Čínské prachy (ne)voní

21. 7. 2005

Americké politiky vyděsily plány asijské firmy

Svět je vzhůru nohama. Polostátní firma CNOOC z komunistické Číny se hlásí k pravidlům tržní ekonomiky a usiluje o převzetí americké energetické společnosti Unocal. Politici v Kongresu Spojených států se vyděsili a žádají, aby takové čínské akvizici zabránil americký stát. Číňané argumentují zásadami volného trhu, zatímco někteří američtí kongresmani a podnikatelé fakticky vyzývají ke stavbě ochranářských bariér.
Nejde ovšem pouze o čínsko-americký spor. Budoucí osud firmy Unocal vyvolal ostrou diskusi přímo ve Spojených státech. Jedni argumentují tím, že kdyby Číňané uspěli, ohrozí to bezpečnostní zájmy Ameriky. Sílící asijská velmoc získá další přístup k energetickým zdrojům. A ten, kdo má pod kontrolou zdroje ropy či plynu, získává převahu na geopolitické šachovnici. Druhá část Ameriky včetně mnoha ekonomických expertů ovšem považuje takovou argumentaci za hodně přitaženou za vlasy. Z jejich pohledu je důležité vtáhnout Čínu plně do světové ekonomiky. Politické zásahy proti čínským firmám mohou pouze přinést konfrontaci mezi dvěma hospodářskými velmocemi a ohrozit světový obchod.

Zájem velké korporace.

Jisté je, že jde také o ostrý konkurenční boj velkých korporací. Ambice firmy CNOOC, kterou ze sedmdesáti procent ovládá čínský stát, se vůbec nelíbí obří ropné společnosti Chevron. Právě ta je hlavním konkurentem Číňanů v boji o převzetí Unocalu, který sídlí v Kalifornii. Čínská konkurence dotlačila Chevron k tomu, aby zvýšil svou nabídku pro akcionáře kalifornské firmy. Nyní nabízí už 17,1 miliardy dolarů, z toho čtyřicet procent v hotovosti a šedesát v akciích Chevronu. Na CNOOC ovšem nemá. Nabídka Číňanů dosahuje 18,5 miliardy dolarů a vše je v hotovosti. Jak voní tyto čínské peníze? Zdá se, že politické souvislosti favorizují finančně méně lákavou nabídku Chevronu. Jaký však bude pohled akcionářů Unocalu? Vzdají se dobrovolně čínských finančních lákadel? Rozhodovat se má 10. srpna.
Chevron i v USA čelí kritice, že se snaží politiky usměrňovat lobbistickými tlaky. Jsou to zástupci této obří společnosti, kteří v poslední době často mluví o energetické bezpečnosti Spojených států. Faktem je, že právě Chevronu jde o hodně. Časopis Fortune připomněl, že pokud by této velké ropné korporaci akvizice Unocalu nevyšla, poklesla by její produkce už šestý rok v řadě. Chevron umístil do světových deníků obrovské inzeráty, v nichž upozorňuje na to, jak složité bude uspokojit energetické potřeby v tomto století. Poptávka roste obrovským tempem. „Trvalo nám 125 let, než se spotřeboval první trilion barelů ropy. Další trilion spotřebujeme za třicet let,“ uvádí se v inzerátu. Doba levné ropy je za námi, tvrdí šéf Chevronu David O´Reilly. Další naleziště se nacházejí v místech, k nimž je velmi nesnadný přístup, ať už pod mořem nebo v těžce dostupných oblastech. Těžba se stává příliš složitou - fyzicky, ekonomicky, a dokonce i politicky.
Inzerát Chevronu vyzývá k inovacím, úsporám, spolupráci korporací, vlád i jednotlivých občanů. Nepřímo ale také naznačuje, že spor o Unocal by všichni měli brát opravdu vážně.

Děsná čínská žízeň.

Není pochyb o tom, že Čína energetické zdroje nutně potřebuje. Právě rostoucí poptávka z dynamicky se rozvíjející Říše středu má značnou „zásluhu“ na tom, že se ceny ropy vyšplhaly tak vysoko. Analytici Raiffeisenbank očekávají, že i v příštích měsících bude barel ropy stát více než 50 dolarů, byť čínská poptávka mírně klesne. Ovšem dnes Čína spotřebovává sedm miliard barelů klíčové suroviny denně, v roce 2025 to může být téměř dvojnásobek.
Právě z podobných údajů vycházejí obavy amerických politiků. Tyto úvahy mohou být více či méně sofistikované, ale jejich základem je velmi jednoduchý předpoklad: Jestliže budou potřeby Číny tak enormně růst, bude se Peking snažit urvat co největší díl z energetických zdrojů pro sebe. A Američanům zbudou oči pro pláč. Jasný důvod, proč zabránit převzetí Unocalu Číňany.

Hodně povyku pro Unocal.

