Nejlidnatější země světa se stala největším vlastníkem amerických státních obligací
Číňané opět nakupovali. A zase v Americe. Vyplývá to z posledních statistických údajů ministerstva financí Spojených států. Nejlidnatější země světa se v září stala největším držitelem amerických bondů. Vyměnila si pozici s nyní druhým Japonskem. Investice Číny dělí ekonomy na dva tábory. Zastánci tvrdí, že jde o jednu z nejbezpečnějších investic v současné finanční krizi, kritici poukazují na to, že prvenství Číny dokládá nerovnováhu mezi ohromnými devizovými rezervami země, jež plynou hlavně z přebytků zahraničního obchodu, a skutečnou silou jejího hospodářství.
Japonci prodávali
Čínské devizové rezervy dosahují 1,9 bilionu dolarů. Během září z nich země uskutečnila nákupy amerických státních obligací za 43,6 miliardy dolarů. Celkově se tak investice do těchto cenných papírů vyšplhaly na 585 miliard dolarů. Japonsko, kterému až do září letošního roku patřilo v tomto ohledu světové prvenství, svůj podíl snížilo z 586 miliard na 573 miliard dolarů.
Přestože se americká ekonomika nachází ve špatné kondici a ve třetím čtvrtletí klesla o 0,5 procenta, jak je vidět, stále má důvěru investorů. To ostatně dokládají i statistiky. Během září se zobchodovaly státní obligace za 66,2 miliardy dolarů, zatímco o měsíc dříve to bylo pouze za 18,4 miliardy dolarů. Ekonomové z tohoto usuzují, že kupci i nyní považují americké bondy za lepší variantu, než zkoušet štěstí na rozkolísaných globálních trzích. „To je také důvodem, proč Čína zvýšila svůj podíl,“ vysvětluje pro China Daily Tung Jü-pching, ekonom na čínském Institute of Finance and Banking. Nákupy Číňanů jsou Američanům vhod. I díky nim si mohou dovolit financovat nákladné záchranné balíčky. Číňané dobře vědí, že americké bondy jim mohou přinést značné ztráty. „Ale Čína nemá moc na výběr,“ dodává Tung.
Na stejné lodi
Zvyšování investic do amerických státních obligací je v jistém slova smyslu pro Čínu nutností. Pokud by totiž začala odprodávat tyto cenné papíry, další státy by ji mohly následovat. To by znamenalo oslabení dolaru a znehodnocení dolarových aktiv, což by Čínu citelně poškodilo. „Čína i Amerika jsou na stejné lodi,“ tvrdí Tung. Když naopak sílí zájem o americké obligace, potenciální zisky Číny z jejich nákupů se zvyšují. Ani pro Američany nejsou čínské investice do bondů jednoznačným přínosem. Ozývají se obavy, že Čína bude využívat bondů k prosazení svých zájmů, například bude požadovat větší otevřenost amerických finančních trhů pro čínské fondy a usnadnění exportu high-tech produktů do Číny.
Agentura AP citovala čínské analytiky, kteří nejásají nad tím, že se Čína stala největším světovým investorem do amerických bondů. Domnívají se, že to jen podtrhuje nerovnováhu v globální ekonomice. „Dle ukazatele HDP na hlavu patří Číně zhruba sté místo na světě. V současné době ale dotuje nejbohatší ekonomiku světa,“ tvrdí Čang Ming, člen vládního think-tanku v Pekingu. Čang argumentuje tím, že první příčku obsadila Čína díky proexportní politice a nikoliv skutečnou hospodářskou vyspělostí. Právě obchodní přebytky jsou hlavním zdrojem masivních devizových rezerv. „Amerika potřebuje pomoc a Čína s Japonskem jsou připraveni vyhovět. V současné době nevidí alternativu k dolaru,“ uvádí pro AP Andy Sie, nezávislý šanghajský ekonom. Ale ani trh s americkými vládními obligacemi není bez rizika. „Je to zase jedna z bublin, která praskne,“ říká Sie. A dodává: „Je to jen otázka času. Žádná bublina netrvá věčně.“
Tabulka
Top 10
Největší vlastníci amerických bondů v miliardách USD (v září letošního roku)
Čína 585
Japonsko 573,2
Velká Británie 338,4
Caribbean Banking Centers 185,3
Vývozci ropy 182,2
Brazílie 141,9
Lucembursko 91,8
Rusko 69,7
Hongkong 60,9
Norsko 52,2
Pramen: China Daily
Graf
Stále nahoru
Investice Číny do amerických bondů v letošním roce (v miliardách USD)
Leden 492,6
Únor 486,9
Březen 490,6
Duben 502
Květen 506,8
Červen 503,8
Červenec 518,7
Srpen 541,4
Září 585
Pramen: China Daily
