Mobilní telefony, herní konzole, ledničky a mnoho dalšího – co se výroby spotřební elektroniky týče, platí Čína dlouhodobě za jasného světového lídra. Tato pozice jí zajistila, že si jako jediná z vyspělých ekonomik dokázala vloni během pandemie meziročně polepšit. Jak ovšem ukazuje letošek, něco takového by do budoucna stačit nemuselo.
Právě z důvodu koronavirové pandemie se svět ocitl ve zcela bezprecedentní situaci, kdy trhy hlásí nedostatek některých základních materiálů a stěžejních výrobních součástek. Kam až může současný stav dospět, dokonale ilustruje sektor automotive. Žádný moderní vůz se neobejde bez stovek až tisíců polovodičových čipů, které aktuálně nejsou k dostání téměř nikde. A protože navíc tvoří nedílnou součást snad každého elektronického zařízení, na nějž si člověk vzpomene, znamená to pro globální ekonomiku obrovský problém.
Vývoj doma, výroba v zahraničí
Největší producenti polovodičových čipů sídlí ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji, na Tchaj-wanu či v Evropě. Čína v tomto ohledu – navzdory své dominanci na poli spotřební elektroniky – poněkud zaostává, a je tedy do značné míry závislá na tom, co se jí podaří sehnat v zahraničí. Zde však v poslední době čím dál více naráží. Ať už kvůli aktuálně nízké nabídce, nebo vinou vzájemných politických sporů.
Peking si je této skutečnosti dobře vědom a snaží se podnikat nápravná opatření. Ta spočívají v rozsáhlé podpoře domácích firem, které se nyní soustředí právě i na vývoj vlastních polovodičů. Všem těm, jež na trhu působí déle než 15 let a jsou schopny vyrábět takzvané 28nanometrové (či ještě pokročilejší) čipy, například hodlá odpustit daň z příjmu. A to až po dobu 10 let.
Taková úleva rozhodně není zanedbatelná, čínská korporátní daň z příjmu totiž činí 25 procent. Navíc se Peking zařekl, že podobně uleví i ostatním subjektům, které zaměří svoji pozornost na toto nedostatkové zboží – třeba i takovým, jež budou čipy „pouze“ vyvíjet.
Netrvalo dlouho, a dostavily se i první hmatatelné výsledky. Baidu, Alibaba a Oppo, tedy společnosti, které se až donedávna zabývaly poněkud jinými podnikatelskými aktivitami, se k výzvě postavily čelem a představily světu své vlastní polovodiče (nebo se tak chytají v brzké budoucnosti učinit). Otázkou nicméně zůstává, zda to bude Číně stačit.
„Jde o krok, jak se na poli polovodičů stát více soběstačným, ale poněkud malý,“ cituje server CNBC Petera Hanburyho z americké poradenské firmy Bain & Company. „Jedná se sice o příklady lokálně navržených čipů, ale duševní vlastnictví, výroba, vybavení a materiály se pořád získávají ze zahraničí.“
Co přesně tím má na mysli? Například fakt, že zbrusu nový polovodičový čip, který představil zmíněný technologický gigant Alibaba, je založen na návrhu, jenž počítá s takzvaným 5nanometrovým výrobním procesem. S ním se v minulosti prezentovala britská firma Arm. Tato technologie je dle uvedeného webu atuálně tou nejvyspělejší vůbec. Baidu oproti tomu vsadilo na 7nanometrovou metodu, zatímco Oppo podle dostupných informací pracuje dokonce na 3nanometrovém procesu, který by měl být ještě výkonnější než současná „pětka“ (čím nižší číslo, tím lepší).
Pro výrobu takto sofistikovaných zařízení ale nemá Čína v současné době potřebné vybavení a další zdroje. Proto bude i nadále odkázána na dodávky zvenčí, konkrétně na americký Intel, tchajwanské TSMC a jihokorejský Samsung. Koneckonců ani tyto firmy nejsou stoprocentně nezávislé. Stroje schopné vyprodukovat moderní „pětkové“ čipy vyrábí dle CNBC v současnosti jediná společnost na světě, a sice nizozemský ASML. „Polovodičový ekosystém je velký a komplexní, takže vytvořit si soběstačnost napříč tak širokým rozsahem technologií a schopností je velice náročné,“ podotýká Hanbury.
Bude se historie opakovat?
Rozsáhlé čínské investice do domácích technologických gigantů by podle Hanburyho mohly přijít vniveč. Podobně jako se to stalo například u společností Huawei či SMIC.
Známý výrobce mobilních telefonů v minulosti rovněž navrhl vlastní polovodičový čip – nesl označení Kirin a pomohl mu stát se jedním z největších hráčů na trhu se smartphony. Když se však dotčená společnost dostala v roce 2019 na černou listinu USA, které ji obviňovaly ze špionáže pro čínskou armádu, měla s vlastními čipy utrum. A to právě proto, že je nevyráběla doma v Číně, nýbrž na Tchaj-wanu (konkrétně ve společnosti TSMC), který byl nucen pod hrozbou sankcí s jejich produkcí přestat. A něco podobného by se dle Hanburyho mohlo opakovat i tentokrát.
„Někdo by se například mohl pokusit zablokovat dodávky procesorů do mobilních telefonů. Oppo by je sice nadále mohla doma (v Číně) navrhovat, ale vzhledem k tomu, že by se většina z nich vyráběla v zahraničí, neměla by k nim přístup,“ míní Hanbury.
Číně ujíždí vlak
Je reálné, aby se Čína zbavila své závislosti na ostatních? Z krátkodobého hlediska údajně nikoliv. Tamní společnost SMIC je sice relativně úspěšná ve výrobě 28nanometrových čipů, které se využívají v televizích či automobilech, za světovou špičkou, jež se nyní zaměřuje na produkci 3nanomentrových polovodičů, ovšem stále zaostává a nejspíš ještě nějaký čas zaostávat bude, dodává analytik. Není totiž v jejích silách, aby se jí podařilo za takto krátkou dobu osvojit náročné výrobní procesy, s nimiž mají v TSMC a ostatních předních firmách mnohaleté zkušenosti.
„Je to, jako byste snažili dostihnout opravdu rychlého běžce, který se od vás rychle vzdaluje,“ přirovnává současnou pozici Číny na poli polovodičových čipů Hanbury.
