Kde končí česká přidaná hodnota? Překvapivě často v Americe Český zahraniční obchod je pro tuzemskou ekonomiku zásadní. Vzhledem k těsné integraci zdejších průmyslových závodů, jež jsou článkem často dlouhého a komplikovaného mezinárodního produkčního a zásobovacího řetězce, je však složité určit, kde vlastně v Česku vyprodukované součástky, díly nebo materiály končí. Je také jasné, že „české“ finální exportní výroby (montovny) mají často nízký lokální podíl a jsou silně dovozně závislé. Výsledkem je, že klasické obchodní statistiky ztrácejí vypovídací schopnost, neboť z nich opravdu nepoznáte, jaká je v Česku vytvořená přidaná hodnota.
Obdobně nevíte, kde vlastně česká přidaná hodnota končí. Svého času se hodně mluvilo třeba o tom, že český vývoz do Číny je ve skutečnosti podstatně vyšší, než by naznačovaly tradiční statistiky, protože vyvážíme přes Německo. Kdo chce tento stále zamotanější propletenec rozplést, má několik možností. Můžete na případových studiích pitvat firemní mikrodata (odkud se co dováží, kde se to montuje), a to ne pouze v jedné zemi, ale v celém produkčním řetězci.
Nebo na to jdete z druhého konce a zkoumáte prostřednictvím národních tabulek zdrojů a užití a podrobných údajů o bilaterálním obchodu podíl „domácí přidané hodnoty“ očištěný o dovozy.
V rámci společné iniciativy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světové obchodní organizace máme k dispozici matici obchodu přidanou hodnotou, byť ta nejnovější je z roku 2009. A jako hlavní závěr z ní vyplývá, že obchodní válka není v takto těsně provázaném světě v ničím zájmu, což je vzkaz všem politikům žijícím v permanentním pokušení. Tentokrát jsme vybrali vzájemné vazby středoevropských ekonomik mezi sebou a také v relaci k USA a zemím BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). S trochou dopočtů autora se dostáváme k docela překvapivým zjištěním o exportu „přidané hodnoty“ (TiVA) ke konečným uživatelům. Kupříkladu z nich vyplývá, že české napojení na Spojené státy je výrazně vyšší, než by se podle konvenčních statistik zdálo. Ve skutečnosti jde dokonce o náš druhý nejvýznamnější zahraniční trh. Sice s velkým odstupem za Německem, ale o procentní bod před Slovenskem. Čína je naopak pro Českou republiku z hlediska TiVA stejně důležitá jako Rakousko. A to by jeden neřekl.
Na kom závisí prosperita?
Přidaná hodnota v zahraniční konečné poptávce zemí střední Evropy a podíl vybraných obchodních partnerů na ní (za rok 2009, v %)
Rakousko 111,70 mld. USD
1,5 Česko
21,5 Německo
1,9 Maďarsko
1,7 Polsko
0,8 Slovensko
10,0 USA
1,1 Brazílie
3,9 Čína
1,5 Indie
2,8 Rusko
55,3 EU27
Rakousko je závislé na Německu stejně jako Česko, ale jinak je do mezinárodního obchodu vnořeno hlouběji s druhou nejvyšší orientací na vzdálené trhy v našem přehledu (po Německu).
Česko 67,46 mld. USD
Spočteno, zváženo: naši sousedi se podílejí na celkovém obchodu přidanou hodnotu téměř jednou třetinou.
21,4 Německo
Z hlediska obchodu přidanou hodnotou je pro nás Německo o dost důležitější než pro ostatní země Visegrádu; srovnávat se v tomhle můžeme s Rakouskem.
1,9 Maďarsko
4,0 Polsko
4,3 Slovensko
5,3 USA
K tomu je zkoumání obchodu přidanou hodnotou dobré: USA jsou po Německu fakticky naším druhým nejdůležitějším trhem, před Slovenskem a Ruskem.
0,8 Brazílie
3,1 Čína
0,9 Indie
3,5 Rusko
65,7 EU27
3,1 Rakousko
Německo 815,59 mil. USD
1,0 Maďarsko
2,4 Polsko
0,6 Slovensko
11,7 USA
Trh Spojených států je pro Německo významnější než všechny země BRIC dohromady (Brazílie, Rusko, Indie, Čína).
1,4 Brazílie
5,0 Čína
1,6 Indie
2,9 Rusko
49,1 EU27
3,3 Rakousko
1,4 Česko
Všimněte si asymetrie: pro všechny země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) je Německo jasnou jedničkou. Pro německý vývoz z hlediska přidané hodnoty to ale zdaleka neplatí. Visegrádská čtyřka je jen o 0,4 procenta důležitější než Čína.
Maďarsko 53,14 mil. USD
Tohle je jedno z nejpřekvapivějších zjištění: Maďarsko je z visegrádské čtyřky s odstupem „nejglobalizovanější ekonomikou“ s nejvyšším podílem mimoevropských ekonomik na vývozu přidané hodnoty.
2,7 Polsko
2,3 Slovensko
6,1 USA
0,9 Brazílie
3,7 Čína
1,0 Indie
4,5 Rusko
58,7 EU27
2,9 Rakousko
1,5 Česko
16,5 Německo 64,3 EU27
1,7 Rakousko
2,8 Česko
18,8 Německo
1,9 Maďarsko
Polsko 116,17 mld. USD
1,3 Slovensko
4,9 USA
Nehledě na silnou „americkou linku“ v polské politice i obecném povědomí jsou USA pro polský export přidané hodnoty jen nepatrně důležitější než Rusko.
0,7 Brazílie
2,6 Čína
0,9 Indie
4,7 Rusko
6,3 Česko
Opět jedna zajímavá asymetrie: pro Slovensko je Česko podstatně důležitějším trhem, než je Slovensko pro Česko.
14,5 Německo
Ve slovenském obchodu přidanou hodnotou mají země visegrádské čtyřky vyšší váhu než v Česku, Maďarsku a Polsku výměnou za nižší podíl Německa.
3,8 Maďarsko
4,6 Polsko
Slovensko 33,72 mld. USD
4,7 USA
0,7 Brazílie
2,9 Čína
0,9 Indie
3,7 Rusko
67,8
3,6
Zdroj: OECD, propočty autora
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
