Nové osobní automobily a dodávky by v Evropské unii měly mít v roce 2030 o 30 procent nižší emise než v roce 2021. Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise, který má v EU zajistit takzvanou čistou mobilitu. Evropský automobilový průmysl však návrh komise kritizuje. Upozorňuje, že stanovené cíle bude obtížné splnit a že evropské automobilky budou znevýhodněny oproti zahraniční konkurenci.
Návrh komise předpokládá, že průměrné emise osobních a dodávkových aut nově registrovaných v EU budou muset být v roce 2025 o 15 procent a v roce 2030 o 30 procent nižší ve srovnání s rokem 2021.
„Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut,“ uvedl evropský komisař pro klimatické změny Maroš Šefčovič.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) nicméně kritizuje, že komise navrhuje přísnější požadavky na emise už na rok 2025. „Neposkytuje to dost času k uskutečnění technických a designových změn u automobilů,“ píše ACEA ve svém vyjádření.
„Současný návrh je velmi agresivní,“ uvedl generální tajemník ACEA Erik Jonnaert. Upozornil, že splnění stanovených cílů bude úzce souviset s tím, jak se bude vyvíjet zájem o automobily s alternativním pohonem. „Evropa potřebuje mnohem větší investice do infrastruktury pro dobíjení a tankování automobilů s alternativním pohonem, aby mohla předpokládat, že spotřebitelé po celé EU taková auta přijmou,“ prohlásil.
Spirála lží: emise i spotřeba jsou skoro o polovinu vyšší, než tvrdí výrobci
Pokud výrobce svůj specifický emisní cíl přesáhne, může od komise dostat pokutu 95 eur (asi 2500 korun) za každý gram CO2 na kilometr navíc za každý v tom roce nově registrovaný automobil.
Evropské automobilky se v rámci snahy o splnění stále přísnějších požadavků regulačních orgánů na snižování emisí v příštích letech chystají výrazně rozšířit nabídku modelů na elektrický pohon. Firmy jako Volkswagen či Mercedes Benz chystají ke každému modelu elektrickou alternativu. Škoda Auto, která je součástí Volkswagenu, chce prvním elektromobilem přijít na trh v roce 2020, o rok dříve to bude vůz na hybridní pohon.
| Prodej aut na alternativní pohon stoupl o polovinu |
|---|
| Prodej aut na alternativní pohon, tedy zejména hybridů a elektromobilů, se v Evropě ve třetím čtvrtletí zvýšil o 51 procent na 212 tisíc vozů. Tvořily tak šest procent celkových prodejů nových aut v EU. Elektromobily pak měly podíl 1,6 procenta. Všech pět největších trhů zaznamenalo dvojciferný růst. Registrace aut na alternativní pohon se téměř zdvojnásobily ve Španělsku a v Německu, když rostly o 91 a 83 procent. V Británii a Francii rostl prodej o polovinu a v Itálii o třetinu. Česká republika je s růstem o 48 procent na 1746 prodaných ekologických aut na 15. místě v EU. Za leden až září se v tuzemsku prodalo 5318 vozů na alternativní pohon, což je meziroční nárůst o 47 procent. |
Předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier dnes uvedl, že automobilka bude muset kvůli novým emisním cílům EU opět vylepšit svou produktovou strategii. Firma by podle něj mohla být nucena přikročit k dalšímu rozšíření nabídky vozů s nízkou spotřebou pohonných hmot.
Komise podle dnes zveřejněných materiálů předpokládá, že zvýšené náklady na ekologičtější automobily budou dostatečně vyváženy úsporami na palivu při jejich používání. V roce 2025 by měla být u nově pořízeného vozu úspora asi 600 eur (téměř 16 tisíc korun), v roce 2030 až 1500 eur (téměř 40 tisíc korun). Platit to má i pro auta koupená z druhé ruky.
Přesto by tento vývoj neměl vést ke konci osobních aut se spalovacím motorem. Podle komise bude takový motor mít v roce 2030 v EU stále asi 80 procent automobilů.
Aféra Dieselgate a spotřeba aut po úpravě motoru:
Motory VW z aféry Dieselgate mají po úpravě vyšší spotřebu i poruchovost, zjistili v Británii
Součástí dnešních návrhů, o nichž budou nyní jednat členské země EU a Evropský parlament, je i snaha podpořit nákupy čistých automobilů veřejným sektorem. Komise žádá i větší úsilí při vytváření evropské infrastruktury, kterou podobné automobily k provozu potřebují.
Komise odhaduje potřebnou výši investic na 22 miliard eur (přes 580 miliard korun) do roku 2025. Soukromé investice a prostředky členských států proto plánuje podpořit dodatečnými 800 miliony eur (přes 21 miliard korun).
Dále čtěte:
Němci už nekupují diesely, prodejci bojují o přežití
Noční můra automobilek: solární město na Floridě nechce ani auta. Ostatní se mají přidat
Křižáci bojující proti dieselu. Nepohodlná organizace je financována nejen z Bruselu
Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory
