Nač kácet deštné pralesy, když rozšiřovat zemědělské plochy lze i do výšky? Tedy alespoň v případě některých menších rostlin. Výstavba a provoz komerční vertikální farmy, na níž mohou vyrůst například hlávky listového salátu, dnes stojí řádově miliony dolarů ročně. V příštích letech by se ale tyto náklady měly výrazně snížit, což zemědělství otevře cestu ke zcela novým možnostem.
Velkou výhodou zmíněné technologie navíc je, že se dá využít i v budovách bez oken, v podzemí, nebo dokonce mimo naši planetu. Není totiž závislá ani na půdě, ani na dešťové vodě, ba dokonce ani na slunečním svitu – jeho funkci v tomto případě zastanou obyčejná LED světla.
Jak kompenzovat vysoké vstupní náklady?
Jedné vertikální farmě stačí až třistakrát menší plocha než té konvenční. Voda v systémech cirkuluje, což znamená až o 95 procent nižší spotřebu, přičemž i zmíněná LED světla jsou navíc stále čím dál efektivnější.
Ušetřit je ale možné i jinak. Díky pěstování přímo ve městech například klesne cena dopravy a zemědělci nebudou muset platit ani za pesticidy. To vše se přirozeně promítne do konečné ceny produktu.
„Hydroponické a aeroponické systémy jsou opravdu velmi účinné, protože rostlina nejlépe přijímá vodu a živiny právě skrze kořeny. Zatím neexistuje nic lepšího, co by mohlo těmto technologiím konkurovat,“ vysvětlila pro BBC Laura Vickersová, rostlinná bioložka z Harper Adams University ve Velké Británii.
Problémem zůstává závislost na energiích
Aby byly plodiny z vertikálních farem cenově dostupné, je potřeba udržet po celý rok nízkou spotřebu energie. Aktuální výkyvy na trhu tomu ale příliš nepřispívají. Jinými slovy, že by tradiční zemědělství mohlo být touto technologií během příštích 10 let plnohodnotně nahrazeno, si výzkumníci nemyslí. Pravděpodobnější scénáře podle nich počítají s tím, že půjde o jakýsi doplňkový způsob pěstování, který bude určený pro specifické plodiny a pomůže řešit občasné výpadky dodávek. Zároveň může být šancí pro oblasti s nehostinným podnebím a vysokou hustotou osídlení.
„Z botanického hlediska neexistuje důvod, proč by všechny naše potraviny nemohly být pěstovány vertikálně, ale vědci budou muset do té doby vyřešit spoustu dlouhodobých problémů, A hodně práce ještě čeká i urbanisty či poskytovatele obnovitelných zdrojů energie. Obrovskou roli pak sehrají i samotní zemědělci,” doplnila Vickersová.
České technologie na Expu v Dubaji
První vertikální farmy fungují nějakou dobu už i v České republice. Provozuje je například firma Feel Greens z Břeclavi, která díky hydroponickému systému vypěstuje na 60 metrech čtverečních až 300 salátů týdně a v poslední době experimentuje s ještě efektivnější aeroponií.
Úspěchy slaví i start-up GreeenTech, jenž se loni dostal až na Expo v Dubaji. Jeho automatizované mobilní boxy fungují na principu hydroponie a jsou vhodné pro pěstování plodin přímo na prodejnách.
