V Číně je obrovské množství dluhů, které nebudou splaceny. Otázka zní, zda si s nimi úřady poradí, říká bývalý poradce Billa Clintona Edwin Truman.
Když v dramatickém období na začátku roku 2009 Timothy Geithner hledal posilu pro své ministerstvo financí USA, sáhl po osvědčeném jménu. Do Obamovy vlády jmenoval na pozici vyjednavače pro londýnský summit vyspělých zemí G20 Edwina Trumana.
Sloupkař deníku New York Times a univerzitní profesor Paul Krugman událost tehdy glosoval, že si vláda najala „George Smileyho mezinárodní ekonomie“. Přezdívka Trumanovi už zůstala. Smiley je fiktivní postava z detektivních románů Johna le Carrého. Je protikladem superhrdiny Jamese Bonda, je to inteligentní agent, který není hvězdou večerních koktejlů, ale pracuje tiše v pozadí a přináší výsledky.
| Edwin Truman (76) |
|---|
| • Od roku 2001 pracuje ve washingtonském think tanku Peterson Institute for International Economics. |
| • V letech 1998 až 2001 byl náměstkem pro mezinárodní záležitosti na ministerstvu financí USA. |
| • Od roku 1977 do roku 1998 byl šéfem Odboru mezinárodních financí v americké centrální bance Fed. |
Takový je Truman, který je pojmem hlavně mezi americkými politiky, úředníky mezinárodního fondu či americké centrální banky. Ve Federálním rezervním systému ostatně přes dvacet let vedl sekci mezinárodních financí a výrazně se podílel na řešení mezinárodních finančních krizí v Latinské Americe, Japonsku či Mexiku. Tři roky na přelomu tisíciletí působil i v Clintonové vládě. „Říkal jsem Paulovi (Krugmanovi), že mě tím výrokem proslavil, protože když někdo hledá mé jméno, tohle vždycky vyskočí jako první“ směje se třaskavě ve své kanceláři ve Washingtonu, kde od roku 2009 pracuje v think tanku Peterson Institute pro mezinárodní ekonomiku.
Odsouzený statistik
Truman se v poslední době věnoval jedné evropské záležitosti, která rychle zapadla. Postavil se za Andrease Georgioua, dlouholetého zaměstnance Mezinárodního měnového fondu, který se vrátil do Řecka, aby dal do pořádku statistický úřad. Georgiou se „provinil“ tím, že v roce 2010 publikoval zpřesněná data o státním dluhu, který se vyhoupl na 15,8 procenta. Od té doby ho začali označovat někteří členové vlády za „zrádce“, hrozit mu doživotím ve vězení. Vinili ho, že kvůli němu muselo Řecko spolknout mnohem tvrdší úsporná opatření naordinovaná Německem a dalšími věřiteli.
Po letech soudů vyvázl Georgiou letos v létě „pouze“ s dvouletou podmínkou kvůli tomu, že poslal data do Bruselu bez vědomí vedení svého úřadu. „Je to velmi zpolitizované. S několika lidmi jsme se snažili Andreasovi pomoci. Je to nehoráznost. Vrátil se po dvaceti letech ze zahraničí, aby pomohl své zemi, a politici ho zneužili,“ vypráví Truman.
Řecko tím podle něj ztrácí výrazně i v očích investorů, kteří nejsou ochotni v takto nestabilním státu investovat. Bez pořádných dat navíc nemohou řádně spravovat ani vlastní zemi.
Exšéf Fedu Greenspan: od maestra ke zloduchovi
I kvůli falšování údajů přizvali Němci (tedy přesněji řečeno Evropská komise) a Evropská centrální banka k účasti na záchranném programu v Řecku také Mezinárodní měnový fond (MMF). Vzniklo tak uskupení, kterému se říká Trojka. MMF tehdy akceptoval základní linku programu: krutá a rychlá úsporná opatření. „Je otázka, jestli fond neměl žádat restrukturalizaci obrovského řeckého dluhu okamžitě, aby se zemi více ulevilo,“ uvažuje Truman.
Ke snížení dluhu nicméně postupně docházelo a nakonec ho přebíraly různé veřejné instituce. Trojka vycházela z přesvědčení, že Řecko přece jen dluh splatí. To však byl omyl. Tamní ekonomika se neprobírala a na splátky už několikrát nezbylo. „Jestli nakonec dojde k dalšímu snížení dluhu, který drží veřejné instituce, jako že asi dojde, pak bude mít zřejmě formu dalšího snížení úroků a prodloužení splatnosti, což sníží dluhovou zátěž Řecka. A jestli Řekové splatí dluh za současných podmínek? Asi ne,“ myslí si Truman.
