Pláničkova metoda to sice není, ale výsledek je podobný. Čínským vědcům se podařilo naklonovat tři krávy produkující neobvykle velké množství mléka. Informovala o tom tamní státní média, která zmíněný krok označila za průlom v čínském mlékárenském průmyslu, neboť by mohl snížit závislost na dovážených plemenech.
Telata, jež vyšlechtili vědci ze Severozápadní univerzity zemědělských a lesnických věd a technologií, se narodila v regionu Ning-sia a na svět přišla císařským řezem. K tomu byli výzkumníci nuceni přistoupit kvůli velké hmotnosti plodu dosahující hranice 57 kilogramů.
Naklonována byla z vysoce užitkových krav původně nizozemského holštýnsko-frínského plemene. To je za celý život schopno vyprodukovat až 100 tun mléka, což ročně odpovídá zhruba 18 tunám, tedy 1,7násobku množství průměrné krávy v USA v roce 2021. Vedoucí projektu Ťin Ja-pching označil narození naklonovaných mláďat za průlom, který Číně umožní zachovat ty nejlepší krávy, a to ekonomicky přijatelným způsobem.
Silnější produkce a odolnost vůči nemocem
Celkem vědci vytvořili 120 klonovaných embryí, jejichž DNA získali z ušních buněk krav. Hotová embrya byla následně umístěna do náhradních samic. „Do dvou až tří let máme v plánu vybudovat stádo čítající tisíc ,superkrav‘, což bude pevný základ pro řešení závislosti Číny na zámořských dojnicích,“ cituje Ťina web CNN.
Čína není jediná země, jež se pomocí šlechtění klonů snaží do genofondu krav přidat žádoucí vlastnosti. Ke stejným pokusům přistupují i farmáři ze Spojených států, kteří se tímto způsobem snaží vedle navýšení produkce mléka vybudovat u dobytka větší odolnost vůči nemocem.
Klony jako jednovaječná dvojčata
Samotné klonování lze označit za pokročilou formu asistované reprodukce. A ačkoli ve sci-fi tvorbě klonové často pocházejí ze zkumavky nebo vznikají již plně formovaní, ve skutečnosti se rodí stejně přirozeně jako ostatní živá zvířata. „Lze si je představit jako jednovaječná dvojčata, která se narodila v rozdílném čase. Ostatně, stejně jako oni sdílí stejnou DNA. Klon není mutant ani slabší verzí původního zvířete,“ uvádějí vědci z amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Zájem o klonování roste zejména v oblasti chovných zvířat, protože farmářům umožňuje vytvořit kopii nejlepších kusů ve stádě a zlepšit tak celkovou kvalitu jejich produkce a stáda jako takového. To díky pokročilé reprodukci může vykazovat žádoucí vlastnosti, jako je odolnost vůči nemocem, vhodnost pro dané klima, kvalitní stavbu těla i plodnost. A vzhledem k tomu, že se jedná o skutečná zvířata s reálným původem, je konzumace z nich získaných produktů, jako je například zmíněné mléko, zcela bezpečná.
Pokud jde konkrétně o Čínu, ta dosáhla v posledních letech v otázce klonování zvířat významného pokroku. Loni se jedné z tamních společností podařilo naklonovat prvního arktického vlka. V roce 2017 zase vědci uvedli, že se jim povedlo vyprodukovat skot se zvýšenou odolností vůči bovinní tuberkulóze, která pro tento typ dobytka představuje riziko v mnoha zemích světa.
