Spotřeba mléka v Číně má do roku 2050 zvýšit trojnásobně. To znamená, že se musí výrazně zvýšit plocha zajišťující krmivo pro skot. Například na Novém Zélandu o 57 procent, v Evropě o 39 procent. Celosvětově tento scénář znamená zvýšení produkce skleníkových plynů souvisejících s chovem skotu o 35 procent do roku 2050.
Celosvětově se spotřeba mléka neustále zvyšuje, v následujících třech dekádách bude růst o 60 procent. Stojí za tím hlavně spotřeba v Číně. Spotřeba mléka by měla do roku 2050 v zemi, kde žije nyní 1,4 miliardy lidí, vzrůst třikrát oproti roku 2010, uvedl mezinárodní tým vědců ve studii publikované v časopise Global Change Biology.
Výrazně to ovlivní globální produkci emisí skleníkových plynů, jež souvisí s chovem skotu. Ta by měla vzrůst o 35 procent (z 565 na 764 teragramů (milion tun) ekvivalentu CO2).
Vědci předpokládají, že Čína v roce 2050 spotřebuje na hlavu v průměru 82 litrů mléka, v roce 1961 to bylo okolo dvou litrů na hlavu. Pokud nárůst spotřeby bude řešen jako dosud, tedy zvyšováním domácí produkce v Číně i navyšováním dovozu mléka a mléčných výrobků, zatíží to planetu nejvíce.
Kromě zmíněného navýšení produkce skleníkových plynů to bude znamenat i globální nárůsty využívání zemědělské plochy pro krmivo skotu. Celosvětově se má jednat o růst o 32 procent z 84 na 111 milionů hektarů. Na Novém Zélandu by se jednalo o nárůst využívání zemědělské půdy pro krmivo skotu o 57 procent, v Evropě by mělo jít o 39 procent. S tím se pojí i zvýšená spotřeba vody pro pěstování krmných plodin (sojové boby, kukuřice), vědci uvádějí dokonce nárůst o 77 procent.
| Globální produkce skleníkových plynů podle sektorů (v %) | |
|---|---|
| Výroba elektřiny a tepla | 25 |
| Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy | 24 |
| Průmysl | 21 |
| Doprava | 14 |
| Domácnosti (vaření a topení) | 6 |
| Ostatní | 10 |
Zdroj: EPA
Tento černý scénář by se nemusel naplnit, pokud by se Čína rozhodla produkovat veškeré mléko, které spotřebuje, doma. I přesto by bylo nutné dovážet pro skot krmivo ze zahraničí. Ať dojde k jakémukoli vývoji, bude mít nárůst spotřeby mléka v Číně globální dopady. V případě, že Peking zavede udržitelné standardy pro produkci mléka, nárůst skleníkových plynů související s produkcí mléka by činil 19 procent.
Zejména by musela zefektivnit hospodaření s kravským hnojem. „Optimálním řešením by bylo vyrábět mléko v Číně s výrazně vylepšenými technologiemi,“ citoval ze zprávy server anthropocenemagazine.org.
S postupující globalizací čínská populace touží stále více po potravinách obsahujících mléko, což vede ke změnám v stravování, jež se tradičně bez mléka a mléčných produktů obešlo. Asijskou populaci od konzumace mléčných výrobků neodrazuje ani intolerance laktózy.
Výskyt intolerance laktózy podle zemí (% populace):
Zdroj: CC0/Rainer Zenz
Většině populace chybí enzym laktáza, který pomáhá štěpit mléčné cukry. To vede k průjmům a zvýšené plynatosti při konzumaci mléčných výrobků. Zatímco u populace v České republice to je maximálně pětina dospělého obyvatelstva, v Číně se intolerance laktózy pohybuje v rozmezí 80 až 100 procent.
Dále čtěte:
Nejdřív víno, teď šunka. Čínské firmy chtějí španělskými lahůdkami nakrmit miliony krajanů
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Západ zaspal. Vývoj umělé inteligence bude diktovat Čína
