Dny, kdy byla čínská ekonomika tou nejúspěšnější na světě, jsou dávno pryč. Druhá nejlidnatější země světa sice stále dominuje globální výrobě a má vedoucí postavení v mnoha nových odvětvích a technologiích, jako celku se ale jejímu hospodářství v poslední době příliš nedaří. Nebo minimálně ne tolik, jak by si v Pekingu představovali.
Podle odborníků je hlavním důvodem současných potíží čínské ekonomiky fakt, že je zatížena obrovskými přebytky. Asi nejvíce jsou tyto problémy znát na tamním trhu s nemovitostmi, kde aktuálně dochází k prasknutí zřejmě největší realitní bubliny všech dob. Čínské společnosti v uplynulých letech masivně budovaly nové nemovitosti, ovšem bytů se zkrátka postavilo až příliš mnoho, takže ani národ s více než 1,4 miliardy obyvatel je zkrátka nedokáže zaplnit.
Odborníci oslovení listem The Wall Street Journal dokonce odhadují, že v Číně je aktuálně k dispozici až 80 milionů volných bytů, což odpovídá zhruba polovině bytového fondu ve Spojených státech amerických. Pro srovnání, v Česku bylo v roce 2021 podle údajů Českého statistického úřadu celkem 5,3 milionu bytových jednotek.
Nevídaná ztráta bohatství
Současná krize na čínském realitním trhu je velkým problémem především proto, že tamní domácnosti a společnosti do nákupů nemovitostí investovaly peníze, o které nyní s rapidně klesajícím zájmem lidí o koupi bytů přicházejí. A rozhodně se přitom nejedná o zanedbatelné částky.
Dle odhadu analytiků banky Barclays připravila nemovitostní krize od roku 2021 čínské domácnosti o bohatství v celkové hodnotě zhruba 18 bilionů dolarů (asi 439 bilionů korun). Průměrná čínská rodina tedy za poslední tři roky přišla v přepočtu o přibližně 1,5 milionu korun.
Jak moc je nynější situace na čínském nemovitostním trhu závažná, dokládá například skutečnost, že během ekonomické krize v letech 2008 až 2009 se hodnota majetku amerických domácností snížila o „pouhých“ 6,5 bilionu dolarů. Zároveň se oněch 18 bilionů takřka rovná čínskému hrubému domácímu produktu v roce 2024.
Závislost na exportu se může vymstít
Nutno podotknout, že problémy čínské ekonomiky se ani zdaleka neomezují jen na realitní sektor. Stále větší potíže zemi působí její rostoucí dluh, jelikož celkové půjčky vlády, domácností a společností dosahují téměř trojnásobku ročního HDP. V mnoha ohledech je tak současná situace v Číně ještě horší než v USA před zmíněnou finanční krizí v roce 2008 nebo v Evropě o rok později.
Další závažnou komplikací pro budoucnost druhé největší ekonomiky světa je její nepříznivý demografický vývoj. Populace Číny v produktivním věku se totiž v posledních letech stále zmenšuje, což výrazně zpomaluje další ekonomický vzestup.
Nakonec je ale potřeba připomenout i nadměrnou výrobní kapacitu tamních společností způsobenou masivními vládními investicemi do rozvoje již tak obřího průmyslového sektoru. Potíž je, že její nárůst vedl k tomu, že zboží je nyní tolik, že ho firmy nemají komu prodat. To má za následek jednak stupňující se konkurenční boj, který snižuje marže, a také nárůst vývozu do zahraničí. Jak ovšem ukazují plány budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení vysokých dovozních cel, přílišná závislost na exportu se Číně může vymstít.
Ať už se Peking s nynějšími trabli vypořádá jakkoliv, jedna věc je podle analytiků téměř jistá už nyní. Zatímco ještě v roce 2019 někteří z nich očekávali, že čínské HDP překoná to americké ještě před koncem současné dekády, teď je situace zcela odlišná. Shodují se, že Čína rozhodně nepředstihne USA před rokem 2050, přičemž někteří dokonce tvrdí, že se jí to pravděpodobně nepovede vůbec.
