Před necelými dvěma týdny zahájila Čína jeden ze svých dosud nejrozsáhlejších vesmírných projektů. Cílem mise Čchang-e 6, pojmenované po tamní bohyni Měsíce, je nasbírat vůbec první vzorky pocházející z jeho odvrácené strany a bezpečně je doručit zpět na naši planetu. To by podle vědců mělo přinést zcela nové poznatky o jediné přirozené družici Země a také o rané historii Sluneční soustavy.
Součástí mise jsou podle BBC celkem čtyři kosmické lodě, které mají své specifické úkoly. Hlavní sonda Čchang-e 6 nejprve doputovala na oběžnou dráhu Měsíce, kde se od ní oddělil přistávací modul, jenž má počátkem června dosednout do kráteru Apollo nacházejícího se na odvrácené straně. Tam už bude probíhat samotný sběr povrchových i podpovrchových vzorků hornin.
Odvrácená strana Měsíce neumožňuje přímou komunikaci se Zemí, a proto ji bude zajišťovat satelit Čchüe-čchiao 2 (česky Stračí most), který z Číny odstartoval už letos v březnu. Nasbírané vzorky následně do vesmíru odešle loď, jejímž úkolem bude dostihnout družicový stupeň raketoplánu (orbiter) pohybující se na oběžné dráze Měsíce. Předání nákladu bude ale velmi komplikované, protože obě kosmická plavidla se při něm budou pohybovat rychlostí okolo 1,68 km za sekundu.
Součástí raketoplánu bude i takzvaná návratová kapsle, která se od něj oddělí až těsně před návratem na Zemi. Jejím cílem je dosáhnout podstatného snížení rychlosti, aby se uložený náklad bezpečně dostal na předem určenou plochu v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Jaký je původ Měsíce?
Vzorky z kráteru Apollo nacházejícího se v impaktní pánvi (oblast vzniklá nárazem jiného tělesa) South Pole-Aitken můžou mít podle vědců zcela zásadní přínos. „Tato pánev je jedním z nejlepších míst na Měsíci, kam se můžeme vydat pro horniny, které by nám mohly odpovědět na důležité otázky ohledně původu Měsíce a jeho geologického vývoje,“ uvedla Katherine Joyová, profesorka lunárních a planetárních věd na Manchesterské univerzitě.
Horniny shromážděné díky misi Čchang-e 6 budou zásadní i kvůli tomu, že všechny dosavadní mise Apollo navštívily pouze přivrácenou stranu Měsíce. „Doufáme, že nám to pomůže odhalit, proč se přivrácená a odvrácená strana z geologické perspektivy tak zásadně liší. Shromážděné vzorky nám navíc pomohou datovat samotnou obrovskou impaktní pánev a objasní, kdy docházelo k dopadům obrovských planetárních embryí na Měsíc,“ doplnila Joyová.
Kromě zásadních vědeckých poznatků je ale úspěch Čchang-e 6 důležitý i z dalšího důvodů. Čína si totiž potřebuje vyzkoušet řadu technologií, které budou nezbytné při ještě složitějších vesmírných misích. Týká se to třeba získání vzorků z Marsu, což patří k nejzásadnějším milníkům, jehož chtějí vědci dosáhnout. Horniny z rudé planety by totiž mohly poskytnout důležité informace o samotném původu života.
Vzorky z Marsu chce v současnosti na Zemi dostat i americká vesmírná agentura (NASA) ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které za tímto účelem připravují misi jménem Mars Sample Return. Tento složitý projekt však čelí velkým zpožděním a problémům ohledně navyšujícího se rozpočtu. Za určitých okolností by tedy Čína mohla Američany a Evropany předběhnout a dovézt první vzorek přelomových hornin na Zemi ve své vlastní kosmické lodi.
Vesmírná studená válka
Velmi důležitým cílem čínského vesmírného programu je také uskutečnění lunární mise s lidskou posádkou. To je ostatně i důvod, proč je Čchang-e 6 složitější, než by musela být. Samotný návrat vzorků z Měsíce by totiž šel zařídit jednodušším způsobem, Číňany zvolený postup bude ale nezbytný u případných budoucích pilotovaných lunárních misí, kterých chce země dosáhnout nejpozději v roce 2030.
Ambice Číny každopádně rozhodně nekončí u pouhé krátké procházky po Měsíci a vztyčení státní vlajky. Asijský stát totiž společně s Ruskem připravuje rozsáhlý projekt s názvem International Lunar Research Station (ILRS), jehož cílem je postavit měsíční základnu. V současnosti tak tamní vědci vyvíjí třeba jaderné reaktory, které mají budoucím astronautům poskytovat energii během chladných lunárních nocí, kdy teploty klesají k minus 170 stupňům Celsia.
Projekt ILRS podle odborníků dokazuje, že rostoucí geopolitické napětí se v poslední době stále více projevuje i v oblasti vesmírného průzkumu. Čínsko-ruské plány totiž do velké míry kopírují misi Artemis, na níž spolupracuje NASA a ESA. „Všechny státy usilují o vesmírné projekty z různých důvodů, které ale většinou spadají do kategorií válka, rozvoj a prestiž,“ vysvětlil Bleddyn Bowen, jenž na univerzitě v Leicesteru zkoumá mezinárodní vztahy v kosmu.
Podle něj se záměry Číny nijak neliší od toho, co ve vesmíru dělají ostatní země. Jako příklad zmiňuje třeba čínský navigační systém BeiDou, který umožnil růst sektoru aplikací, jež ke svému provozu využívají polohu zákazníka. Kromě toho ale systém poskytuje tamní armádě přesnější navádění střel a munice nebo schopnost lépe koordinovat své síly po celém světě.
Velké plány, jejich realizace je ale daleko
Že mají čínské vesmírné ambice velmi rozsáhlý charakter, dokládá i několik dalších aktuálně připravovaných misí. Jedna z nich bude mít za cíl odhalit exoplanety, které co nejvíce připomínají Zemi. Další se zase zaměří na bližší prozkoumání toulavých planet, jež jsou výjimečné tím, že neobíhají kolem žádné hvězdy. A speciální sluneční sonda se pak má pokusit získat vůbec první záběry slunečních pólů.
Za velmi významnou misi navíc odborníci považují i nedávno zveřejněný plán, jenž počítá s vysláním formace několika satelitů na odvrácenou stranu Měsíce. Přirozená družice Země má sloužit jako štít proti pozemským ruchům, takže satelity by díky tomu měly být schopné zachytit slabé signály z raného vesmíru. Mimo to je potřeba zmínit i program Tchien-wen, který si dal za cíl odebrat vzorky hornin z některého blízkého asteroidu, dostat se na povrch komety, poslat sondu k Jupiteru, a v budoucnu dokonce i k Uranu nebo Neptunu.
Dosažení všech zmíněných záměrů je každopádně ještě velmi vzdálené. Zatím tedy Čína bude spokojená, když současná mise Čchang-e 6 v pořádku dopraví horniny z Měsíce na Zemi. Dojít by k tomu mělo do konce června.
