Čím víc křídel, tím víc letadlo? Nevšední americký koncept má být až o 70 procent úspornější než konvenční dopravní stroje

Tu a tam přijde některý více či méně známý výrobce letadel s nevšedním nápadem, jehož cílem je zbavit svět letecké dopravy (neprávem přidělené) nálepky jednoho z největších znečišťovatelů naší planety. Futuristicky vyhlížející koncept SE200, za kterým stojí americká společnost SE Aeronautics, je další v řadě.

Jeho trup je dle zveřejněných vizualizací podobný těm, jaké jsou k vidění i na ostatních dopravních letadlech dnešní doby, to je tak ale možná vše. Ve zbylých ohledech se totiž diametrálně odlišuje. Namísto jedné svislé ocasní plochy má hned dvě, které díky svému tvaru do „V“ dokážou zastat funkci směrového i výškového kormidla. Takové řešení je sice samo o sobě velmi staré, neboť s ním přišel polský inženýr Jerzy Rudlicki již v roce 1930, u současných letounů je však k vidění jen velmi zřídka (používá jej například firma Cirrus u stroje Vision SF50).

Z boku vypadá koncept letounu SE200 ještě relativně obyčejně. Foto: SE Aeronautics

Ani motory nejsou na „obvyklém“ místě. Nenacházejí se totiž pod křídly, nýbrž nad trupem, a to navíc v jeho zadní části. Zdaleka největší odlišností, která v případě SE200 zaujme hned na první pohled, jsou však právě ona křídla.

V průběhu uplynulých dekád se počet hlavních nosných ploch ustálil na čísle dvě. Zmíněný letoun, jenž existuje zatím jen na papíře, potažmo na počítači, jich ale má hned šest. Dvě v přední části trupu, dvě kousek za jeho polovinou a zbylé dvě na zádi. Kromě nezvyklého počtu mají navíc i poněkud netradiční tvar – jsou totiž daleko užší, než je běžně k vidění.

Bezpečnost na prvním místě

Že designéři SE Aeronautics sáhli, respektive mají v úmyslu sáhnout po zrovna takovémto řešení, má pochopitelně své důvody. Spočítali si totiž, že když palivové nádrže, které se běžně nacházejí právě v křídlech, přemístí do trupu, budou moci nosné plochy „zeštíhlit“ a zvýšit tak jejich . Neobvyklý počet pak současně znamená i vyšší vztlak, díky čemuž nebude stroj potřebovat tak dlouhou dráhu pro vzlet a přistání, a tedy bude i schopen operovat z daleko menších letišť.

Převratný bude rovněž samotný trup, třebaže to na první pohled tak úplně nevypadá. Jednak tím, že v jeho horní části má být umístěna zmíněná palivová nádrž, a současně i tím, z čeho a jak bude vyroben. Inženýři SE Aeronautics počítají s využitím kompozitních materiálů, které zaručí jeho pevnost a zároveň též nižší hmotnost.

Tento pohled však již jeho netradiční křivky dokonale odhaluje. Foto: SE Aeronautics

Ve snaze zmenšit provozní náklady na minimum sází Airbus, Boeing a ostatní tradiční výrobci na zavedený postup, v rámci kterého je trup rozdělen do několika částí, jež se poté, co sjedou z produkční linky, spojí dohromady. Takové řešení má ale jeden zásadní nedostatek.

„Přesně v těchto místech se trup nejčastěji láme, když se stane nějaká nehoda,“ cituje zmíněnou společnost web Robbreport.com. Proto se její inženýři rozhodli postupovat jinak: „Trup od SE (Aeronautics) bude vyráběn jako celek.“

Revoluce v oblacích?

Konkrétnější detaily toho, jak hodlá při potenciální výrobě letounu SE200 postupovat, americká firma neuvedla. Dodala nicméně, že to bude stíhat mnohem rychleji než konkurenti: „Jsme schopni stavět tato letadla v polovičním čase, než jak je u strojů podobné velikosti běžné.“

Přečtěte si také:

Tvarem připomíná siamská dvojčata, její přednosti jsou ale nesporné. Aurora D8 naznačuje možnou budoucnost dopravních letadel

Inženýři počítají s tím, že SE200 uveze až 264 cestujících, tedy zhruba tolik, kolik se jich například vejde do útrob Boeingu 787-9 Dreamliner. Jeho dolet by pak měl činit úctyhodných 16900 kilometrů, přičemž maximální rychlost má dosahovat hodnoty 1111 kilometrů v hodině (Mach 0,9). K té mu pomůže dvojice výkonných a úsporných motorů s tahem 285 kN.

„Tou nejdůležitější vlastností je však schopnost snížit spotřebu paliva (ve srovnání s podobnými stroji) o celých 70 procent,“ slibuje šéf SE Aeronautics Tyler Matthews. „Bude to znamenat revoluci.“