Koncepce tzv. duálního oběhu (z anglického Dual Circulation) počítá s jak vnitřním, tak vnějším obchodem. Podle této doktríny by se Čína měla více spoléhat na svůj vnitřní trh, nikoliv hlavně na vývoz, jako tomu bylo doposud. Leč by exportní podíl na ekonomickém růstu byl stále významný, stále větší roli by získával domácí trh. Poslední měsíce totiž čínským vládním představitelům názorně ukázaly, že svět se mění a obchodní dynamika se může nenávratně od globalizovaného modelu obchodní trhu odvrátit.
I proto čínští komunisté uvažují o jiném rozložení obchodního světa, kde by docházelo více k integraci jednotlivých regionů než ke globálnímu propojení. Čína by samozřejmě stála v centru asijského trhu. A právě asijský trh, který se točí kolem Číny, by byl "vnitřním trhem", tedy vnitřní cirkulací. Jednoduše řečeno, převoz zboží do okolních zemí je značně jednodušší, než jejich přeprava přes celou zeměkouli. Čína by tak na sebe více upoutala sousední státy a ekonomický život by tak byl odolnější vůči světovým vlivům.
Také na druhé straně Pacifiku, ve Spojených státech, se od spolupráce s Číňany odvrací. Postupem času se ukázalo, že vzájemná spolupráce a plná integrace asijské mocnosti do mezinárodního obchodu se vyplatila hlavně samotné Číně, nikoliv Spojeným státům, které přicházely o know how i výrobní prostředky. Není proto divu, že toto téma, které často zmiňuje i americký prezident Donald Trump, rezonuje v obou státech. Současný stav tak zřejmě není dlouhodobě udržitelný. Avšak zatím jsou Spojené státy i nadále největší odbytiště čínských výrobků.
Povzbudit ekonomický růst by tak měly investice, a to jak od státní orgánů, tak ze strany zahraničních korporací. V průběhu roku se ukázalo, že se západní společnosti po letech střídmého vstupování na čínský trh více zapojily do akvizic tamních firem.
Podle expertů za to může právě vrůstající střední třída nebo rostoucí vyspělost čínských výrobků. Korporacím z Evropy a ze Spojených států se tak konečně vyplatí investovat do čínských firem. A Peking tyto investice, které se řídí principem „v Číně, pro Čínu“ vítá, v letošním červenci podíl zahraničních investic oproti minulému roku rostl tempem 12,2 procenta, zároveň se jedná o již čtvrtý měsíc za sebou, kdy investice ze zahraničí rostou.
Hlavním motorem by však v aktuálním a příštím roce měly být veřejné investice. Čínská vláda by na podporu domácí ekonomiky formou investic měla uvolnit až 3,6 bilionu čínských juanů (zhruba 500 miliard dolarů), které by měly směřovat na budování 5G sítí a na další infrastrukturní projekty.
„Pozice mé země ve světově ekonomice bude i nadále posilovat, naše vazby na globální ekonomiku budou těsnější a tržní příležitosti, které nabízíme ostatním zemím se rozšíří a my budeme obrovským gravitačním polem, které bude přitahovat mezinárodní zboží a klíčové zdroje,“ uvedl prezident Si-Ťin Pching.
S větší koncentrací na domácí trh souhlasí i čínští
experti oslovení americkou
televizí CNBC, podle nich v případě, kdy domácí spotřeba táhne
ekonomiku, je růst stabilnější. Aby tomu však v budoucnosti bylo, musí
Čína podniknout rozsáhlé reformy, kdy dostane ke střední třídě větší finanční
prostředky. Do té doby budou investice veřejného sektoru klíčovým prvkem domácí
ekonomiky.
