Má čisté ruce a v roli zachránce se už osvědčil. Prezidentem by mohl být už za dva roky
Není zkorumpovaný a zdá se, že peníze pro něj nehrají důležitou roli. Má jich totiž dost. Oblíbil si Spojené státy, není však příznivcem demokracie západního stylu a kdysi jej fascinovaly záhady buddhismu a asijské bojové umění. I tyto informace týkající se pravděpodobného budoucího prezidenta Číny Si Ťin-pchinga, získané americkými diplomaty, pronikly na veřejnost díky serveru WikiLeaks. Když Ústřední výbor KS Číny jmenoval letos 18. října 57letého Si Ťin-pchinga do funkce místopředsedy ústřední vojenské komise, začaly se rýsovat obrysy jeho cesty na nejvyšší čínský politický vrchol. V čele komise stojí nynější prezident Chu Ťin-tchao, který by měl v roce 2012 odstoupit z funkce generálního tajemníka ústředního výboru strany. Chu sám prošel podobným kariérním postupem jako zmiňovaný nadějný kádr Si a jeho prezidentský mandát končí začátkem roku 2013.
Z protekční čtvrti do vyhnanství
Si Ťin-pching se stal v roce 2008 viceprezidentem země, nicméně až donedávna byl za hranicemi znám spíše jako manžel pohledné zpěvačky Pcheng Li-jüan, člence Čínské lidové armády s hodností generálmajora, která na důležitých stranických, státních a novoročních akcích oduševněle pěje revoluční písně. Velvyslanectví Spojených států v Pekingu sehnalo o pravděpodobném budoucím čínském prezidentovi podrobnější informace, ke smůle diplomatů se však obsah depeší dostal na internet. „Si je extrémně ambiciózní, ale dobrý člověk. Pochází ze staré stranické rodiny, která mu v prvních letech života poskytovala ochranný štít,“ tvrdí americký zdroj. Dětství prožil ve čtvrti vyhrazené pouze pro vysoce postavené stranické představitele a jejich rodinné příslušníky. I když komunistická Čína oficiálně neuznávala rozdělení společnosti podle tříd, úroveň komfortu aparátčíků ve vyhrazené části města byl tehdy odvozen přímo od jejich stranické pozice. Členové politbyra měli k dispozici větší byty, silnější auta a průkazky do lépe zásobovaných speciálních obchodů než ministři a jejich náměstci. Jak uvádí jedna diplomatická zpráva, potomci těchto rodin od útlého věku věděli, že jsou předurčeni, aby jednoho dne zaujali to správné místo ve vedení státu. V roce 1966 však vůdce Mao Ce-tung zahájil kulturní revoluci, která kosila i v těch nejvyšších patrech. Otec Si Čung-sün, dlouholetý člen Komunistické strany Číny, který v letech 1959 až 1962 zastával funkci vicepremiéra, byl kvůli podezření z kontrarevoluce a špionáže pro Rusko poslán do vězení. Mladý Si skončil na převýchově v provincii Šan-si, kde strávil sedm let. „Okusil jsem více hořkosti než většina lidí,“ okomentoval později léta vyhnanství a tvrdou fyzickou práci na farmě. Na komunistickou ideologii však kvůli této neblahé zkušenosti nezanevřel. Na rozdíl od mnoha vrstevníků jej nelákala znovu nabytá svoboda. Spíše než díla západních autorů četl Karla Marxe a dokonce se sbližoval s pracujícím lidem, zemědělci a vojenskými revolučními výbory. V roce 1974, kdy byl jeho otec stále ve vězení, vstoupil do strany. „Aby přežil, stal se ještě více rudým,“ charakterizoval jeho tehdejší pohnutky zdroj americké ambasády.
