V souvislosti s aktuální epidemií se mluví o vzniku „Číny 2.0“. Jak reálné je, že země skutečně současné problémy promění ve svou velkou příležitost?
Čínský znak pro slovo krize se skládá ze znaku pro příležitost a pro nebezpečí. Tedy i v čínské filozofii je všechno zlé na něco dobré. Stejnou optikou se lze dívat i na současnou situaci okolo epidemie koronaviru. Protože lidé museli zůstat abnormálně dlouhý čas v karanténě, například ve městě Wu-chan už karanténa trvá více než měsíc, čínský internetový ekosystém se rozvinul v dosud nedotčených oblastech. Lidé začali nakupovat online potraviny s velmi inovativním způsobem dodávek - drony, sběrná místa a podobně. Řada škol přešla na online výuku a mnoha firmám nezbylo nic jiného než zavést práci z domova.
I současný tvrdý restart tedy může být pro zemi pozitivní?
Dalo by se říci, že čínská ekonomika teď hrůzou ani nedýchá. Za první čtvrtletí pravděpodobně zaznamená nulový růst a další čtvrtletí asi taky nebude žádná hitparáda, i když se již nyní hovoří o tom, že v mnoha oblastech se vše vrací k normálu. Je otázkou, zda se podaří současný propad ve výrobě a spotřebě dohnat a dosáhnout na cílový šestiprocentní růst, jak si předsevzal Peking. Čínská vláda pravděpodobně současnou situaci vyřeší stejně jako během krize v roce 2008, kdy nalila obrovské prostředky do infrastrukturních projektů a z 90 procent tak táhla ekonomický růst.
Co si ze současné krize mohou vzít země, které jsou na výkonu čínské ekonomiky závislé?
Vývoj v Číně, ať už politický, nebo ekonomický, nás ovlivňuje více, než jsme si dosud mysleli. Myslím si, že Čína je náchylná k jevům, které Nassim Taleb (filozof a matematik - pozn. aut.) nazývá černé labutě. Události, které nikdo nečekal a nemohl je předvídat. Myslím si, že současná epidemie viru není ani první, ani poslední takovou událostí. Proto bychom měli vztahy s Čínou vnímat komplexněji, protože její potenciální křehkost může významným způsobem ovlivnit i naše ekonomiky.
Může dojít k tomu, že země a firmy budou přehodnocovat svou závislost na čínských dodavatelích?
Současná situace je pro řadu firem velmi dobrou lekcí, na které lze do budoucna stavět. Ať už z pohledu prodejního, nebo z pohledu dodavatelů. Nepředpokládám ale, že by se firmy kvůli viru nějak masivně stěhovaly z Číny, ale přemýšlení o diverzifikaci dodavatelů může být více na pořadu dne. Firmy, které šly do Číny primárně za nízkými výrobními náklady, už stejně přesídlily někam jinam v rámci regionu.
Vlídná tvář šílenství. Panika z nákazy koronavirem přináší nový byznys
Bude Čína dlouho budovat ztracenou důvěru na poli globální ekonomiky?
Čína už se v mnoha oblastech dala opět do pohybu, ale bohužel jí nehraje do karet fakt, že se zvedá počet nemocných v jiných zemích světa. Kóma se tak prodlužuje. Pokud okolnosti okolo epidemie povedou k nějakému většímu zpomalení globální ekonomiky, imagi Číny by to samozřejmě nepřispělo.
Dají se už dnes v čínské společnosti vysledovat nějaké změny, které vyvolala opatření proti šíření vlivu?
Nedá se říct, že by se jednalo o změnu, kterou primárně způsobil vir, ale používání umělé inteligence ve všech sférách společnosti epidemie viru jen posílila. Čína zavádí digitální systém sociálního kreditu, je několik měsíců od spuštění vlastní digitální měny.
Jak vnímáte masivní opatření, která se v Číně před šířením viru přijala?
Čína má ve smyslu důvěryhodnosti poměrně malý kredit. Naše první reakce vůči ní jsou vždy podezřívavé. Hlásí všechny počty nakažených? Netutlá něco? Čínská odezva musela být rychlá a masivní. Čínským úřadům už nic jiného nezbylo. Před čínským Novým rokem, snad největším jednorázovým stěhováním lidí na světě, se muselo zasáhnout skutečně rázně. Čína určitě chce být důvěryhodným partnerem a nechce před nikým ztratit tvář. Chce, abychom ji poplácali po rameni a řekli, že odvedla dobrou práci.
Může epidemie vyvolat změny v čínské společnosti?
Epidemie koronaviru určitě zaseje další semínko nedůvěry a nespokojenosti. Přestože se Peking snaží kontrolovat příběh, který vzniká okolo epidemie, lidé pochybení na straně úřadů vidí. Přestože se internetoví cenzoři činí, řada Číňanů se ptá po svobodě slova a přístupu k informacím. Důležité teď bude, jak se Číně povede nastartovat ekonomiku.
Jak můžou z epidemie v Číně profitovat západní firmy? Mluví se třeba o farmakologických firmách.
Pro západní firmy je z obchodního hlediska epidemie koronaviru určitě příležitostí. Zdravotnictví je v Číně velmi uzavřeným trhem a nyní by se mohl trochu více otevřít i pro západní hráče.
