Palmisano se nechce vzdát naděje, že polovodiče budou vydělávat
Jestli novému generálnímu řediteli IBM Samueli J. Palmisanovi ještě zbývaly nějaké naděje na dobu hájení, rozplynuly se 15. května na setkání s finančními analytiky. Palmisano na něm chtěl Wall Street vzkázat, že největším problémy vidí v oblasti osobních počítačů a harddisků. Jenže analytici jeho prohlášení ignorovali a dusili generálního ředitele otázkami kolem další výroby polovodičů. Z jejich pohledu jsou totiž právě polovodiče tím největším problémem IBM.
Wall Street má pravdu. Výsledky IBM zatěžuje globální pokles prodeje polovodičů. Firma označovaná Big Blue se 8. dubna investorům přiznala, že příjmy ani zdaleka nesplní očekávání. Největším viníkem jsou právě čipy, tedy divize mikroelektroniky. Ačkoliv polovodiče tvoří jen pět procent z 86miliardových výnosů IBM, jejich výroba má vysoké fixní náklady a každé snížení tržeb decimuje zisky. V prvním čtvrtletí divize zaznamenala podle společnosti Goldman Sachs ztrátu před zdaněním ve výši 138 milionů dolarů, navíc po propadu 184 milionů za druhou polovinu loňského roku.
A co dělá IBM, přestože se ztráta prohlubuje a vyhlídky na brzké ozdravení jsou víc než mizivé? Hrne se do svého vůbec největšího investičního plánu. Letos v srpnu plánuje znovu otevřít nejmodernější továrnu na čipy v East Fishkill ve státě New York, jejíž rekonstrukce stála kolem 2,5 miliardy dolarů. K tomu je ovšem nutné přičíst další stejně velkou investici do rozšíření a modernizace jejího vybavení, kterou IBM oznámilo v době vrcholného boomu v říjnu 2000.
Vedení IBM prohlašuje, že až se Fishkill v průběhu příštího roku došplhá k plné výrobě, kapacita polovodičů Big Blue naroste na dvojnásobek či trojnásobek. Když se Palmisana na květnovém setkání ptali, co si o těchto plánech myslí, musel připustit, že „je budeme muset trochu upravit“.
Jak budou úpravy vypadat, je předmětem intenzivních spekulací. Ačkoliv se mnoho expertů domnívá, že by IBM mělo radikálně snížit kapacitu výroby polovodičů ve starých továrnách, Palmisanovi se podle všeho do velkých změn nechce. Nový generální ředitel je stejně jako jeho předchůdce Louis V. Gerstner přesvědčený, že novátorské křemíkové technologie IBM dávají jeho výrobkům náskok. A co víc, jakýmikoliv škrty by přiznal, že se dlouholeté multimiliardové investice do výzkumu nevyplatily. Všichni rozumí jeho argumentu o nejlepší technologii. Problém je v tom, že ho používá i k tomu, aby ospravedlnil provoz neproduktivních továren.
Vezměme si například hlavní továrnu na výrobu polovodičů v Burlingtonu ve státě Vermont. Zastaralé výrobní linky tam jedou jen na třicet až padesát procent provozní kapacity. Mnoho analytiků se domnívalo, že IBM tuto továrnu prodá. Avšak 21. května viceprezident IBM John E. Kelly pro časopis BusinessWeek uvedl, že si firma Burlington nechá: „Ve čtvrtek jedu na setkání se sedmi stovkami vrcholových manažerů, abych jim sdělil, že ty zprávy jsou mylné.“
Místo aby udělala radikální řez, chystá IBM řadu menších změn. Přitom se bude snažit zlevnit svůj kapitál partnerstvím s výrobci čipů, jako například Sony, Samsung Group nebo Infineon Technologies. A pomocí nových technologií pro navrhování a výrobu špičkových polovodičů chce Palmisano z Fishkillu udělat vysokokapacitní čipovou laboratoř. Kelly říká: „Někdy v budoucnu, za mnoho let, to může být neuvěřitelná výhoda.“
Avšak IBM si dlouhé čekání možná nebude moci dopřát. Po pravdě řečeno, nezdá se, že by celý Palmisanův plán držel krok se skutečným stavem odvětví. Mezinárodní spolupráce není žádnou novinkou. A slibné průkopnické technologie z dílny IBM, například měděné kontaktovací dráty na čipech, už také nejsou její výhradní doménou. Co se týče čipových laboratoří, je svět plný smluvních výrobců - zvláště na Tchaj-wanu, v Koreji a brzy i v Číně. Mario Morales, viceprezident pro výzkum polovodičů ve společnosti International Data Corporation, prohlašuje: „Se současnou poptávkou rozhodně nemůžou továrnu ve Fishkillu využít naplno.“
Tím se dostáváme zpátky do Burlingtonu. Přestože zde společnost propustila 501 z 8500 pracovníků, celkový stav v divizi mikroelektroniky pořád čítá 20 000, a od konce roku 2000 se tedy nezměnil. Kelly přiznává, že je zapotřebí dále propouštět, nicméně trvá na tom, že „žádné velké zásahy to nebudou“.
IBM bude muset snížit množství svého nejméně rentabilního „čipového“ majetku, ať už to bude Burlington nebo jiná továrna se zastaralou technologií. A Palmisano s Gerstnerem už mají řešení - v dubnu oznámili plán prodat divizi pevných disků společnému joint venture s Hitachi. Staré linky na výrobu polovodičů by ji měly logicky následovat.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
Překlad: Tereza Kodíčková a Michaela Šimková