Opozice podezírá vládu z ovlivnění Komise pro cenné papíry
Aféra Orlengate naplno propukla už nejen v českých médiích, ale i na půdě Poslanecké sněmovny, kde minulý týden padlo mnoho silných slov. Zaznělo dokonce i podezření, že letos v srpnu v poslední fázi privatizace Unipetrolu vládní politici ovlivnili klíčové rozhodnutí Komise pro cenné papíry ve prospěch PKN Orlen. To je už vážná věc.
Poté, co lidovci hlasovali spolu s ODS pro návrh na ustanovení parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala událostmi kolem privatizace Unipetrolu, aniž by to svým koaličním partnerům předem ohlásili, premiér Jiří Paroubek se hodně naštval. „Jejich chování je skandální a jinde by vyletěli z koalice už dnes. Já jen proto, že chci zachovat stabilitu alespoň do konce roku, to neudělám hned dneska,“ prohlásil.
Důkazy na stůl!
Vystoupení ODS k aféře byla sice tvrdá, ale bylo zjevné, že poslanci této opoziční strany staví svoje argumenty pouze na základech informací z médií. Na výzvu premiéra „Dejte důkazy o korupci na stůl!“ nepřišla žádná vážná reakce kromě otázek, které zazněly z úst poslance ODS Ivana Langera.
Je skutečně těžké důkazy položit na stůl, zvláště když veškerá zatím publikovaná obvinění kolem privatizace Unipetrolu vyplývají z výroků polského lobbisty Jacka Spyry, ať už se objevila v polských, či českých médiích. Důvěryhodnost Spyry, který se pomalu stává nejznámějším Polákem v České republice, je však velice problematická.
Langer svoje vystoupení postavil na obsahu kopie záznamu jednání Zdeňka Doležela (ještě ve funkci šéfa Paroubkova sekretariátu) s polským premiérem Markem Belkou z 23. srpna 2005. Na tomto setkání polskou stranu dále zastupovali ministr státního pokladu Jacek Socha, předseda dozorčí rady PKN Orlen Jacek Bartkiewicz, poradce premiéra Belky pan Czajka a zaměstnanec polského ministerstva zahraničí.
Jednou z klíčových otázek byla aktuální situace kolem chystaného rozhodnutí české Komise pro cenné papíry (KCP) o nabídce PKN Orlen na výkup akcií Unipetrolu od minoritních akcionářů. KCP totiž první nabídku Poláků 20. července odmítla a PKN Orlen tím pádem ztratil hlasovací práva v Unipetrolu, čehož využili minoritní akcionáři (Atlantik FT podnikatele Karla Komárka) ke svolání valné hromady Unipetrolu na 6. září 2005. Pro PKN Orlen tedy bylo téměř životně důležité získat včas hlasovací práva zpět, jinak by minoritní akcionáři ovládli Unipetrol a polský koncern by musel zaplatit dalších zhruba osm miliard korun navíc, aby kontrolu získal zpět. V opačném případě by Poláci nestihli zaregistrovat obnovení svých akcionářských práv v Unipetrolu a přišli by o další miliardy. Šlo jim o čas a o velké peníze. Nicméně obvinit je z toho, že chtěli ovlivnit Komisi pro cenné papíry, aby přijala rozhodnutí dle jejich přání, bez důkazů není možné. Šlo by o velice závažný trestný čin, a pokud někdo o této snaze má důkazy, měl by je předat policii. Pravda je, že necelé tři dny po této schůzce Komise pro cenné papíry 26. srpna schválila PKN Orlen povinné nabídky pro výkup akcií Unipetrolu za 139 korun (minulý pátek až 245).
Ať to vyšetří policie.
Záznam jednání Doležela v Polsku Langer předal ministrovi vnitra Františku Bublanovi a požádal ho, aby policie neodkladně zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu, jehož důsledkem, jak tvrdí poslanec ODS, je zhruba sto tisíc poškozených menšinových akcionářů společnosti Unipetrol. „Z tohoto trestného činu jsou dle mého názoru důvodně podezřelí předseda vlády Polské republiky Marek Belka, ministr státního pokladu Jacek Socha, předseda dozorčí rady PKN Orlen Jacek Bartkiewicz a tehdejší ředitel sekretariátu předsedy vlády České republiky Zdeněk Doležel,“ prohlásil Langer ve sněmovně. (Text záznamu, který Langer předal Bublanovi, není kompletní. Zástupce týdeníku EURO totiž viděl původní text. Ten obsahuje pasáže, které v kopii získané poslanci ODS chybějí…) O autentický záznam se zřejmě začnou zajímat i právníci minoritních akcionářů.
