Pro spoustu lidí jsou domácí mazlíčci plnohodnotným členem domácnosti. Myslí na ně tedy i v otázce dědictví a odkazují jim své jmění, tak jako to kdysi udělal například známý módní návrhář Karl Lagerfeld, který část svého miliardového impéria zanechal své kočce. „V současnosti není povoleno uzavřít manželství mezi člověkem a zvířetem,“ sdělil CNN v roce 2013. A tak do své smrti o šest let později udělal všechno proto, aby se jeho milovaná kočka Choupette měla dobře i v době, až ji opustí.
Finanční zajištění domácích mazlíčků už ale není jen doménou známých osobností, které chtějí za každou cenu zaujmout. Podle amerických právníků oslovených zmíněným webem takových lidí přibývá bez ohledu na profesi nebo velikost majetku. A řada z nich je opravdu štědrých.
Domácí mazlíček jako majitel domu?
Aby mazlíčci dědili podle zákona, zatím v USA ani v Evropě možné není. Existují ale způsoby, jak tuto skutečnost obejít. Stačí pro ně formou závěti nebo svěřenského fondu stanovit opatrovníka, který se o ně za dané peníze musí dlouhodobě starat, a to zpravidla v domě, kde byli zvyklí žít se svým pánem. Takovou možnost ostatně připouští i český občanský zákoník.
„Jak stojí v naší legislativě, zvíře není věc a majitelé domácích mazlíčků s nimi také jako s věcmi nezacházejí. Stále častěji se tak setkávám s požadavkem na úpravu střídavé péče o zvíře po rozvodu manželství nebo právě s přáním, aby zvíře zdědilo po smrti majitele část jeho majetku,“ potvrdila redakci Euro.cz Mgr. Jana Štěpničková Strachová, advokátka AK Valíček & Valíčková. Zároveň však zdůraznila, že povolat za dědice zvíře v českém právním řádu možné není. Svého mazlíčka tak může majitel po smrti zajistit například využitím podmínky v poslední vůli, kdy určitá osoba bude dědit pouze v případě, že se postará o zvíře zůstavitele.
Jenže co když takový člověk – například z důvodu probíhajících rodinných sporů – neplní svoji funkci řádně? V USA podobné případy nezřídka kdy končí u soudu. Přesně jako tomu stalo třeba u kontroverzní realitní magnátky Leony Helmsley, která chtěla, aby majetek ve výši 12 milionů dolarů (přibližně 270 milionů korun) získali místo příbuzných její dva psi.
Soud ovšem nakonec podnikatelce podle CNN vyhověl jen částečně. Podíl obou čtyřnohých mazlíčků snížil na dva miliony (téměř 45 milionů korun), zatímco jejím vyděděným vnoučatům jich přiřkl hned šest (135 milionů korun).
A podobných případů je samozřejmě po celém světě mnohem víc. Řada významných asijských médií například počátkem letošního roku psala o ženě ze Šanghaje, která prostřednictvím veterinární kliniky přenechala veškeré jmění v hodnotě 2,8 milionu dolarů, tedy více než 63 milionů korun, svým psům. Rodina se o ni totiž nezajímala.
Svěřenský fond pro psy i kočky
Vyčlenění peněz často probíhá i formou trustu, tedy zmíněného svěřenského fondu, jehož zakladatel jasně stanoví, že musí být použity ve prospěch mazlíčků. Tento způsob zvolila například herečka a vdova po tvůrci Star Treku Majel Barret-Roddenberry. Před svou smrtí ve věku 76 let do trustu vložila čtyři miliony dolarů pro své dva psy a jeden milion pro zaměstnance, aby se o ně staral.
Jak ale zdůraznila floridská advokátka Peggy Hoyt, zakladatelé svěřenských fondů musí pro ošetřovatele mazlíčků připravit přesné a komplexní pokyny. „Měli by mít přístup k nim domů a vědět, jak o domácí zvířata správně pečovat a krmit je. Kromě toho musí znát kontakt na veterináře a celkově se orientovat v dlouhodobé péči o vašeho mazlíčka,“ řekla.
V čem může být problém?
Jedním z problémů, jež v souvislosti s „odkázáním“ majetku mazlíčkům mohou nastat, je dle právníků fakt, že někteří zakladatelé svěřenských fondů jmenují stejnou osobu správcem jmění i ošetřovatelem zvířete. Proto radí funkce oddělit a dát je dvěma různým lidem, případně rovnou poskytnout finanční prostředky organizacím pro ochranu zvířat. Ve Spojených státech se některé z nich dokonce specializují na péči o kočky a psy, kterým původní majitelé zemřeli.
„Požadujeme minimální příspěvek 10 tisíc dolarů (více než 225 tisíc korun) na budoucí péči o zvíře. Ale nechceme, aby zvířata musela dožít svůj život v útulku, a snažíme se jim najít nový ‚věčný domov‘,“ uzavřela ředitelka vývoje v organizaci Associated Humane Societies Danielle Mania.
