Další účast státu bude asi nutná
Dream team to možná nebude. Ale v novém představenstvu Komerční banky, jehož konečná podoba se dotváří, budou především odborníci na čištění aktiv a na investice. Tato strategie, o které se zřejmě podařilo ministru financí Pavlu Mertlíkovi přesvědčit vládu a možná i dozorčí radu banky, by měla dokázat především to, jak moc může kvalitní práce managementu ovlivnit průběh privatizace banky, okruh zájemců i dosaženou prodejní cenu. Z plánovaných sedmi členů nového představenstva jsou zatím jasní čtyři, možná pět. Jistí jsou Peter Palečka, který byl dočasně pověřený řízením banky, a Radomír Lašák, který má na starosti investiční bankovnictví, a také samozřejmě předseda představenstva Radovan Vávra. Ten minulý čtvrtek usedl do křesla generálního ředitele. K nim lze připočítat i budoucího náměstka Michala Větrovského (více na straně 43). Horkým kandidátem je Roman Pospíšil, nynější generální ředitel a předseda představenstva IKS KB, který předtím pracoval jako šéf investičního bankovnictví přímo v Komerční bance. Týdeníku EURO sice sdělil, že mu zatím nebyla učiněna žádná oficiální nabídka, otázku, zda s někým jednal neoficiálně, však ponechal bez odpovědi. Jako o dalším členu se hovoří i o Tomáši Spurném, který pracuje u CCS. Zůstat by možná mohl nynější člen představenstva Petr Budinský. „Primárně se od nás očekává, že budeme dobří v čištění aktiv, tvrdí budoucí náměstek Michal Větrovský, který by měl mít v bance na starosti vlastně stejnou agendu jako dosud na postu náměstka České pojišťovny. Tedy oblast treasury, správu aktiv a pasiv a corporate finance, jinými slovy investování a řízení rizik. Další čištění bude rozumné. Za hlavní úkoly nového managementu lze zcela jistě označit další očištění bilance banky, její přípravu na privatizaci a zajištění vysoce profesního přístupu k jejímu průběhu. Jak moc může kvalitní práce vrcholového vedení banky ovlivnit průběh prodeje, bylo vidět na privatizaci Československé obchodní banky. Ostatně bývalý generální ředitel Jan Kollert několikrát opakoval, že dobrý management může zvýšit prodejní cenu banky až o třicet procent. Paradoxně jeho tým dosáhl spíše opaku. „Je nutné pokračovat v procesu restrukturalizace banky, který lze těžko dokončit v krátkém horizontu roku či dvou, tvrdí Větrovský. V rámci toho považuje především za nutné změnit systém hodnocení tržního rizika a dočištění aktiv banky. „Dal bych přednost dočištění banky za pomoci státu od pochybných aktiv, ačkoliv na vyvedení části špatných aktiv z bilance banky lze použít po konzultaci s Českou národní bankou škálu metod sekuritizace, tvrdí Větrovský. „Domnívám se, že spolupráce státu bude nutná, dodal. Ve stejném duchu ostatně zní i prohlášení nového generálního ředitele banky. Jde o klasické dilema, kde bude muset stát udělat kompromis. Zda nyní, kdy by musel přistoupit na nižší cenu, či přikročit k dalšímu čištění s výhledem na dosažení lepší ceny. Problému ovšem zjevně bude muset čelit tak jako tak. Ovšem především stát jako hlavní akcionář si nový management vybírá, a měl by tedy být na metody jeho práce připravený. Stop stav. Podobnou očistu, pravda v menším objemu, vlastně prožila před pěti lety Česká pojišťovna, která byla v roce 1996 ve více než pětimiliardové ztrátě. „V té době jsme zavedli stop stav, představenstvo jednalo každý den a analyzovalo stav veškerých aktiv, prohlásil Větrovský. Obdobný postup považuje za nutný i v Komerční bance. Tvrdí, že pro nový management bude velmi důležité tento krok udělat. Zastavit úvěrování větších případů a v řádu týdnů analyzovat a definovat stav, v jakém banku přejímá. Výsledkem by měla být přesná definice velikosti ztráty. To, že předcházející management tento krok při svém nástupu neučinil, považuje za jeho největší chybu. „Měl klást větší důraz na zjištění stavu banky a jeho zdokumentování. Měl zabránit automatismu opisování kreditního rizika, tvrdí. „Z hlediska investování a řízení rizik je pojišťovna v mnoha ohledech složitějším organismem než banka. Například tržní hodnota závazků životního pojištění reaguje na úrokové sazby daleko komplikovaněji než běžná pasiva banky, protože tyto závazky obsahují mnoho skrytých opcí. Věnovali jsme poslední roky právě tomu, abychom uměli popsat specifický charakter těchto pasiv a řídit jejich rizika. Myslím, že know–how v této oblasti, například po–užití derivátů na řízení rizik, může posloužit i k zajišťování rizika v Komerční bance. Koneckonců pojišťovna se během pěti let stala z pasivního hráče, který uměl jen ukládat krátkodobě depozita na českém trhu, největším hráčem v oblasti derivátů na korunovém úrokovém derivátním trhu a třetím největším hráčem na trhu dluhopisů, tvrdí Větrovský. „Managementu pojišťovny se podařilo vyčistit aktiva v objemu dvaceti miliard korun a zachovat přitom ziskovost. Pojišťovna se stala na našem trhu zřejmě jedinou institucí se zcela čistými aktivy, dodal. Komerční banka je ovšem rozsáhlejší instituce s výrazně vyšším objemem aktiv. Ovšem většina „velkých případů by měla být již převedena na Konsolidační banku v rámci poslední očistné operace. „Nedělám si iluze o tom, že je vyloučeno, aby tam nebyly ještě další pasti, prohlásil přesto Větrovský. Seznamování nového managementu se stavem banky, pokračování forenzního auditu a analýza aktiv, to vše jistě posune původně plánovaný termín dokončení privatizace, který ovšem stejně v poslední době nebylo možné brát vážně. „Závěr privatizace se tak posune na polovinu příštího roku, odhaduje Větrovský.
