Číňané přicházejí do Německa

Asijští podnikatelé se usazují v zemi a svůj zájem obracejí k výrobnímu sektoru

Prodat Německo s jeho vysokými mzdami zahraničním investorům není dnes lehký úkol. Pokud ovšem byznysmeni paradoxně nepocházejí z Číny, kde jsou platy a mzdy naopak nízké. Jenom v Hamburku se loni do podnikání pustilo 42 čínských firem, čímž se jejich celkový počet ve městě zvýšil na 360. Nastává malá konjunktura čínských investic na území Německa. V Severním Porýní–Vestfálsku působí včetně jeho metropole Düsseldorfu další stovka čínských podniků. Většinou se jedná o malá námořní zasilatelství a obchodní společnosti s pár zaměstnanci. Výrobců, kteří se pokoušejí vstoupit na evropský trh, je zatím málo. Jejich počet však stále roste, a dokonce se začínají pouštět do akvizicí. „Německo není tak špatné, jak se mezi lidmi říká,“ tvrdí Jiang Žu, generální ředitel společnosti Welz Gas Cylinder, který si nemůže vynachválit technickou zdatnost německých dělníků. Průzkum, uskutečněný v Severním Porýní–Vestfálsku, dokládá, že Číňané působící v Německu si vysoce cení německé infrastruktury a kvality života, ale stěžují si na výši zdanění. Výrobce tlakových nádob pro hasicí přístroje či pivní sudy, firmu Welz, v roce 2003 koupila čínská importérská společnost Huapeng Trading se sídlem v Hamburku, kterou rovněž řídí Jiang Žu.
Proč by měli podnikatelé z Číny, kde jsou mimořádně nízké náklady na výrobu a povolní dělníci, vůbec chtít vyrábět v Německu, zemi s nákladným sociálním systémem a silnými odbory? Pro Huapeng Trading, která již čínské nádoby evropským zákazníkům prodává, bylo zakoupení Welzu se zhruba 50 zaměstnanci poblíž Berlína příležitostí jak poskytovat rychlejší dodávky a servis obzvláště pro vyšší segmenty trhu. Tlakové nádoby vyráběné v Číně do Evropy putují někdy i čtyři týdny. To je u levného zboží v pořádku. Někdy ovšem zákazníci požadují rychlou službu, a proto Huapeng musel do Evropy.

Kupování know-how.

Je nabíledni, že Číňanům jde o něco jiného. Snaha o přístup k německým patentům a odborným strojírenským znalostem je jedním z důvodů, proč čínská Shenyang Machine Tool Group nedávno zakoupila Schiess, výrobce vysokovýkonných soustruhů a vrtacích strojů se stočtyřicetiletou tradicí a sídlem ve východoněmeckém Ascherslebenu. Schiess se 120 zaměstnanci představuje prototyp továrny na obráběcí stroje střední velikosti a právě tyto podniky tvoří páteř německé ekonomiky. Ovšem i na východě Německa, kde jsou mzdy nižší než na Západě, kvalifikovaný dělník vydělává od 2000 do 2600 dolarů oproti 400 až 500 dolarů v Číně, jak upozorňuje marketingový ředitel firmy Schiess Detlef Wolf. Společnost proto již převádí do Číny výrobu menších strojů, na niž se specializuje Shenyang. „Jádro výroby Schiessu, stroje určené pro těžký provoz, kde dopravní náklady hrají velkou roli, zůstane v Ascherslebenu,“ uvádí Wolf.
Německá firma tedy uvede v Evropě menší stroje vyráběné Shenyangem v Číně, asijský podnik naopak využije odborných schopností Schiessu k výrobě velkých strojů určených pro svůj domácí trh. „Jsou velice složité a pracovníci získávají odborné schopnosti potřebné k jejich výrobě léta,“ říká Wolf. Půjde-li všechno dobře, má Schiess v plánu zaměstnat další desítky pracovníků, aby zvládli čtyřnásobný obrat. Do roku 2008 hodlá firma dosáhnout tržeb ve výši sta milionů dolarů. Obchod bude pro Čínu injekcí, která povzbudí skromný, i když rostoucí vývoz strojního vybavení do Německa. Ten loni poprvé překročil hodnotu jedné miliardy a oproti roku 2003 vzrostl o 34 procent.
Podobných obchodních transakcí se dá očekávat více. Mezinárodní konkurence vystavila slabé hráče na trhu tlaku a učinila z nich potenciální cíle. Začíná to Němce znepokojovat? Německo v současné době intenzivně usiluje o investice, které by povzbudily růst a snížily počet lidí bez práce, jenž v lednu dosáhl poválečného rekordu více než pěti milionu nezaměstnaných. Čisté přímé zahraniční investice jsou v Německu negativní již od konce roku 2003. V této situaci jsou Číňané vítáni, obzvláště protože se většinou jedná o podniky pohybující se u samého dna. Třeba Welz i Schiess byly v době prodeje v konkurzu. „Tyto společnosti mají problémy a Číňané je zachraňují,“ dodává Jiang Žu, generální ředitel Welzu.
Čína se pro Německo stala rovněž velkým zákazníkem. Během pouhých dvou let Čína předčila Francii, Británii i Itálii a stala se po USA druhým největším kupcem strojního vybavení. A to je pro německou ekonomiku životně důležité. Kapitálové zboží je druhou největší vývozní kategorií hned po automobilech a zároveň jednou z nejpružnějších vůči zahraniční konkurenci. Objednávky německého kapitálového zboží v listopadu prudce vzrostly o 12,8 procenta, a dokázaly tak zvrátit dopady silného eura.