Řecko si nicméně žilo nad poměry a teď musí podle Trumana projít drastickou léčbou, aby splatilo aspoň jistinu dluhu. „Jen výjimečně dochází ktomu, že pacient s těžkými příznaky přijde k lékaři, který mu řekne: Teď vám dám tuto sladkou medicínu a můžete běžet. Obvykle musí pacient projít dlouhým a bolestivým procesem uzdravování,“ říká.
Architekt společné měny Otmar Issing: Euro popudilo Evropany proti sobě
Tento přístup kritizovala řada ekonomů v čele s laureátem Nobelovy ceny Josephem Stiglitzem, který tvrdí, že Trojka měla řeckou ekonomiku podpořit, a nikoli ji jen dusit sankcemi a represemi. Stiglitz ve své poslední knize navíc tvrdí, že euro byla chyba a nepřežije. „Joea Stiglitze znám od 60. let. Je to můj kamarád, chodil na univerzitě o ročník níž. Ale myslím, že jeho kritika MMF není realistická,“ tvrdí Truman. Na jaře v rozhovoru pro týdeník Euro spílal Stiglitzovi i jeden z otců eura Otmar Issing.
I když eurozóna stále není dokonalá, Řecko už podle Trumana hrozbou není. „Ať se v Řecku stane cokoli, už to nebude mít nijak strašlivé důsledky. Je to jako na přelomu století v Argentině,“ říká. Problémy Argentiny tehdy postupně narůstaly, až nakonec v roce 2011 zkrachovala a vlády se ujali radikálové stejně jako v Řecku. Krach ale už nikoho nepřekvapil. Bylo to tedy nepříjemné pro Argentinu, avšak nemělo to systémové dopady. „Řecko tedy může nakonec eurozónu opustit, ale nezpůsobí to takové škody jako před dvěma lety,“ myslí si Truman.
Čínská brzda
Podle washingtonského matadora se však v současnosti největší problém skrývá jinde. Čínská ekonomika v posledních třiceti letech překotně rostla, avšak její finanční systém zůstal zastaralý. A nejpalčivější problém mají Číňané v příliš laxním rozdávání úvěrů. Výrazně kvůli tomu nedávno zpomalili i své zahraniční investice, což se projevilo i v Česku. „Je pravděpodobné, že v domácí čínské ekonomice je obrovské množství dluhů, které nikdy nebudou splaceny. Otázka zní, jestli si s tím dokážou tamní úřady poradit dříve, než tam dojde k hospodářské krizi, runu na finanční instituce a podobně,“ říká Truman.
Dluhy drží hlavně státní banky, které bude muset zachraňovat stát. Čína naštěstí disponuje obrovskými devizovými rezervami, které bude zřejmě na udržení bank při životě rozpouštět. „Připomíná to Řecko. Na jedné straně bankám pomáháte a držíte je při životě, na druhé chcete, aby reformovaly své fungování. Je to znepokojivé,“ glosuje Truman, který je optimistou a podle něho nakonec Číňané nějak hrozící kolaps odvrátí.
Mnoho povyku pro nic. Číňané v Česku jen ukládají peníze a kupují vliv
Kdyby však čínská ekonomika výrazně zpomalila, způsobilo by to podle něj obrovský problém po celém světě. Podíl Číny na světovém dovozu je deset procent. Čína vyváží zboží do celého světa, ale z řady zemí včetně Spojených států a Evropy také masivně importuje. „Kdyby jejich ekonomika zpomalila ze šesti procent na nulu, spadl by export po celém světě asi o půl procenta. To by bylo velmi dramatické. Jako kdyby všechny velké země naráz spadly do recese. A začalo by se to šířit,“ varuje Truman.
Možná i proto se čínští komunisté začali rychleji otevírat světu. Na začátku listopadu oznámili, že v průběhu příštích pěti let budou moci zahraniční investoři vlastnit většinový podíl v čínských bankách a pojišťovnách. Je to klíčová změna, protože většinový majitel má rozhodující slovo. Západní investoři by tak s sebou mohli přinést i finanční disciplínu, která Číňanům tolik chybí.
Dále čtěte:
