ČISTÉ RUCE PO OBRNĚ

Č e s k á     f i n a n č n í

Stále více faktů přitakává skeptikům, kteří říkají, že akce čisté ruce skončí dřív, než začne. Česká finanční, spravující pochybná aktiva českých bank, podala již devět trestních oznámení, ale policie zatím ani v jednom případu nikoho neobvinila.

Česká finanční spadá pod Českou národní banku a spravuje nesplácené pohledávky, které vymáhá a prodává - především jde o špatná aktiva malých bank. Při správě pochybných aktiv Česká finanční pochopitelně naráží i na pochybné finanční operace.

Česká finanční proto občas podá trestní oznámení příslušným složkám policie. „Když přijdeme při přebírání aktiv na to, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, máme povinnost to policii oznámit a to také činíme, říká jednatel České finanční Ladislav Řezníček. Podle něj mají trestní oznámení různé stupně závažnosti. Na některých je potřeba pracovat třeba i pět měsíců. K nejzávažnějším případům patří ty, u nichž se zjistí, že podnik je strategicky veden pouze v linii soukromého zájmu managementu. Taková společnost je pak dlouhodobě a jednotlivými dílčími úkony svým vedením tunelována. Mezi drobnějšími činy je zase častým typem případ, kdy si podnikatel vezme úvěr od banky, použije ho na zcela jiný účel, než který byl specifikován v úvěrové smlouvě, a půjčku pravděpodobně nikdy nevrátí. „Často se stává, že podnikatel byl smluvený s bankovním úředníkem, který inkasoval svých pár procent, vysvětluje Ladislav Řezníček povahu kauz, na které Česká finanční vypracovává trestní oznámení. Dcera České národní banky tak podala celkem devět trestních oznámení, ale podle Pavla Palivce z centrální banky zatím ani v jednom případě ještě nebylo sděleno obvinění konkrétní osobě ze spáchání trestného činu. Natož aby byla u některé kauzy již vyhotovena obžaloba státním zástupcem a řešil ji soud.

Po vypracování trestního oznámení následuje běžný úřední postup. „Dva největší případy jsme poslali Službě pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti, jeden větší a jeden menší případ vyšetřují v Ostravě a další jsou podány na Okresní úřady vyšetřování v Ústí nad Labem a Litoměřicích, říká výkonný ředitel České finanční Stanislav Pavel. Na které konkrétní subjekty trestní oznámení vypracovali, se však zástupci České finanční obávají sdělit.

Jenže někde něco skřípe. Tisková mluvčí Policejního prezidia Policie ČR Ivana Moosová nám totiž na otázku, kolik trestních oznámení Česká finanční podala, jménem ředitele SPOKu Evžena Šírka odpověděla, že pouze jedno. A to „ve věci Spolchemie versus Železárny a drátovny Bohumín. Tisková mluvčí Úřadu vyšetřování České republiky Soňa Jindráková nám jen potvrdila, že v Ostravě vyšetřují velkou kauzu iniciovanou právě Českou finanční. Policie tedy některá oznámení zřejmě nenašla. „Na víc si měla na Českou finanční přeevidovat řadu oznámení, původně podaných malými bankami, dodává Pavel.

Bylo by opravdu špatným signálem, kdyby hospodářská kriminalita nebyla postihována pouze kvůli nepořádku mezi odpovědnými státními institucemi. Česká finanční by se měla s policií dohodnout, kam se jí podaná trestní oznámení zatoulala. Česká finanční si stěžuje, že policie ji vůbec neinformuje, co se s podanými trestními oznámeními děje.

Do hlavy jim nevidíme

Existují však i obtíže jiného druhu. „Dříve jsem věřil, že se u nás podaří hospodářskou kriminalitu postihovat, ale dnes jsem skeptický, zda někdy dojde alespoň k obvinění. Ze seminářů, které pořádá Česká národní banka pro soudce, jsem pochopil, že dokázat úmysl pachateli hospodářské kriminality, třeba úvěrového podvodu, je v podstatě nemožné. Například když si podnikatel vezme úvěr na rekonstrukci nemovitosti, ale pořídí si za něj auto, tak ani to nepovažují soudci za prokázání úmyslu. Zažil jsem, když se takový podnikatel úspěšně hájil, že očekával splacení nějaké své pohledávky, a že tedy počítal, že nemovitost pak opraví za tyto peníze. Auto potřeboval dříve, tak využil peníze z úvěru na ně. Soudci tvrdí, my jim do hlavy nevidíme, říká jednatel Řezníček. Podle něj by mělo dojít ke změně legislativy tak, aby u některých ekonomických deliktů stačilo prokázat, že se obžalovaný daného činu dopustil a nemusel se dokazovat ještě jeho úmysl. Inspiraci Řezníček čerpá z právní praxe řady západních zemí. „Pokud zalovím v paměti, tak si nepamatuji na jediný případ, kdy by v Čechách byl někdo odsouzen za tunelování, dodal Řezníček.

O problémech s prokazováním úmyslu diskutovali i účastníci prosincové konference Etické a právní předpoklady ekonomické transformace. Předseda senátu Nejvyššího soudu Pavel Šámal tam uvedl, že on prokázání úmyslu nepovažuje za neřešitelný problém. Podle Šámala je jen třeba se podívat na celek všech finančních operací daného případu a vyvodit závěry z toho, že někdo získal významný soukromý profit z transakcí, které pro jím spravovaný subjekt byly naopak krajně nevýhodné.

ODS to neměla v úmyslu

Skeptici se domnívají, že potřeba dokazovat úmysl bude posledním hřebíčkem do rakve akce čisté ruce.

Příznačné je, že na nemožnosti prokázat úmysl staví obhajobu svého bývalého výkonného místopředsedy Libora Nováka i ODS. Novák figuruje ve finančních skandálech strany a její čelný politik Miroslav Macek ho v nedělním diskusním pořadu televize Nova obhajoval tím, že Libor Novák přece nerozepsal sponzorský dar na dva fiktivní dárce s úmyslem ošidit stát na daních.