V době, kdy Čína ve strachu z neznámé a rychle se šířící nemoci zaváděla na svém území jedno bezpečnostní opatření za druhým, řešil okolní svět ještě poněkud jiné problémy. Stačilo ale pár měsíců, respektive týdnů, a situace se rapidně změnila. Ve východní části Asie začala nákaza později pojmenovaná jako covid-19 postupně slábnout, kdežto na opačné straně zeměkoule začali pro změnu sčítat mrtvé nikoliv po desítkách či stovkách, ale rovnou tisícovkách denně.
V duchu výše zmíněného proto asi nikoho nepřekvapí, že i nyní jsou problémy zemí ležících v protilehlých koutech světa diametrálně odlišné. Zatímco ve Spojených státech amerických a Brazílii tak nadále hledí na statistiky nově nakažených, respektive zemřelých, v Číně aktuálně řeší čísla převážně spjatá s vývojem jejich národní ekonomiky.
A nutno podotknout, že tyto údaje nevypadají na první pohled vůbec špatně. Alespoň tedy na základě indikátoru PMI neboli takzvaného indexu nákupních manažerů, který značí velikost aktivity ve výrobním sektoru dané země.
„To oživení, které vidíte (v případě PMI), má tvar ‚V‘.
V únoru se (index) ostře propadl, v březnu se vrátil zpět,
v dubnu byl pořád silný a v květnu se vrátil lehce nad hranici 50
(bodů),“ popsal Martin zpravodajskému webu CNBC.
Index nákupních manažerů může nabývat hodnot od 0 po 100. Lze jej rozdělit na dvě stejně velké části, přičemž dosáhne-li hranice větší než 50 bodů, pak PMI značí, že odvětví jako takové ve srovnání s minulým měsícem vzrostlo, a naopak. Bude-li se pohybovat přesně na úrovni 50 bodů, znamená to, že v meziměsíčním porovnání v tomto ohledu k žádné změně nedošlo.
Podobně jako Čína na tom podle Martina v dohledné době budou i některé další regionální ekonomiky v čele s Vietnamem či Tchaj-wanem. Jinde ovšem takto překotný vývoj očekávat nelze. Hospodářství západních zemí „poklesnou, a než se opět vzchopí, setrvají v tomto stavu dva, nebo tři měsíce.“
„To bude v případě Evropy a Spojených států, kde se lidé (současné situaci) stále ještě nepřizpůsobili. Myslí si, že jakmile covid-19 poleví, bude to znamenat konec. Ale tak to není,“ zdůrazňuje uznávaný ekonom.
Zavádějící akciové indexy
Ukazatelů, na základě nichž statistici odhadují budoucí
vývoj jednotlivých ekonomik, je celá řada. Jak ale Martin upozorňuje, ne
všechny jsou za dané situace zcela vypovídající. Poněkud ošemetné podle něj
může být zejména sledování hlavních akciových indexů, které během uplynulého
měsíce posilovaly v řádu jednotek procent.
„(Pandemie) napáchala spoustu škod, takže typem indikátorů, které chcete sledovat, jsou čísla týkající se nezaměstnanosti. Ve Spojených státech a Evropě a dalších pokročilých zemích jako Austrálie budeme ke konci roku mluvit o dvouciferných číslech,“ vysvětluje.
Jedna vlna bude střídat druhou
V důsledku koronavirové krize se podle Martina bude
muset svět chtě nechtě připravit na „nový normál“, kdy jednotlivé země budou,
ať už na celostátní, či lokální úrovni, pravidelně rušit a zavádět omezující
opatření s tím, jak se bude zvyšovat, nebo naopak snižovat pravděpodobnost
nástupu druhé vlny tohoto nebezpečného onemocnění.
„Také uvidíme hodně deflace. Nebude dostatečná poptávka po zboží a některá klíčová odvětví se dočkají masivní restrukturalizace,“ dodává s tím, že to nejhorší podle něj přijde až ve třetím čtvrtletí letošního roku poté, co si firmy začnou „odůvodňovat“ své dosavadní kroky a přikročí k propouštění.
„První vlna covidu-19 odezní, ale pak tu máme ještě dvě nebo tři ekonomické vlny: nezaměstnanost, bankrot, nedostání svých závazků (ze strany firem), které budou do konce roku přibývat,“ uzavírá Martin.
