Čínskému civilnímu leteckému průmyslu se podařilo zdolat významný milník. V neděli byl totiž uveden do komerčního provozu jeho nejnovější výtvor – letoun Comac C919. Postaral se o to tamní dopravce China Eastern Airlines, který inkriminovaný stroj nasadil na trasu mezi Šanghají a Pekingem, dvěma největšími městy v zemi.
Celý let trval bezmála tři hodiny, přičemž na palubě letadla se nacházelo více než 130 cestujících, jak s odkazem na zpravodajskou agenturu Reuters uvedl web BBC. A ti si jeho průběh pochvalovali. „Naší zemi opravdu věřím,“ nechal se slyšet Liou Pcheng, jenž byl mezi prvními pasažéry, kteří mohli C919 okusit na vlastní kůži. „Bude lepší a lepší,“ dodal na jeho adresu vzápětí.
„Je to velmi emocionální,“ řekl novinářům na letišti v Šanghaji jednadvacetiletý student LV Po-jüan. Sám se měl zbrusu novým letadlem svézt hned následující den na zpáteční cestě z jednadvacetimilionového města Čcheng-tu.
Čínské letadlo se západními součástkami
Jak připomněl specializovaný server Simple Flying, letoun C919 uveze celkem až 168 cestujících, přičemž jeho dolet se v závislosti na konkrétní konfiguraci pohybuje v rozmezí od 4075 do 5555 kilometrů. To je o něco méně než v případě strojů Boeing 737 MAX 8, respektive Airbus A320neo. Právě těmto letadlům má přitom konkurovat především, jak si slibují tamní úřady i samotný výrobce.
Řada odborníků na leteckou dopravu nicméně poukazuje na fakt, že ačkoliv se Comac snaží v očích potenciálních kupců z řad místních aerolinek akcentovat jeho čínský původ, ve skutečnosti řada jeho součástek pochází od západních dodavatelů. A to včetně avioniky a pohonných jednotek – pokud jde o ně, vyžívá ty samé jako jeho přímí konkurenti, tedy dvouproudé motory CFM International LEAP.
Do pěti let až 150 letounů ročně?
Přestože svoji komerční premiéru si C919 odbyl teprve během uplynulého víkendu, letoun jak takový se do vzduchu prvně vznesl již před šesti lety. Comac jej chtěl do běžného provozu nasadit mnohem dříve, vinou technických patálií a problémů v dodavatelských řetězcích ale musel svůj původní záměr přehodnotit. A protáhl se také samotný proces certifikace – zelenou od čínských úřadů dostalo letadlo až vloni.
Jak moc se tento letoun stane ve světě oblíbeným a jestli se jednoho dne co do počtu používaných kusů svým konkurentům alespoň přiblíží, ukáže až čas. Vedení Comacu hrdě hlásá, že by chtělo v horizontu příštích pěti let vyrábět až 150 kusů C919 ročně. Zpočátku ale bude k vidění spíše jen na čínských vnitrostátních letech, neboť objednávky přicházejí právě od tamních dopravců.
Konkrétně China Eastern Airlines si u výrobce objednala pět těchto letounů, přičemž dalších 60 kusů má výhledově putovat ke společnosti Hainan Airlines Group, jejíž původ je rovněž čínský. Výjimkou by pak mohla Nigérie, kde podle dřívějších informací Reuters vyjádřil o nová úzkotrupá letadla zájem místní národní dopravce, společnost Nigeria Air.
„Jeden z největších čínských inovativních úspěchů“
Celkem má mít Comac na svůj C919, o němž prezident země Si Ťin-pching před několika lety prohlásil, že má jít o jeden z největších čínských inovativních úspěchů vůbec, na 1200 objednávek. Experti jsou ale vůči těmto číslům poněkud skeptičtí a označují je za přání otcem myšlenky. Nejedná se podle nich o závazné objednávky v pravém slova smyslu jako spíše o dohody o společném záměru (anglicky letter of intent).
,Devětsetdevatenáctka‘ není jediným produktem z dílny Comacu. Firma, jež vznikla teprve v květnu roku 2008, v minulosti vyvinula i menší proudový letoun ARJ21. Ten uveze od 78 do 105 pasažérů a má ve standardní verzi dolet až 2200 kilometrů. Svým vzhledem připomíná legendární stroje McDonnell Douglas MD-80 vyráběné v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, byť na délku je o několik metrů kratší. Letadlo je ve službě od roku 2016 a využívají ho opět především čínské aerolinky.
