VLASTISLAV BŘÍZA, GENERÁLNÍ MANAŽER SPOLEČNOSTI KOH-I-NOOR PRO ČÍNU: Koh-i-noor je v současné době největším výrobcem kancelářských, školních a uměleckých potřeb ve střední a východní Evropě. Na začátku loňského července firma otevřela svůj závod ve východočínském Nanjingu nedaleko Šanghaje.
VLASTISLAV BŘÍZA, GENERÁLNÍ MANAŽER SPOLEČNOSTI KOH-I-NOOR PRO ČÍNU:
Koh-i-noor je v současné době největším výrobcem kancelářských, školních a uměleckých potřeb ve střední a východní Evropě. Na začátku loňského července firma otevřela svůj závod ve východočínském Nanjingu nedaleko Šanghaje.
Aby si společnost Koh-i-noor udržela svoje postavení na trhu, byla nucena přesunout část své výroby do Číny. Tam totiž může vyrábět s daleko nižšími náklady. Například celkové výdaje na jednoho pracovníka činí něco málo přes tři tisíce korun za měsíc.
„Druhou hlavní motivací k tomuto kroku byla možnost proniknout na další východoasijské trhy,“ říká generální manažer společnosti Koh-i-noor pro Čínu Vlastislav Bříza. Větší část výroby však zůstává stále v České republice. V Číně Koh-i-noor vyrábí pouze ten nejlevnější sortiment.
Při zakládání samostatného podniku vNanjingu měla společnost značné problémy. Existuje totiž obrovské množství různých povolení a regulací, a nikdo se v tom podle Břízy není schopen vyznat.
„Nikdy nevíte, jestli vás nepřekvapí něco nového, s čím jste absolutně nepočítali. Trvalo nám rok, než se nakonec podařilo firmu založit. Do dneška jsme vlastně nezískali veškerá povolení. Naše zakládací listiny váží dvacet kilo,“ popisuje problémy Bříza. Míru byrokracie v Číně odráží také to, že Koh-i-noor musel najmout manažerku pro styk s úřady, která se této práci věnuje na plný úvazek.
DOVOLENÁ NEEXISTUJE
Aby český podnikatel uspěl v Číně, musí akceptovat velkou řadu tamních zvláštností. Vlastislava Břízu zarazila například některá ustanovení v čínském zákoníku práce, podle kterého nemá pracovník v prvním roce nárok na žádnou dovolenou. Ve druhém roce má nárok na týden a postupně se může po čtyřech letech dostat na tři týdny. „V praxi to však vypadá tak, že Číňané žádnou dovolenou nemají, protože je zaměstnavatel po roce propustí,“ shrnuje Bříza.
Velkým specifikem je podle jeho slov také takzvané family planning (plánování rodiny), kdy čínský úředník vezme na 14 dní firmě zaměstnance, někdy dokonce všechny najednou, a vysvětluje jim jak správně plánovat rodinu.
ŽELVA, HAD ČI PAVOUK
Kapitolou samou pro sebe je samotné obchodní jednání s čínským partnerem, které sice začíná v kanceláři, ale brzy se přesouvá do restaurace. „Tam si vyberete svůj pokrm z akvária, následně z terária. Já jsem si konkrétně vybral želvu, také nějakého hada, do pavouka jsem ale nešel,“ vzpomíná Bříza. Ovšem odmítnutí těchto tradičních čínských jídel znamená urážku čínského partnera a konec obchodu. Obecně musí zahraniční podnikatel respektovat čínskou kulturu a podřídit se jí. „Na druhou stranu, pokud je čínský partner na návštěvě v České republice, pak se zase bez problémů podřídí vaší kultuře a zvyklostem,“ dodává Bříza.
Nejdůležitější k uzavření obchodu je tedy navázání dobrých osobních vztahů. „Cena není to nejdůležitější. Najde-li se nějaká obchodní překážka, tak se ji Číňané snaží překonat, pokud s nimi máte dobré osobní vztahy,“ říká.
LIDSKÉ STROJE
Klíčovým se pro firmu Koh-i-noor stalo zajištění kvality svých výrobků. To však nebylo možné bez přítomnosti českých zástupců v Číně. „Číňané jsou sice schopni vyrobit kvalitní výrobek, ale neumí tuto kvalitu udržet. Proto zde musíme mít svého šéfa výroby. Když jsme zkusili nechat Číňany vyrábět samotné, tak se nám například při následné kontrole stalo, že jsme v krabicích našli tužky bez tuh. Čínští dělníci nejsou příliš kreativní a připomínají při práci spíše stroje,“ říká Bříza.
Zarážející jsou podle Břízy obrovské rozdíly mezi obyvateli. Zatímco například město Šanghaj se neliší od amerických velkoměst, zaostalost venkova je nepředstavitelná. „Když jsem tudy projížděl, tak lidé měli venku hliněnou pec, ve které se snažili roztavit hrábě, aby získali železo,“ vzpomíná manažer.
Společnost Koh-i-noor také na vlastní kůži pocítila čínskou schopnost okopírovat cokoli a ještě být na to hrdý. „Byli jsme pozvání šéfem jednoho závodu na prohlídku, při které jsme byli svědky produkce padělků našich výrobků,“ podivuje se Bříza.
Manažer však nesouhlasí s předsudky, že Číňané jsou schopni vyrábět pouze levné a jednoduché výrobky. „Hodně lidí v západní Evropě si myslí, že nedávno slezli ze stromů. To však není pravda. Měl jsem možnost navštívit supermoderní továrnu na výrobu flash disků v Šanghaji. Ptal jsem se šéfa, zda vyrábějí disky s kapacitou 64 nebo 128 MB. On se začal smát a říkal, že to jsou disky s kapacitou 3 GB, které se začnou dodávat na trh příští rok,“ říká.
VELKÝ MAO ROZHODL Komplikace v podnikání na čínském trhu mohou přinést i některá rozhodnutí bývalého diktátora Mao Ce-tunga. Ten například kdysi určil, že v oblastech nad Žlutou řekou, která rozděluje Čínu na sever a jih, bude topení a pod ní ne. „Nanjing má smůlu, že je těsně pod řekou a je tam ještě celkem zima. Teploty se tam pohybují v zimě pod nulou. Když jsem tam v lednu byl, tak jsem musel spát v teplém spacáku, abych neumrzl,“ vzpomíná Bříza. POZOR NA FINGOVANOU POPTÁVKU
V posledním půlroce se objevilo několik případů fingovaných poptávek po zboží.
Průběh byl vždy stejný:
- Čínská společnost osloví českou firmu s poptávkou. Velmi pravděpodobně nalezla český subjekt na internetu. Obě firmy nikdy před tím nebyly v kontaktu.
- Česká firma zašle cenovou nabídku, ta je obratem odsouhlasena bez jakýchkoliv připomínek a smlouvání o ceně.
- Čínská firma zašle návrh smlouvy a požaduje po české straně okamžitý příjezd a podepsání smlouvy. Smlouva je velice výhodná, jedná se o poměrně vysoké sumy, platba bankovním akreditivem, transport často zajišťuje čínský odběratel.
- Po příjezdu do Číny požaduje firma před podpisem smlouvy zhruba 5000 eur na pohoštění nebo na úplatek. Když česká strana zaplatí, partner se již neozve.
Pokud jste se s tímto postupem setkali, obraťte se na zastoupení CzechTrade v Šanghaji.
