Čínská ekonomika uzavřela loňský rok nečekaně silným růstem, zatímco inflace se zmírnila méně, než se čekalo. Díky zrychlení v posledním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Číny za celý rok 2010 zvýšil o 10,3 procenta po růstu o 9,2 procenta v roce 2009 a vykázal nejrychlejší tempo od roku 2007. Oznámil to dnes čínský statistický úřad.
Foto: archív Profit
HDP v posledním čtvrtletí zrychlil meziroční růst na 9,8 procenta z tempa 9,6 procenta ve třetím čtvrtletí. Ekonomové očekávali naopak zvolnění na 9,2 procenta. Vládní činitelé přitom ještě v první polovině ledna odhadovali celoroční růst na 10-10,1 procenta.
Meziroční inflace se v posledním měsíci roku zmírnila na 4,6 procenta z listopadových 5,1 procenta, což bylo maximum za 28 měsíců. Ekonomové však podle agentury Reuters odhadovali výraznější pokles na 4,4 procenta. Spotřebitelské ceny se proti předešlému měsíci zvýšily jen o 0,5 procenta po listopadovém tempu 1,1 procenta. Průměrná inflace za rok 2010 dosáhla 3,3 procenta.
Zpomalení inflace však bude zřejmě jen dočasné, protože tento měsíc analytici čekají, mimo jiné i vzhledem k zesílení ekonomického růstu, opětné zvýšení inflačních tlaků. Další zdražování se dá čekat hlavně kvůli chladnému počasí a nárůstu poptávky v souvislosti se svátky lunárního nového roku. Dílčí údaje ukazují za leden zejména růst cen masa a zeleniny.
Dnešní statistiky mohou přimět Peking, aby ještě zesílil novou orientaci makroekonomické a měnové politiky na boj proti inflaci a opatrné zmírňování silného růstu. Vláda s centrální bankou se loni řadou opatření snažila o zabrzdění prudkého růstu investic, dnešní údaje však naznačují, že příliš účinné to zatím nebylo. Peking se obává, že vzestup inflace vedený prudkým růstem cen potravin vyvolá společenský neklid a politické problémy.
Čínská centrální banka za poslední rok zvýšila sedmkrát povinné minimální rezervy komerčních bank, úrokové sazby však zvedla jen dvakrát a analytici v tomto směru očekávají další kroky. Údaje, které napovídají další opatření proti inflaci, dnes oslabily čínský akciový trh a měly vliv i na jiné asijské burzy. Index šanghajské burzy uzavřel poklesem o 2,9 procenta a japonské akcie ztratily 1,1 procenta.
“Pouze mírný pokles inflace za prosinec ukazuje, jak špatná je situace z hlediska ochlazování inflace. Podle mého názoru zůstane inflace pro vládu velkým problémem i v roce 2011,“ řekl agentuře AP analytik makléřské firmy Shanghai Securities Pcheng Jün-liang. Podle analytiků by tak mohl Peking přikročit k razantnějším krokům, ty by ovšem mohly oslabit druhou největší světovou ekonomiku až příliš a tím podkopat celosvětový proces oživování z hluboké recese let 2008-2009.
V letošním roce ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu na 9,3 procenta. Inflace spotřebitelských cen zřejmě zrychlí na 4,3 procenta a překročí vládní limit čtyř procent.
Čína loni předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa. Za prvními Spojenými státy je sice ještě daleko, ale podle ekonomů by je mohla předstihnout do 20 let. Průměrné tempo růstu čínské ekonomiky, kterou nastartovalo zavádění tržních reforem na přelomu 70. a 80 let, za posledních 20 let dosahuje asi 9,5 procenta ročně.
