Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil celkem 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun) na projekty spojené s jeho klíčovou iniciativou v oblasti zahraniční politiky, jíž je vybudování novodobé Hedvábné stezky spojující Čínu s většinou Asie, Evropy a Afriky.
Si to oznámil v úvodním projevu dvoudenní konference v Pekingu, na kterou se sjeli vysocí představitelé 29 zemí včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Konference je další značně sledovanou akcí, která má Si Ťin-pchinga představit jako globálního vůdce a zastánce volného obchodu, napsala agentura AP.
„Měli bychom vybudovat otevřenou platformu pro spolupráci, která bude podporovat a posilovat otevřenou světovou ekonomiku,“ prohlásil Si. Dodal, že Čína hodlá přispět do už existujícího fondu Hedvábné stezky částkou 14,5 miliardy dolarů. Dvě čínské banky také vytvoří systém půjček v hodnotě 55 miliard dolarů na podporu této iniciativy, dodal Si. Mimo jiné bude Čína podle jeho slov povzbuzovat své finanční instituce, aby rozšířily objem zahraničních obchodů v jüanech na 300 miliard jüanů (asi 43,4 miliardy dolarů). Si dnes neuvedl žádné časové rámce pro nové půjčky, pomoc a fondy, uvedla agentura Reuters.
Fond Hedvábné stezky byl vytvořen v roce 2014, aby financoval projekty infrastruktury a poskytl pomoc ve výši 8,7 miliardy dolarů rozvojovým zemím a mezinárodním organizacím, které se budou podílet na projektu budovaném v zájmu oživení dávné obchodní cesty.
Během úvodního ceremoniálu fóra promluvil také ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Miloš Zeman označil novou Hedvábnou stezku za nejvíce fascinující projekt v novodobých dějinách.
ICBC bude mít pobočku v Česku. Čtěte více
Spojené státy na konferenci zastupuje jen delegace vedená Mattem Pottingerem, zvláštním tajemníkem prezidenta Donalda Trumpa a ředitelem pro Blízký východ Národní bezpečnostní rady.
Britský ministr financí Philip Hammond v Pekingu řekl, že Británie je přirozeným partnerem pro program nové Hedvábné stezky a v době, kdy opouští Evropskou unii, si přeje více obchodních kontaktů se světem, nikoli méně. „Věřím, že Británie, která leží na západním okraji Hedvábné stezky, je přirozeným partnerem tohoto projektu. Británie je po staletí zastáncem otevřeného globálního obchodování,“ řekl Hammond.
Německo k projektu zaujalo opatrný postoj. V Pekingu ho zastupuje ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová, která dnes řekla, že se nepodepíše pod společné prohlášení, pokud nebude obsahovat záruky o zachování volného obchodu a spravedlivé soutěže. Prohlášení má být zveřejněno po ukončení fóra v pondělí. „Německo se chce iniciativy zúčastnit, ale nabídky musejí být přístupné všem… Musí být také jasné, co se vlastně bude stavět, teď to jasné není,“ sdělila Zypriesová.
Projekt ocenil také pákistánský premiér Naváz Šaríf, jehož země je spojencem Číny. Plán je podle Šarífa projevem „vize a důvtipu“ Pekingu. „Toto široké ekonomické partnerství a investice jsou historicky bezprecedentní. Stojíme na pokraji hospodářské revoluce,“ řekl.
V sobotu čínský plán ostře kritizovalo indické ministerstvo zahraničí, podle něž by podobné iniciativy měly splňovat mezinárodní normy a nevytvářet neudržitelný dluh. Indie do Pekingu oficiální delegaci nevyslala. Podle Reuters se jí nelíbí, že chce Čína investovat 57 miliard dolarů do obchodní trasy Pákistánem, která povede také sporným územím Kašmíru. Indie nesouhlasí s tím, aby čínské státní společnosti pracovaly v pákistánské části Kašmíru. „Žádná země nemůže souhlasit s projektem, který nebere ohled na svébytnost a územní celistvost,“ sdělil mluvčí indického ministerstva zahraničí.
Výhrady jak k pekingské konferenci, tak k projektu vyjádřilo i několik západních diplomatů. Považují to za pokus posilovat vliv Číny v globálním měřítku. Panují také nejasnosti o podmínkách účasti cizích firem v projektu.
