"Budou-li volby s odkladem, riziko rozpočtového provizoria se zvyšuje," oznámil premiér Jan Fischer nečekaně po jednání s prezidentem republiky.
Autor: Profit
Tak neobvyklé tvrzení překvapilo především analytiky. „Kdyby citaci premiéra převzaly agentury jako Bloomberg nebo Reuters, mohlo by to změnit pohled zahraničních investorů na Českou republiku,“ upozornil Aleš Michl z Raiffeisen banky.
Měsíc provizoria navíc
Tvrzení o nebezpečí, že politická krize znemožní přijetí rozpočtu, používají jako zásadní argument všichni příznivci volebního termínu 9. a 10. října. Ekonomové jim v tom vesměs dávají za pravdu.
Politické poměry po volbách označil za hlavní riziko pro českou ekonomiku Michlův kolega Pavel Mertlík. Před hrozící rozpočtovou krizí varuje na blogu v Aktuálně.cz Pavel Kohout z poradenské firmy Partners. Doporučil, ať se politici věnují záchraně rozpočtu s minimálně stejným nasazením jako debatám o termínu předčasných voleb.
Rekordní dluh za rekordní úrok
Ekonomové se obávají provizoria především kvůli pádu domácí měny. Nepochybně totiž poklesne zájem o měnu státu, který nemá v období krize pod kontrolou státní rozpočet.
Provizorium umožňuje financovat běžné výdaje státu podle rozpočtových pravidel z minulého roku, znemožňuje však státu aktivní hospodářskou či finanční politiku.
Dramatické oslabení koruny by bylo nepříjemné pro firmy, které si půjčují v cizí měně, ale především pro stát. I když si půjčuje převážně v korunách, věřitelé započítávají do svých úroků kurzové riziko.
Česku hrozí v příštím roce historický rozpočtový deficit ve výši 230 miliard korun.
Právě volby zabraňují dohodě politických stran přijmout úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty, který by schodek snížil. Teď mohou volby zasadit veřejným financím další ránu tím, že pozdním schválením rozpočtu zdraží půjčky, kterými se bude deficit financovat.
Vzniká tak obava, že několikatýdenní odklad voleb přijde stát na desítky miliard. Pokud se například bude schodek financovat desetiletými dluhopisy a jejich výnosy se zvýší jen o procento, zaplatí český stát navíc 23 miliard korun.
Největší pád měny
Česko zažilo rozpočtové provizorium už v roce 2000. Tehdy zažil kurs koruny historicky největší pád. Počátkem října 1999 se dolar kupoval za 34 korun. Koncem měsíce už bylo po sporech ve sněmovně jasné, že se rozpočet nestihne a Česko půjde do provizoria. Kurs se začal prudce propadat a za šest měsíců dosáhl 40 korun za dolar.
Pád koruny přispěl k tomu, že tehdejší „malá krize“ východoevropských států vydržela v Česku o rok déle a zasáhla hlouběji než v sousedních zemích. Mimo jiné v té době stát zachraňoval před krachem všechny místní banky.
Jenom riziko
Příznivci odkladu voleb upozorňují, že jde koneckonců jen o riziko. Také existuje možnost, že provizorium žádného cizího investora nevyděsí.
To připouští i ekonom Mertlík, který byl ministrem financí v roce prvního provizoria. „Pokud bude mít země v polovině listopadu dohodu o vládě a jasnou představu o rozpočtu, pak dva týdny rozpočtového provizoria nevadí,“ míní.
Tato varianta však odpovídá vyhlídce na říjnové volby. I v tomto případě je termín šibeniční a rozpočet se do konce roku prakticky nedá stihnout.
V ideálním případě, pokud by se sněmovna a vláda ustavily bez jakýchkoli potíží, proběhne třetí čtení rozpočtu mezi Vánocemi a Silvestrem. Rychlejšímu postupu brání zákon, který schvalování rozpočtu stanoví pevné lhůty.
Listopadový volební termín posunuje možné schválení rozpočtu až na konec ledna. Tento vývoj je ovšem pořád lepší než v roce 2000, kdy byl rozpočet po dohodě ČSSD a ODS schválen až počátkem března.