Co obsahuje záznam, který si pořídil český velvyslanec v Polsku Bedřich Kopecký? Zhruba polovina textu, který ODS dala k dispozici některým novinářům, je věnováno právě problematice odkupu akcií od minoritních akcionářů Unipetrolu. Tento problém hned v úvodu zdůraznil i polský premiér Belka: „V této fázi jde především o proces výkupu akcií minoritních akcionářů,“ říká v záznamu. Proč vůbec řeší polský premiér takovou záležitost?
Po Belkovi vystoupil předseda dozorčí rady PKN Orlen Bartkiewicz a vyřešení problému označil za klíčové. „Pro PKN Orlen je klíčové získat výkon práv většinového akcionáře do 6. září 2005. Proto je naprosto nezbytné získat pozitivní rozhodnutí KCP nejpozději k 24. srpnu. Jinak by technicky PKN Orlen nemohl stihnout zaregistrovat obnovení svých akcionářských práv. To znamená, že buď KCP bude akceptovat druhou upravenou nabídku bez výhrad, anebo v případě výhrad v důvěrném okamžitém jednání s PKN Orlen umožní dosáhnout konsenzu tak, aby bylo přijetí pozitivního rozhodnutí možné v termínu 24. 8. 2005(…) Proto je klíčové též ovlivnit KCP, aby přijala rozhodnutí v termínu 24. srpna,“ říká dle záznamu šéf dozorčí rady polského koncernu. Proč důvěrné jednání? Jak ovlivnit?
Premiér Belka navíc zdůraznil „vliv řešení situace při privatizaci Unipetrolu na možnost českých investic v Polsku a polských investic v Česku“. V této době se totiž ČEZ ucházel o dvě polské elektrárny. Z soutěže na prodej elektrárny Dolna Odra byl pak záhy vyřazen a nyní se čeká na výsledek tendru na elektrárnu Kozienice.
Premiér Paroubek ale obvinění, že by sám ovlivnil KCP, opakovaně důrazně odmítl. Ve stejném smyslu reagoval i předseda KCP Pavel Hollmann. „V souvislosti s Unipetrolem mě nikdo neovlivňoval. Řízení na komisi nevede ani předseda, ani prezidium KCP. To vše spadá do kompetence odboru emisí,“ řekl. Týdeník EURO má informace, že o nabídce PKN Orlen rozhodoval ředitel tohoto odboru Ivan Zahrádka. Prezidium by rozhodovalo až v případě odvolání firmy na doporučení rozkladové komise.
První pokus.
Polský ministr státní pokladny Jacek Socha (účastník jednání s Doleželem) se snažil o ovlivňování KCP již několik týdnů předtím (EURO 33/2005). Poté, co KCP poprvé odmítla nabídku PKN Orlen, vedení firmy kontaktovalo Hollmanna, zda by neměl zájem o schůzku. „Polská ambasáda ale následně sdělila, že setkání se zúčastní také ministr Socha a šéf Unipetrolu Pavel Švarc. S těmito lidmi však nemám o čem mluvit, takže jsem schůzku zrušil. Později se mi Poláci omluvili za nedorozumění,“ řekl týdeníku EURO Hollmann.
Odborník na trestní právo Petr Topinka říká, že ovlivnění lhůt samo o sobě trestním činem není. „Podezření ze spáchání trestného činu by zavdávalo jen ovlivňování samotného rozhodnutí. V tom případě, že by zástupci vlády tlačili KCP, aby rozhodla jednostranně, by mohlo jít o zneužití pravomocí veřejného činitele,“ říká advokát z kanceláře Hruška, Klouček, Sládek, Topinka a Džmuráňová.
„Myslím, že KCP prokázala v případě Unipetrol svou nezávislost a žádnému tlaku nepodlehla. Jako právník k tomu nemám co dalšího říci,“ uvádí Michal Dlouhý z právní kanceláře White & Case.
Aféra kolem privatizace Unipetrolu je však tak závažná, že podezření o ovlivňování rozhodnutí KCP by měla vyšetřit policie. Nicméně obvinění nesměřuje proti ČSSD či premiéru Paroubkovi, ale proti vysoce postaveným polským vládním činitelům.
Odplata stejnou mincí.
Šéf krakovské prokuratury v srpnu vyhrožoval, že zvažuje předvolání českých politiků, kteří o prodeji Unipetrolu rozhodovali, tedy bývalého premiéra Stanislava Grosse či ministra financí Bohuslava Sobotky. Nyní česká strana může vyhrožovat také, kdyby český státní zástupce začal novinářům vyjmenovávat, které členy polské vlády pozve na výslech do Prahy kvůli podezření z ovlivňování rozhodnutí Komise pro cenné papíry.
Obě strany čekají na výsledky polských voleb. Průzkumy zatím říkají, že v nich zvítězí pravice.
