Spotřeba mléka v Číně má do roku 2050 zvýšit trojnásobně. To znamená, že se musí výrazně zvýšit plocha zajišťující krmivo pro skot. Například na Novém Zélandu o 57 procent, v Evropě o 39 procent. Celosvětově tento scénář znamená zvýšení produkce skleníkových plynů souvisejících s chovem skotu o 35 procent do roku 2050.
Celosvětově se spotřeba mléka neustále zvyšuje, v následujících třech dekádách bude růst o 60 procent. Stojí za tím hlavně spotřeba v Číně. Spotřeba mléka by měla do roku 2050 v zemi, kde žije nyní 1,4 miliardy lidí, vzrůst třikrát oproti roku 2010, uvedl mezinárodní tým vědců ve studii publikované v časopise Global Change Biology.
Výrazně to ovlivní globální produkci emisí skleníkových plynů, jež souvisí s chovem skotu. Ta by měla vzrůst o 35 procent (z 565 na 764 teragramů (milion tun) ekvivalentu CO2).
Vědci předpokládají, že Čína v roce 2050 spotřebuje na hlavu v průměru 82 litrů mléka, v roce 1961 to bylo okolo dvou litrů na hlavu. Pokud nárůst spotřeby bude řešen jako dosud, tedy zvyšováním domácí produkce v Číně i navyšováním dovozu mléka a mléčných výrobků, zatíží to planetu nejvíce.
Kromě zmíněného navýšení produkce skleníkových plynů to bude znamenat i globální nárůsty využívání zemědělské plochy pro krmivo skotu. Celosvětově se má jednat o růst o 32 procent z 84 na 111 milionů hektarů. Na Novém Zélandu by se jednalo o nárůst využívání zemědělské půdy pro krmivo skotu o 57 procent, v Evropě by mělo jít o 39 procent. S tím se pojí i zvýšená spotřeba vody pro pěstování krmných plodin (sojové boby, kukuřice), vědci uvádějí dokonce nárůst o 77 procent.
| Globální produkce skleníkových plynů podle sektorů (v %) | |
|---|---|
| Výroba elektřiny a tepla | 25 |
| Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy | 24 |
| Průmysl | 21 |
| Doprava | 14 |
| Domácnosti (vaření a topení) | 6 |
| Ostatní | 10 |
Zdroj: EPA
Tento černý scénář by se nemusel naplnit, pokud by se Čína rozhodla produkovat veškeré mléko, které spotřebuje, doma. I přesto by bylo nutné dovážet pro skot krmivo ze zahraničí. Ať dojde k jakémukoli vývoji, bude mít nárůst spotřeby mléka v Číně globální dopady. V případě, že Peking zavede udržitelné standardy pro produkci mléka, nárůst skleníkových plynů související s produkcí mléka by činil 19 procent.
Zejména by musela zefektivnit hospodaření s kravským hnojem. „Optimálním řešením by bylo vyrábět mléko v Číně s výrazně vylepšenými technologiemi,“ citoval ze zprávy server anthropocenemagazine.org.
S postupující globalizací čínská populace touží stále více po potravinách obsahujících mléko, což vede ke změnám v stravování, jež se tradičně bez mléka a mléčných produktů obešlo. Asijskou populaci od konzumace mléčných výrobků neodrazuje ani intolerance laktózy.
Výskyt intolerance laktózy podle zemí (% populace):
Zdroj: CC0/Rainer Zenz
Většině populace chybí enzym laktáza, který pomáhá štěpit mléčné cukry. To vede k průjmům a zvýšené plynatosti při konzumaci mléčných výrobků. Zatímco u populace v České republice to je maximálně pětina dospělého obyvatelstva, v Číně se intolerance laktózy pohybuje v rozmezí 80 až 100 procent.
Dále čtěte:
Nejdřív víno, teď šunka. Čínské firmy chtějí španělskými lahůdkami nakrmit miliony krajanů
Čína staví plovoucí jaderné reaktory. Okolí je ve střehu
Západ zaspal. Vývoj umělé inteligence bude diktovat Čína
ČLÁNKY DO MAILU