To, že se Čína chce stát novou vesmírnou supervelmocí, už nějakou dobu pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Za poslední roky to ostatně dala jasně najevo hned několikrát. Pustila se do budování vlastní vesmírné stanice, započala výstavbu dalšího raketového přístaviště a z Wu-chanu se do roku 2025 zavázala udělat město satelitů v hodnotě 350 miliard korun.
Není tedy divu, že výrazné kroky, které Čína v posledních letech podniká, upoutaly pozornost amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Její ředitel Bill Nelson se dal slyšet, že považuje projekty asijského konkurenta za poměrně dobré. Přesněji řečeno, dobře ukradené. „Ano, v kradení jsou docela dobří,“ citovala šéfa NASA ve vlastním tweetu reportérka Marcia Smithová zabývající se vesmírnou politikou.
Jako Apollo a Sputnik
Svým výrokem ředitel vesmírné agentury odpovídal na dotaz zástupce Alabamy Roberta Aderholta. Ten se během slyšení výboru pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů ptal, jaké kroky NASA podnikla k zabezpečení amerického výzkumu a vývoje. Tím pravděpodobně reagoval na zdánlivou podobnost raketových technologií, kterou Nelson v minulosti přisoudil „krádeži“ ze strany Číny.
Na slyšení, o němž informoval web Interesting Engineering, Nelson rovněž připustil, že USA a Čína vstoupily do vesmírného závodu, který se funkčně podobá tomu z dob Apolla a Sputniku. Ten se odehrál mezi dnes již neexistujícím Sovětským svazem a Spojenými státy. Šéf NASA dále zdůraznil, že pokud něco USA musejí brát opravdu vážně, je to kybernetická bezpečnost, a to jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Zároveň připustil, že i Čína má za sebou několik působivých věcí. Patří mezi ně třeba mise na Mars a pokračující stavba vesmírné stanice Tchien-kung, v Česku známé také jako Nebeský palác.
Během schůze se Nelson dostal rovněž k informacím týkajícím se několikrát odkládané mise NASA Artemis, která má lidem opět umožnit cestu na Měsíc. Sdělil, že její první fáze by měla odstartovat někdy kolem srpna tohoto roku. Agentura přitom již dříve prohlásila, že oficiální datum startu plánovaného programu nestanoví, dokud nebude dokončena takzvaná ,mokrá generální zkouška‘. Ta je chystaná právě na letošní léto.
Za zdržení může i Bezos
Původní záměr, tak jak jej vytyčil bývalý americký prezident Donald Trump, počítal s návratem lidské posádky na jediný přirozený satelit Země do roku 2024. Takové přání však bylo spíše pověstným otcem myšlenky. Že je uvedený termín nereálný, bylo jasné dlouhodobě. Tím spíš když přípravu následně ovlivnila i koronavirová pandemie a spory ohledně výstavby nového lunárního modulu s firmou Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose.
Vedle jeho vesmírné společnosti je do projektu Artemis zapojeno i několik dalších ryze soukromých subjektů. Ať už jde o firmu Lockheed Martin, jež se podílí na zhotovení kosmické lodi Orion, či SpaceX Elona Muska. Právě ona byla nakonec tou společností, která v tendru na stavbu přistávacího modulu zvítězila. Stalo se tak mimo jiné i proto, že pro tento manévr navrhla použít již alespoň částečně odzkoušenou loď Starship.
Jako pravděpodobný termín návratu člověka na Měsíc je nyní odborníky označováno období mezi lety 2025 až 2027.
