Z veřejných služeb každému jen to, co si zaslouží. Velký experiment komunistické Číny, tedy systém sociálního kreditu, který zavedl škálu prohřešků a odměn a společenské skóre neodvratně propojené s každým občanem, už se začíná „osvědčovat“. Peking přitom využívá velkých objemů dat sebraných z aplikací a umělé inteligence.
Číňané se rozhodli „být dobří“ chtělo by se parafrázovat občanský pozdrav ze snímku Demolition Man. Hvězdně obsazený film (Wesley Snipes, Silvester Stallone, Sandra Bullock) popisuje svět budoucnosti, kde násilí neexistuje, sex na fyzické úrovni je něčím nepřípustným stejně jako archaické neřesti typu alkoholu či cigaret. Vulgarity jsou pokutovány.
Čínský systém sociálního kreditu a automatizovaného společenského dozoru nad chováním jednotlivce zatím Demolition Mana připomíná jen v obrysech: v závislosti na sociálním skóre bude člověku poskytována odlišná úroveň přístupu k veřejným službám: tedy zdravotnictví, veřejné dopravě, knihovnám nebo i restauracím.
„Namočen“ i nejbohatší Číňan
Záměr cosi podobného vyvinout a spustit Čína představila poprvé před pěti lety. Od té doby v souhře s represivním státním aparátem na vývoji systému pracuje celkem osm soukromých společností včetně firmy nejmovitějšího Číňana a šéfa online retailového portálu Alibaba Jacka Ma.
Oficiální „propagandistická“ omáčka kolem systému působí celkem nevinně. Mluví se o bodech sebraných za rychlou jízdu či chůzi na červenou. Plusové body naopak Číňan dostane například, když věnuje peníze na charitu.
Systém by měl být oficiálně spuštěn v roce 2020. Západní média hovoří otevřeně o Velkém bratrovi s odkazem na totalitární dystopickou vizi spisovatele George Orwella a o propojení této vize se světem tzv. big data, neboli veledat získávaných o lidech prostřednictvím digitálních aplikací.
V realitě totalitní Číny se nabízí i jasné politické konotace. Půjčíte si v knihovně režimu nepohodlného autora, bod dolů, navštívíte zakázanou webovou stránku, bod dolů. Snadno by se dalo pokračovat.
Černá listina...
Nemusí to trvat dlouho a můžete se ocitnout na jakési polooficiální černé listině, o jejíž existenci spekuluje, s odkazem na tamní zdroje, list Globe and Mail.
Zajímavý je v této souvislosti případ čínského novináře Lu Hua specializujícího se na cenzuru a vládní korupci. Ten se na černou listinu dostal právě kvůli věcem souvisejícím s jeho prací a jeho případ se dostal až na stránky novin. A na černé listině jsou už tresty horší. Bez jakéhokoliv varování mu systém dle jeho slov odepřel cestování vlakem nebo nákup nemovitost.
O Číně dále čtěte:
Rudé vymývání mozků. Studentka popsala armádní výcvik v Číně
Daň z příjmu platí jen dvě procenta Číňanů. Peking přitlačí na neplatiče
Obavy z Číny? Silný stát nemusí mít strach, reaguje na varování zpravodajců Hrad
Jak bude čínský „chytrý“ dohled fungovat v praxi a de facto v reálném čase autonomně ohodnocovat chování miliardy lidí? Odpovědí jsou dva fenomény současného světa: velké objemy dat nasbíraných od uživatelů mobilních a internetových aplikací, tzv. big data, a umělá inteligence. Třetím faktorem ve hře jsou pak systémy masivního dohledu nad občany prostřednictvím průmyslových kamer. Dá se počítat i s využitím softwaru na rozpoznávání obličejů.
Jak vypadá nasazení systému sociálního kreditu v každodenní realitě? Systém například při chůzi na přechodu na červenou rozpoznává jednotlivé narušitele a promítá je na okolních LCD displejích tak, aby je okolostojící velmi dobře viděli. Drsnější variantou je zostouzení dlužníků, kteří si dovolí zajít do kina, promítáním jejich obličejů na plátně, o čemž informuje list South China Morning Post.
Fit a kredit
Možné dopady na chování lidí ve svém komentáři pro technologický časopis Wired předkládá publicista David Samuels. Zmiňuje chování čínského stážisty jednoho svého známého působícího v kalifornském Los Angeles. Čínský zaměstnanec jednoho dne začal chodit do práce pěšky, což je v reáliích amerických velkoměst cosi neobvyklého. Když Samuelsův kamarád, u kterého stážista pracoval, zjišťoval, co se děje, Číňan odvětil, že potřebuje nasbírat doby do své online aplikace, aby mu nebyl snížen zdravotní a fitness rating, který je součástí sociálního kreditu. Nízký sociální kredit by mu totiž podle jeho slov mohl znemožnit cestovat a pracovat v zahraničí.
Využívání velkých dat k nejrůznějším účelům není neobvyklé ani na Západě. Jak naznačují některé ohlasy, je dnes již možné díky přesně cíleným kampaním sestaveným na základě „veledat“ dokonce úspěšně ovlivňovat výsledky voleb (viz. případ společnosti Cambridge Analytica).
Existuje přitom riziko možného sbližování technologických obrů a vládních bezpečnostních agentur. Zmíněné subjekty se podle Samuelse například v USA k sobě navzájem přibližují již celou dekádu. V této souvislosti autor připomíná, že například v roce 2016 Yahoo umožnilo procházet americkým zpravodajským službám emaily svých uživatelů.
Shromažďování dat technologickými monopoly a jejich přeprodávání partnerským firmám je realitou již nyní. Stejně tak i mohutný lobbing ze strany internetových monopolů. Samuels upozorňuje na to, že Alphabet, mateřská společnost v Googlu v roce 2017 utratila rekordní sumy za lobbování v americkém Kongresu. Potenciál pro stvoření nějaké „měkčí obdoby“ čínského Velkého bratra zkrátka podle Samuelse je i v západních zemích.
Z rubriky Light dále čtěte:
