Čilý ruch v londýnské City

8. 9. 2004

Navzdory nízkému počtu uzavíraných obchodů nacházejí investiční banky cesty k penězům

Z evropských investičních bank by mělo být slyšet hlasité hořekování. Jeden z největších pokusů o převzetí konkurenční společnosti v historii britského maloobchodu – nabídka magnáta Philipa Greena koupit společnost Marks & Spencer za sedmnáct miliard dolarů – nevyšel. Dychtivě očekávaný rozmach prvotních akciových emisí vyšuměl do ztracena. V tomto neúrodném období, které začalo v roce 2001, je uskutečňovaných fúzí a přebírání společností odkoupením jejich akcií stále poskrovnu. Ovšem bankéři v hlavním městě evropského finančního světa – v londýnském City – a v jeho pobočce Canary Wharf se v depresi netopí. Evropské investiční banky, oplývající zisky z firem, jež na trhu odhalily skulinky s neuspokojenou poptávkou, nabírají totiž tisíce nových zaměstnanců. Na výplatních listinách přibývají jména pracovníků z celé řady prosperujících oborů, prodejem derivátů počínaje a akciovým poradenstvím konče. To vše značí podstatnou změnu v charakteristice investičního bankovnictví, za niž je potřeba vzdát hold vynalézavosti bankéřů.
Londýnská společnost Dealogic, zabývající se průzkumy trhu, uvádí, že se letos příjmy z investičního bankovnictví za prvních sedm měsíců v Evropě celkově vyšplhaly na 8,34 miliardy dolarů, což je o osm procent více než loni. A to navzdory skutečnosti, že ohlašovaná činorodost podniků v oblasti fúzí a přebírání konkurentů nesplnila očekávání. Ačkoliv je hodnota obchodů díky kroku společnosti Sanofi-Synthélabo, která koupila za 63 miliard dolarů firmu Aventis, mírně vyšší než v loňském roce, o 49 procent pořád zaostává hodnotami z období rozmachu roku 2000. Oficiální představitelé finančních institucí Goldman Sachs, Lehman Brothers, Merrill Lynch, Morgan Stanley a Deutsche Bank však uvádějí, že v Londýně nabírají další personál. Podle průzkumu Manpower Employment Outlook Survey, který je hlavním ukazatelem trendů na britském trhu práce, mají banky a ostatní finanční ústavy v plánu přibrat více nových zaměstnanců, než kolik jich přijímaly od třetího čtvrtletí roku 1998.
Od předchozích vln náborů pracovníků se ta současná liší typem zaměstnanců, které banky vyhledávají: kouzelníky s deriváty, specialisty na cenné papíry zajištěné aktivy a odborníky na firemní akcie a obligace. Nejziskovější evropské banky jsou navíc ochotné platit tyto talenty téměř zlatem. Znalci poměrů v City tvrdí, že celkové odměny vyšších bankéřů i s prémiemi vzrostly v porovnání s minulým rokem v průměru o 25 procent. V závislosti na množství zkušeností vydělají bankéři zastávající pozice na úrovni viceprezidentů tři sta až čtyři sta tisíc dolarů ročně. Ti, kteří přinášejí nové zakázky a mají osvědčené kontakty s klienty, berou pět až šest milionů dolarů. Některé banky jim dokonce garantují pozici a plat na jeden až dva roky, ovšem už ne v těch kategoriích, jaké nabízely v roce 2000. „Z mrtvého trhu se stal velmi živý,“ říká Tara Ricksová, výkonná ředitelka londýnské personální agentury Joslin Rowe Associates.

Pobídka z privátu.

