REPREZENTATIVNÍ PŘEHLED MODERNÍ ČÍNSKÉ FOTOGRAFIE (PODLE ORGANIZÁTORŮ ZATÍM NEJVĚTŠÍ V EVROPSKÝCH POMĚRECH), KTERÝ NA PODZIMNÍ MĚSÍCE PŘIPRAVILA RUDOLFINSKÁ GALERIE, JE NEPOCHYBNĚ VÝSTAVOU POZORUHODNOU.
Galerie Rudolfinum: Podivné nebe - Současná čínská fotografie
Několik desítek tvůrců z komunistické Číny, Tchaj-wanu a Hongkongu v Praze vystavuje kolem dvou stovek obvykle „velkoplošných“ fotografických děl (jen je škoda, že popisky různost původu autorů nereflektují). Jedno mají společné: primárně nejde ani o dokumenty, ani o čistě estetická díla. Prostřednictvím fotografií jejich tvůrci takřka bez výjimky vyjadřují svůj postoj - a to přímočaře a jasně. Možná nejčastějším mottem vystavovaných fotografií je obava ze ztráty osobní identity či ještě více boj o ni. Je to poměrně logické - vedle unikátních faktorů demografických je v čínských dějinách dominantní princip kolektivizmu. Ignorování potřeb, zájmů a pocitů je ale zjevně i pro Číňany jen těžko slučitelné s globálním světem počátku XXI. století. To dokumentuje řada skupinových fotografií, rodinných fotografických análů či jakési multifotografie (někdy i celé instalace), kde má opakování stejného motivu v různých podobách zjevně za cíl ukázat rozdílnou a nezaměnitelnou individualitu fotografovaných osob. Na problém identity osobní pak logicky navazují otazníky nad identitou národní. Některé fotografie dokumentují obavy nad všemocnou a všeobjímající komercializací života moderní společnosti. Velmi výmluvné jsou třeba dvě parafráze Géricaultova Prámu Medusy či karikované portréty „moderní“ čínské rodiny. Jiní autoři se zase obracejí zpět a zpochybňují čínskou historii a tradice, které jsou - ostatně jako vždy - vděčným objektem kritiky. Nutno ovšem konstatovat, že v řadě případů vystavované fotografie ilustrují jen čínskou verzi problémů vpravdě nadnárodních, například ekologických. Konečně i Čínská kuchyně, drastická ilustrace metamorfózy živého zvířete v pokrm na talíři (pro Evropana je zvláště tíživá varianta se psem), je aktuální a srozumitelná všude na světě. Právě srozumitelnost je příjemnou předností většiny vystavovaných fotografií. Bez ohledu na vícevrstevnatost obsahu každého uměleckého díla je jejich hlavní poselství docela snadno čitelné i pro diváka nepoučeného - tedy takového, který není znalcem moderní fotografie a ani dopodrobna nezná čínské reálie, ať již současné nebo minulé. Určitě i proto, že jistá témata či problémy jsou aktuální nejen v Číně. Třeba holografická instalace Skleněný strop, kde divák chodí po ploše, které k němu vzhlížejí trojrozměrné lidské tváře, nejednoho z návštěvníků jistě donutí k myšlenkám, které budou nejspíš velmi podobné v Pekingu, Praze i Paříži.
(Galerie Rudolfinum: Podivné nebe - Současná čínská fotografie, do 23. 11. 2003, denně kromě pondělí 10-18 hod.)
Shao Yinong: Memento dětství: Památník hrdinů lidu