Jenže odborníci upozorňují, že takové logické vývody jsou zjednodušené až příliš. Převzetí Unocalu Číňany ve skutečnosti představuje mnohem menší riziko, než se na první pohled zdá. Unocal nepatří mezi největší energetické společnosti. Časopis Fortune v této souvislosti poznamenal, že ropná produkce Unocalu by nestačila ani na to, aby uspokojila energetickou spotřebu amerických občanů během patnácti minut každého dne.
Unocal v loňském roce dosáhl zisku 1,2 miliardy dolarů při tržbách ve výši osmi miliard. Tržby mnohem většího Chevronu činily více než 155 miliard. Reakce části kongresmanů přitom spíše odpovídá situaci, kdy by CNOOC zaútočil přímo na Chevron, nikoliv na Unocal. Všem ale musí být jasné, že na tak velké sousto čínské možnosti ještě dlouho nebudou stačit.
O přehnané reakci ve Washingtonu však svědčí i další skutečnost: Naprostá většina aktiv Unocalu ve formě ropných a plynových nalezišť leží v Asii - Thajsku, Indonésii, střední Asii. Americký deník USA Today uvedl, že Unocal zajišťuje méně než jedno procento amerického trhu a drží méně než jedno procento amerických rezerv. „Unocal je z větší části asijskou energetickou společností, která má náhodou sídlo v Kalifornii,“ napsal USA Today ve svém redakčním komentáři. Zástupci CNOOC se navíc v tomto ohledu snaží projevit maximální vstřícnost. Také oni se pouštějí do veřejné kampaně a slibují Američanům, že suroviny z energetických zdrojů USA zůstanou na území Spojených států. Číňané jsou dokonce ochotni americká aktiva ze společnosti Unocal vydělit, pokud by to mohlo přispět ke schválení jejich akvizičního záměru.

Politika versus peníze.

Možný je samozřejmě i naprosto odlišný úhel pohledu. Kvůli samotnému Unocalu se sice Amerika nezboří, ale pokud Washington nezasáhne hned, doplatí na to v budoucnosti. Čínské polostátní společnosti se totiž pustily do rozsáhlé expanze na světových trzích. Převzetí Unocalu ze strany CNOOC by bylo prvním precedentem v klíčové energetické oblasti. Kdo ale ví, co by následovalo později? Čínské firmy těží při přebírání svých konkurentů ze štědré podpory státu, jemuž nadále vládnou komunisté. Čínské akvizice v zahraničí jistě nejsou pouhou komerční záležitostí, neboť odpovídají i záměrům vládnoucí politické elity v Pekingu. Ostatně také CNOOC by se při případném přebírání Unocalu mohl spolehnout na velmi výhodné úvěry od finančních ústavů, které ovládá čínský stát.
Proti čínským záměrům hovoří i další argument, který vychází z principu reciprocity. Ani Číňané přece nepouštějí zahraniční investory do odvětví, která považují za citlivá. Ochranářská omezení jsou silnější na čínské straně.
Argument o reciprocitě ovšem ztrácí na síle ve chvíli, když někdo upozorní na skutečnou výši amerických investic v Číně. Maurice Hank Greenberg, bývalý šéf velké americké pojišťovací skupiny AIG, v listu Financial Times upozornil, že firmy ze Spojených států do loňského roku investovaly v Číně na 350 miliard dolarů. Čínské společnosti vrhly na americký trh asi půl miliardy dolarů, což je jen ždibec z celkového koláče přímých zahraničních investic ve Spojených státech.

Jak se to Americe hodí.

Greenberg tvrdí, že pokusy narušovat vztahy se sílící asijskou velmocí jdou proti americkým zájmům. Není divu. Jeho AIG získala pojišťovací licenci v Číně už v roce 1992, po dlouhých sedmnáctiletých jednáních. Dnes patří mezi nejúspěšnější zahraniční pojišťovny v této zemi. „Amerika nemůže hájit globální tržní prostředí, když se jí to hodí, a stavět bariéry, když se jí to nehodí,“ uvedl Greenberg.
Při ekonomických diskusích, které přenášela americká televize CNN, pak zazněl podobný argument: Pokud budou Američané bránit převzetí Unocalu Číňany, těžko budou moci něco namítat, když francouzští politici zablokují třeba převzetí Danone americkou firmou PepsiCo.
Američtí zastánci dobrých vztahů s Čínou mohou hledat inspiraci v Kanadě. Ta čínské investice vítá, i když směřují do citlivého energetického sektoru. Podíly v kanadských energetických firmách jsou již v rukou čínských společností včetně CNOOC. Číňané získávají přístup ke kanadských zásobám surovin a také vyspělým technologiím, pro Kanadu je zase důležité to, že jako země silně orientovaná na export může získat nové obchodní příležitosti. Čína už se stala druhým největším kanadským obchodním partnerem.

A ještě čínský generál.

Také američtí odpůrci přílišného sbližování s Čínou však mohou nalézt vhodnou inspiraci. Nejlépe přímo v Pekingu. Čínský generál Ču Čcheng-chu nedávno prohlásil, že jeho země by mohla v případném konfliktu se Spojenými státy použít jaderné zbraně jako první. Vláda v Pekingu sice označila tento výrok za soukromý názor vojenského akademika, ale výroky generála už byly v titulcích zahraničních novin. S Unocalem nemá celá záležitost mnoho společného, ale obavy některých Američanů z Číny posílit může.