Jedním z největších nových motorů zisku evropských investičních bank jsou obchody s akciemi firem, které nejsou na burze. Specialisté na vzkříšení nerentabilních podniků působících v sektorech, jako je britský maloobchod nebo evropské výrobní sféry, se poohlížejí po bankách, aby mohli na své reformy získat finance z nějakých vnějších zdrojů. Vyšší bankovní úředníci tvrdí, že minulý rok přinesly tyto obchody evropskému investičnímu bankovnictví přibližně třetinu všech příjmů. Na jedné z největších letošních transakcí v Evropě, na koupi německého chemického koncernu Dynamit Nobel společností Kohlberg Kravis Roberts za 2,8 miliardy dolarů, se finančně podílely bankovní domy Credit Suisse First Boston (CSFB), Goldman Sachs a UBS. V nadcházejících měsících očekávají bankéři ještě více aktivit na poli soukromého kapitálu. „Mají hodně hotovosti a zatím nejsou příliš zadlužené,“ soudí Alex Wilmot-Sitwell, jeden ze šéfů evropského investičního bankovnictví u londýnské pobočky UBS, „Je tedy možné vyjednat obchody, které skutečně vyjdou.“
Další prosperující oblastí jsou cenné papíry zajištěné aktivy. Za uplynulé období letošního roku dosáhla v Evropě poptávka po těchto produktech, kterými lze komerční hypotéky a jiné půjčky zajištěné aktivy změnit v balíčky a ty prodávat dál, 155 miliard dolarů. Je to sice jen pětina ze 798 milionů, jichž dosahuje hodnota amerického trhu se stejnými produkty, ale v Evropě je to více než čtyřnásobné navýšení oproti období před pěti lety. Investoři mají tyto cenné papíry rádi, jelikož riziko nesplacení je vhodně rozloženo, a přesto nabízejí relativně vysoký výnos. CSFB a Lehman Brothers patří k těm bankám, které se do rostoucího evropského trhu pohotově zapojily, a aby s tím spojené transakce zvládly, nabírají více zaměstnanců. Objevují se také zprávy o přetahování odborníků od konkurence: CSFB v červnu převzala bance Morgan Stanley vyhlášeného experta na financování nemovitostí Arvinda Bajaje, aby jí pomohl nabrat tempo v oblasti hypoték zajištěných aktivy.
Lehman Brothers sehráli mezitím loni v létě roli jediného hlavního správce první komerční transakce založené na hypotéce ve Švýcarsku. Lehman celou transakci spočívající v sekuritizaci pohledávek v hodnotě 858 milionů dolarů zajišťovaných 112 švýcarskými komerčními nemovitostmi realizoval pro společnost WTF Holdings, což je joint-venture banky Lehman a investora do nemovitostí PSP Swiss Property Group.
To je jeden z trendů: sjednávání obchodů, do nichž se finanční ústav sám zapojí a převezme část rizika. Jiný spočívá ve snaze nechat se najmout jako jediný investiční bankéř společnosti ke správě všech aktiv, závazků a akvizic. Začátkem roku spolupracovala banka Lehman s dánským gigantickým pivovarem Carlsberg jako konzultant na dvou samostatných transakcích: na odkoupení vlastních akcií Carlsbergu za 3,3 miliardy dolarů od norského producenta potravin a nápojů Orkla, který vlastnil čtyřicet procent akcií pivovaru, a na vydání akcií v hodnotě 550 milionů dolarů. „Už nestačí jen vymyslet, zda by se společnost měla rozdělit na více firem, nebo naopak něco přikoupit,“ vysvětluje generální ředitel londýnské pobočky Lehman Brothers Europe & Asia Jeremy Isaacs a dodává, „Jde i o strukturu společnosti. Přístup musí být mnohem ucelenější.“
Ucelenější přístup Lehmanu přináší tučné příjmy. S pomocí zisku utrženého v Evropě vzrostl čistý příjem banky za prvních šest měsíců jejího fiskálního roku o 73 procent na 1,3 miliardy a tržby dosáhly 6,1 miliardy. Zisky jsou tak vysoké, že dokonce komerční banky, které se mají před vrtkavým investičním bankovnictvím tradičně na pozoru, navyšují počet zaměstnanců. Největší evropská banka HSBC, která kdysi proslula svou typicky skotskou šetrností, jen za minulý rok zaměstnala zhruba 110 nových investičních bankéřů, z nichž 29 získalo pozici výkonných ředitelů. Barclays Capital, investiční banka finančního ústavu Barclays a specialista na financování pohledávek, od minulého prosince navýšila personál o devatenáct procent, čímž se počet jejích zaměstnanců vyšplhal na 6900.
Divize investičního bankovnictví HSBC začala po svojí restrukturalizaci budovat oddělení zaměřená na konvertibilní dluhopisy a financování projektů. Za první pololetí letošního roku vzrostl její podíl na vydávání mezinárodních dluhopisů z 3,8 procenta v první polovině minulého roku na 4,5 procenta. Obzvláště trh s konvertibilními dluhopisy nabral rychlost z podnětu firem, které se horečně snaží získat finance, zatímco globální úrokové sazby zůstávají nízké.
Kdo potřebuje fúze a akvizice či veřejné nabídky akcií? Zdá se, že evropští investiční bankéři si našli cestu jak vydělávat jinde.

Nejen fúze a akvizice Evropské investiční banky expandují do nových, rychle rostoucích oblastí, jako je: