Zpomalení hospodářského růstu, krize nemovitostního trhu, slabá spotřebitelská poptávka nebo třeba rychle stárnoucí populace. To jsou jen některé ze závažných problémů, jež v posledních letech čím dál více trápí čínskou vládu i tamní obyvatele. Po dlouhodobém přešlapování na místě ale nyní čelní představitelé země přišli s prvními rozsáhlejšími kroky, jejichž cílem je nepříznivý vývoj zvrátit.
Současné dění odstartovalo stimulačním balíčkem, jenž Čínská centrální banka představila na konci září. Jeho součástí bylo především snížení jedné z hlavních úrokových sazeb a snížení objemu hotovosti, kterou musí banky držet jako rezervu. Další opatření pak směřovala k podpoře akciového a realitního trhu, přičemž dohromady se jednalo o největší vládní podporu ekonomiky od dob pandemie covidu.
Všechny zmíněné kroky měly podle CNN velmi pozitivní vliv především na akcie. Třeba hongkongský akciový index Hang Seng za poslední dva týdny vzrostl o více než 18 procent, což je jeho největší zisk za téměř 20 let. Odborníci ale upozorňují, že k tomu, aby se čínská ekonomika vzpamatovala, opatření z konce září samy o sobě stačit nebudou.
„Asi největší brzdou je aktuálně nedostatek spotřebitelské důvěry. Je tedy skutečně potřebné, aby úřady nasadily pověstné ‚velké zbraně‘ k prosazení lepší fiskální politiky. Takový krok by mohl vyřešit současnou krizi důvěry, zvýšit chuť riskovat a tím pádem i zlepšit celkový stav ekonomiky,“ napsali analytici ze společnosti Nikko Asset Management.
Pomohly by biliony jüanů
Na konkrétní podobě nejlepších možných opatření se samozřejmě ekonomové neshodnou. Důležité ale podle nich je, aby se vláda skutečně odhodlala situaci řešit a přišla s rozhodnými a jasně stanovenými kroky. První vlaštovkou tohoto dění byla třeba zářiová tisková konference, jíž se společně účastnil guvernér Čínské lidové banky Pchan Kung-šeng, ředitel Národního finančního úřadu Li Jün-ce a předseda Čínské regulační komise pro cenné papíry Wu Čching.
„V jinak neprůhledném systému, kde je každá sebemenší akce důkladně prověřována, toto oficiální oznámení opravdu výrazně vyčnívalo. Pryč jsou dny, kdy jsme se snažili dešifrovat stručně formulovaná prohlášení, která ponechávala skutečně velký prostor pro interpretaci,“ doplnili ekonomové z Nikko Asset Management.
Za velmi neobvyklou označili onu tiskovou konferenci rovněž analytici společnosti HSBC. Tato investiční banka se domnívá, že Peking by měl situaci řešit dalším stimulačním balíčkem, jehož výše by ideálně činila kolem jednoho bilionu jüanů (necelých 3,3 bilionu korun). Vyčleněná částka má směřovat především na velké stavební projekty, ale také do nákupu spotřebního zboží.
Další jeden bilion jüanů by pak podle HSBC měl být vyčleněn na podporu bank nebo na pomoc zadluženým místním správám, tedy městům a provinciím. Tyto kroky sice ekonomice přímo nepomůžou, budou ale sloužit k odvrácení závažných finančních rizik.
Komise hodila do celé věci vidle
Balíček ve výši bilionu jüanů možná na první pohled zní působivě, někteří odborníci se nicméně domnívají, že čínská vláda musí být ještě ambicióznější. Třeba ekonom Ťia Kchang minulý týden uvedl, že Peking by se neměl zdráhat vydat dlouhodobé státní dluhopisy v hodnotě až deseti bilionů jüanů (téměř 33 bilionů korun). Ideální by přitom podle něj bylo, aby získané peníze směřovaly především na financování investic do infrastruktury a dalších významných veřejných projektů.
Takto enormní částka se sice může zdát až příliš vysoká, pravdou každopádně je, že už během globální finanční krize v roce 2008 Čína zavedla rozsáhlý stimulační balíček ve výši čtyř bilionů jüanů. A jelikož se od té doby ekonomika země výrazně zvětšila, nemělo by tentokrát navrhovaných deset bilionů jüanů představovat až takový problém.
Zatím se však zdá, že nadšená očekávání nejen čínských ekonomů byla přehnaná. Podle agentury AP totiž Národní rozvojová a reformní komise v úterý představila plán, který s žádným velkým stimulačním balíčkem nepočítá. Komise místo toho oznámila jen zavedení několika menších kroků, což bylo pro čínské trhy skutečně nepříjemnou ránou. Zatím nejvíce to odnesl již zmiňovaný akciový index Hang Seng, který se od úterý propadl asi o osm procent.
Poprvé od 50. let se zvýší věk odchodu do důchodu
Úterní rozhodnutí komise mimo jiné znamená, že čínská vláda bude zatím vyčkávat a větším opatřením se ještě chvíli bude snažit vyhýbat. Jedinou skutečně zásadní reformou tamní ekonomiky tak v současné chvíli zůstává nedávno schválený zákon o navýšení věku odchodu do důchodu. Z hlediska čínské politiky se podle ČTK jedná o skutečně významný milník, jelikož tato hodnota se naposledy měnila v 50. letech minulého století.
Podle nové legislativy budou ženy v dělnických profesích odcházet do důchodu místo současných padesáti až v pětapadesáti letech, zatímco ženy v ostatních profesích budou moci přestat pracovat ještě až o další tři roky později, tedy ve svých padesáti osmi. A zvýšení se dotkne rovněž mužů, kteří půjdu do penze v třiašedesáti letech, tedy o tři roky později než nyní.
Nové opatření samozřejmě vyvolalo mezi čínskými obyvateli vlnu nesouhlasu. Mnoho odborníků se nicméně s vládou shoduje v tom, že kvůli stárnutí populace byl zmíněný krok skutečně nevyhnutelný.
