Řada velkých světových metropolí (a nejen jich) se v současnosti potýká s nedostatkem volných stavebních parcel v lukrativních lokalitách, což často vede k tomu, že původní budovy se zdemolují a na jejich místě vznikne zcela nový projekt. Ovšem i když to nemusí být na první pohled patrné, faktem je, že se s tímto přístupem pojí mnoho negativních aspektů – především z hlediska ekologie.
Většina stavebních materiálů ze starých budov totiž dnes končí na skládkách, kde jsou buď zničeny, nebo recyklovány na produkty mnohem nižší hodnoty. Jen na území Evropské unie se přitom každý rok dle dat Evropské komise vyprodukuje více než 450 milionů tun demoličního odpadu. To má za následek významnou ztrátu často cenných surovin, jejichž zdroje samozřejmě nejsou neomezené. S neustále rostoucím počtem obyvatel se navíc předpokládá, že se celosvětová poptávka po materiálech do roku 2050 ztrojnásobí.
I proto se ve světě stavebnictví začíná poslední dobou prosazovat zcela nový přístup, který využívá principů cirkulární ekonomiky. Takzvaný urban mining neboli městská těžba spočívá v opětovném využití materiálů z různých budov, ale i dalších druhů staveb. Jinými slovy, při demolici je velká část materiálů zachována a následně recyklována nebo znovu použita přímo na tom samém místě, případně v nějakém jiném developerském projektu.
Města jsou zásobníkem materiálů
Urban miningu se dlouhodobě věnuje i mezinárodní poradenská společnost Drees & Sommer, která už pomáhala s návrhem těchto řešení hned u několika významných projektů. „Musíme se vzdát současného konceptu demolice a místo toho identifikovat a opakovaně používat stávající materiály, z nichž jsou postavené naše budovy. Ve městech jsme ostatně obklopeni více než 50 miliardami tun cenných materiálů, což z nich dělá jejich důležitý zásobník,“ uvedl Michael Moradiellos del Molino, který ve zmíněné společnosti zastává funkci mezinárodního ředitele pro udržitelnost a cirkularitu.
Jeden z prvních projektů firmy, v nichž byl tento princip ve větší míře využit, nedávno dokončili v belgickém hlavním městě Bruselu. Zvolení této metropole rozhodně nebylo náhodné, jelikož tamní radnice v roce 2019 přijala velmi ambiciózní politiku oběhového hospodářství spočívající v tom, že není povolena demolice žádné existující stavby, pokud následně nedojde k opětovnému použití původních materiálů. Což samozřejmě motivuje celý stavební sektor k tomu, aby se dané problematice důkladně věnoval.
Recyklované podlahy, dveře i střešní tašky
Doslova vzorem pro všechny následující projekty urban miningu se stala budova jménem ZIN od belgické realitní společnosti Befimmo. Stavba má působivou rozlohu asi 110 tisíc metrů čtverečních a její součástí jsou kanceláře, coworkingové prostory, bydlení a hotel. Velkou část prostorů přitom aktuálně využívá vláda regionu Vlámsko, což je i jeden z důvodů, proč byl kladen vysoký důraz na udržitelnost.
Ten se projevil třeba tím, že v projektu bylo znovu použito více než tisíc tun materiálů z původních věží bruselského Světového obchodního centra, které na místě dříve stály. Z nich vznikly třeba nové podlahy, příčky, dveře, izolace, fasáda nebo střešní tašky. Kromě minulosti se ale dbalo rovněž na budoucnost, takže velká část materiálů získala certifikaci Cradle-to-Cradle, což zaručuje jejich opětovnou použitelnost třeba při další přestavbě za několik dekád.
„Víme, že budoucnost stavebnictví nespočívá jen v pokládání jedné cihly na druhou. Jde o to, abychom to dělali co možná nejlépe. A to jak pro lidi, tak i pro naši planetu. Zaměřujeme se tedy na opětovné použití materiálů přímo na místě prostřednictvím principů urban miningu, abychom zajistili, že náš projekt bude součástí cirkulární ekonomiky,“ vysvětlil Wim Plaum, projektový ředitel Befimma.
O 20 tisíc tun odpadu méně
Další významnou budovou v Bruselu z hlediska využití principů urban miningu je projekt společností Immobel and Whitewood jménem Multi Tower. Z původní stavby, která na místě stála, bylo recyklováno zhruba 89 procent betonu. Díky tomu se ušetřilo asi 3259 tun uhlíku, přibližně 20 tisíc tun odpadu a zhruba dva tisíce jízd nákladních aut s cementem.
Budova se tak může pochlubit nejvyšším procentem znovu použitých materiálů mezi velkými kancelářskými projekty v Bruselu, což dokazuje třeba získaná certifikace BREEAM Excellent. Kromě původní stavby se navíc podařilo využít i materiály pocházející z městské těžby ikonických belgických lokalit. Ty dohromady tvoří asi tři procenta Multi Tower, kde se aktuálně nachází přibližně 44 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor.
„Transformace Multi Tower je důkazem našeho závazku k udržitelnosti a inovacím. Přeměnou kdysi temné a těžké struktury ve světlý a multifunkční pracovní prostor jsme nejen revitalizovali budovu, ale také jsme stanovili nový standard pro městský rozvoj,“ řekla ředitelka rozvoje společnosti Whitewood Valérie Vermandel.
Stavby, které určují trend
Oba zmíněné projekty jsou skutečnými průkopníky v oblasti urban miningu nejen v Bruselu, ale i po celém světě. Podle Drees & Sommer navíc stanovují důležitý precedent pro další podobné stavby, kterých bude v následujících letech jistě přibývat.
Menší překážkou pro všechny podobné projekty je zatím skutečnost, že stále vycházejí dráž než ty, které recyklované materiály nevyužívají. S rozvojem celého odvětví městské těžby bude ale podle odborníků docházet k jejich postupnému zlevňování, takže už za pár let by mohly být konkurenceschopné i z finančního hlediska.
Dalším faktorem mluvícím ve prospěch urban miningu je geopolitická situace ve světě, jež může negativně ovlivnit ceny materiálů a ztížit jejich dostupnost. K tomu už ostatně došlo během pandemie covidu či v prvních měsících po začátku války na Ukrajině. Zároveň se pak dá očekávat, že v příštích letech bude stoupat tlak na vyšší udržitelnost stavebnictví, a to i kvůli novým státním či městským regulacím. Všechny tyto faktory dohromady by tedy mohly způsobit, že městská těžba se v budoucnu stane zcela běžně využívaným principem.