Cílevědomě za kariérou
Po nástupu Teng Siao-pchinga byl otec Sia rehabilitován a později jmenován guvernérem jihočínské provincie Kuang-tung, kde vznikla první speciální ekonomická zóna. Díky ní se z Šen-čenu, bývalé rybářské vesnice sousedící s Hongkongem, stalo město plné továren, kam přijížděli za prací miliony lidí z celé Číny. Mladý Si vystudoval na prestižní univerzitě Čching-chua v Pekingu chemii a marxismus a v roce 1979 obhájil titul doktora práv. Sloužil také v armádě, i když pouze v úřadu pekingské ústřední vojenské komise. Hodnost, kterou jako voják dosáhl, není známa. V osobním životě tolik štěstí neměl, jeho první manželství s elegantní a vzdělanou dcerou kariérního diplomata Kche Siao-ming se rozpadlo. Těch pár let, co žili v bytě rodičů v exkluzivní pekingské čtvrti Nan-ša-kou, se podle svědků hádali téměř každý den. Kche se později odstěhovala do Velké Británie. Si Ťin-pching zůstal v Pekingu, kde se plně zaměřil na kariéru. Uvědomil si, že pokud se chce stát profesionálním politikem, bude muset na pár let hlavní město opustit a získat zkušenosti na venkově. Dalším důvodem jeho odjezdu byly obavy, že i přes kontakty svého otce, který se vrátil do vysokých funkcí, si může kvůli intrikám nadělat v Pekingu více nepřátel než spojenců. Postupně působil v provinciích Chej-pej, Fu-ťien a Če-ťiang a cílevědomě stoupal po stranickém kariérním žebříků výš a výš. Podruhé se oženil a v roce 2007 byl nejvyšším vedením jmenován hlavním stranickým představitelem v Šanghaji. V té době čelilo čínské finanční centrum korupčnímu skandálu a Si Ťin-pching byl kvůli obnově reputace strany nasazen jako pan Čistý. V Šanghaji působil pouze sedm měsíců a byl povolán do Pekingu, kde dostal funkci viceprezidenta. Kruh se uzavřel, zvolená strategie se vyplatila. Podle depeše plánoval Si vstup do nejvyšších čínských mocenských pater od prvního dne své kariéry. „Říká se o něm, že je realistou a pragmatikem, který si pečlivě střeží karty, než s chladným výrazem a v pravý čas vytáhne eso,“ prozradil zdroj americkým diplomatům.
Bez neřestí, uhlazený
Pro lidi, které fascinuje historie a zahraniční politika, by bylo zajímavější číst americké diplomatické depeše mnohem staršího data. Například z doby, kdy Spojené státy ještě vůbec neměly v Pekingu velvyslanectví a kdy se informace sbíraly a posílaly z Hongkongu. V tehdejší britské kolonii se to agenty specializujícími se na Čínu jen hemžilo. Právě v té době měly veškeré pracně získané zprávy skutečnou váhu. Čína byla pro Američany uzavřenou, nečitelnou a hlavně nevyzpytatelnou zemí. Bilaterální vztahy se nacházely na bodě mrazu. Některé diplomatické telegramy z dnešní doby připomínají místy tak trochu bulvární časopisy. Podle telegramu, který se věnuje osobě Si Ťin-pchinga, prý budoucího potenciálního čínského prezidenta nezajímají ženy ani alkohol, čímž se liší od mnoha vysokých stranických funkcionářů, zvláště těch regionálních. Potrpí si však na svůj vzhled, o čemž svědčí dobře padnoucí obleky a také pečlivě zastřižená patka, k jejíž havraní barvě zcela jistě dopomáhá zkušený kadeřník. Si Ťin-pching má také přehled o světě, ve funkci již navštívil několik významných zemí. Jeho starší sestra žije v Kanadě, mladší bratr v Hongkongu. V roce 2008 nesl politickou odpovědnost za hladký průběh olympiády, důvěře strany se těšil také jako prezident stranické školy, která vychovává budoucí kádry. K jeho největším přednostem patří podle Američanů skutečnost, že je nezkorumpovaný. Ví o soudruzích, kteří již úplatky brali, a uvědomuje si, jaké škody páchá tento neduh v čínské společnosti. Nejvíce se prý obává toho, že nová éra volného trhu může Číňany připravit o jejich důstojnost a respekt. Nynější prezident a nejvyšší stranický lídr Chu Ťin-tchao však podle uniklých informací se Si Ťin-pchingem jako svým nástupcem příliš nepočítal. Vyhlédnutého měl Li Kche-čchianga, který kdysi začínal jako mládežnický vůdce. Několik stranických matadorů, včetně bývalého vůdce strany Ťiang Ce-mina, však tento návrh zamítlo s tím, že Li nemá ještě dostatek zkušeností a na nejvyšší stranický a prezidentský post předběžně nominovali právě Sia. Nezkušený Li by měl pro změnu údajně již brzy nahradit premiéra Wen Ťia-paa. I když vyšel Si Ťin-pching z těchto stranických bojů jako vítěz, čínský Gorbačov z něj zřejmě nebude. O demokratických reformách moc neuvažuje, naopak je přesvědčen, že pouze malá elitní skupinka může zachovat sociální stabilitu v zemi a pozvednout Čínu do dalších výšin.
