Ústavní soud
Ústavní soud ušetřil zákonodárcům práci. Očekávané cirkusové představení kolem pozastavení platnosti zákona o veřejných ústavních zdravotnických zařízeních se konat nebude. Vrcholný soudní orgán rozhodl, že ustanovení zákona, zakotvující fakticky vynucený převod zdravotnických zařízení do nové právní formy neziskové společnosti, jsou v rozporu s ústavou.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek skromně poznamenal, že jde o vítězství rozumu, nikoli o vítězství Julínka nad Rathem. V každém případě však jde o vítězství ODS nad ČSSD, navíc v příhodné době nedlouho před komunálními a senátními volbami a v předvečer hlasování o důvěře vládě. Dalo se to čekat. Sám exministr zdravotnictví dopředu věděl, že to s obhájením zákona před ústavními soudci nevypadá dobře. A neoficiálně přiznával politickou účelovost tohoto zákona. Účelovost v tom smyslu, že měl když ne zabránit privatizaci nemocnic, tak ji alespoň pozastavit do sněmovních voleb, protože to byl jeden z ústředních bodů volebního programu sociální demokracie.
S neziskovými nemocnicemi se to má tak, že se o nich mluvilo minimálně od poloviny devadesátých let, leč bez výsledku. A ani když vláda Miloše Zemana, fakticky proti vůli ODS, prosadila zřízení čtrnácti krajů a „hodila jim na krk“ do té doby státní nemocnice, nikdo se o jejich právní formu nestaral. Kdyby ČSSD uspěla v krajských volbách v roce 2000 nebo 2004, problém by neměla. Jenže volby vyhrála ODS, která má o zdravotnictví jiné představy. Transformace nemocnic do obchodních společností či přímo převod do soukromých rukou patří mezi ně. Méně už dobrovolný převod na neziskové společnosti.
Že budeme mít, vlastně už máme, čtrnáct různých zdravotních politik ve čtrnácti různých územních celcích, v tom má David Rath pravdu. ČSSD si za to ale může sama.
