Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil námořnictvu v Jihočínském moři, aby se připravilo k boji. Podle čínských médií hovořil i o válečném konfliktu. Zástupci americké armády upozorňují, že čínské námořnictvo již předstihlo americké v počtu lodí a ponorek. Číně se nelíbí zejména snaha Tchaj-wanu vyhlásit referendum o nezávislosti.
Prezident Si Ťin-pching nařídil velitelství námořnictva v Jihočínském moři, aby posílilo své bojové kapacity a připravilo se na možný konflikt, uvedl hongkongský deník South China Morning Post.
Deník napsal, že prezident hovořil o přípravě na válku. „Je nezbytné posílit naší misi a soustředit se na přípravu pro boj a válku,“ řekl Si během návštěvy provincie Kuang-tung.
Silná slova prezidenta navazují na výroky čínského ministra obrany Wej Feng-cheho, jenž pohrozil Tchaj-wanu vojenskou akcí, pokud bude usilovat o suverenitu. Na začátku října došlo v Jihočínském moři téměř ke srážce čínského torpédoborce s americkým. Podle americké armády se jednalo o neprofesionální a nebezpečný manévr. Čína si nárokuje území, kterým prochází třetina objemu celosvětové námořní dopravy.
Čínské jaderné ambice v Jihočínském moři:
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Slova čínského prezidenta mají varovat zejména Spojené státy, že své územní nároky v Jihočínském moři míní vážně, řekl analytik mezinárodních vztahů Collin Koh z technologické univerzity v Singapuru. Čína staví vojenské základny na umělých ostrovech i na korálových útesech v regionu, které jsou vzdáleny až 1200 kilometrů od čínského pobřeží.
Americká armáda připouští, že její námořní dominance v Tichém oceánu je ohrožována právě Čínou. V počtu plavidel a ponorek už Čína Spojené státy předstihla. Admirál Philip Davidson, který je velitelem amerického námořnictva v tichomořské oblasti, zdůraznil, že Čína už nyní může kontrolovat Jihočínské moře při všech scénářích kromě konfliktu se Spojenými státy. Varoval i před tím, že v budoucnu by mohly Spojené státy konflikt s Čínou prohrát.
Jedná se také o vývoj čínských raket, na který se nevztahuje americko-sovětská dohoda z roku 1987 o likvidaci raket krátkého a středního doletu, ze které chce americký prezident Donald Trump vystoupit.
Kromě toho, že ji podle Američanů a NATO porušuje Rusko, jde také o to, aby si Trump „rozvázal ruce“ v Pacifiku. Čína totiž žádnou dohodou omezena není.
Související články:
Studená válka 2.0: Čína chce v jaderném zbrojení držet krok
Až půda povolí. Čína nechce nechat Arktidu Rusům zadarmo
Západ zaspal. Vývoj umělé inteligence bude diktovat Čína
Čína otevřela nejdelší most přes moře na světě. Stavba stála 20 miliard dolarů