Příliš časté podobnosti.

Čína do Německa však rovněž vyváží. Čínští výrobci se v současné době zaměřují na střední a nejnižší segmenty trhu a za nejpokročilejší německou strojírenskou produkcí zaostávají pět až deset let, jak ukázaly výsledky studie provedené Technickou univerzitou v Darmstadtu a německým strojírenským svazem. „Žádné bezprostřední nebezpečí nám nehrozí, i když samozřejmě za deset let může být všechno jinak. V tomto průmyslovém odvětví bychom se měli mít na pozoru,“ varuje Alexander Bitzer, strojní inženýr, který se podílel na vypracování studie.
Už nyní jsou patrné signály nasvědčující tomu, že Číňané nebudou snadným soupeřem. Němečtí výrobci hlásí prudký vzrůst počtu případů kopírování svých strojírenských produktů čínskými společnostmi. Více než polovina společností, jimiž se zabývala zmíněná studie svazu, tvrdí, že viděla kopie svých výrobků pocházející z ciziny. Čínští piráti se tohoto přečinu přitom dopouštějí nejčastěji. V některých případech se němečtí obchodníci s přesnými kopiemi svých strojů setkali dokonce na veletrzích. „Pro velkou část čínských firem výzkum a vývoj znamená prostě kopírování cizích výrobků,“ připouští Oliver Wack, který se má ve strojírenském svazu na starosti oblast jihovýchodní Asie.
Bylo by chybou Číňany podceňovat. Tamní výrobci strojírenského vybavení začínají ve zvýšené míře zásobovat domácí trh, hlavně v oblasti automobilového a textilního průmyslu, jak podotýká Reinhard Geissbauer, partner mnichovské firmy Roland Berger Strategy Consultants. Geissbauer soudí, že německé strojírenské zboží na čínském trhu již dosáhlo svého maxima, a předpovídá, že Číňané začnou čím dál více soupeřit o zákazníky na asijských a severoamerických trzích. Německé společnosti jsou v bezpečí pouze na evropských trzích, kde je práce drahá a společnosti zaplatí nejvýkonnější strojírenské vybavení – alespoň na pár let. „Číňané zatím do západní Evropy nepřišli, ale už jsou na cestě,“ domnívá se Geissbauer.
Německý podnikatel Max Grundig jednou řekl, že Japonci nikdy televizní přijímač nesestaví. A Němci by si jeho chybný úsudek měli připomínat. Německo by mohlo nezměrně těžit z čínských investic a z čínských nákupů německého zboží. Německé společnosti by ovšem neměly zapomínat na to, že by se Čína jednoho dne mohla stát i nebezpečným rivalem.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek