Do klíčové vládní novely zákona o veřejných zakázkách vkládá kabinet Petra Nečase velké naděje. Slibuje si od ní zavedení větší transparentnosti a omezení korupce, v níž se podle loňské zprávy Transparency International řadí Česko na 57. příčku na světě ze 183 hodnocených států. Vládní nadšení však už nesdílí řada těch, kterých se norma bezprostředně týká. Podle obcí s sebou zákon nese podstatnou finanční i administrativní zátěž. Starostové kritizují ministerstvo pro místní rozvoj také za to, že stále chybějí například prováděcí předpisy. Norma má přitom vstoupit v platnost už 1. dubna.
Na obce čekají břemena
Do komplikací se kvůli novele dostanou podle starosty Vysoké nad Labem Jiřího Horáka hlavně malé obce a města, která nemají speciálně vyškolené pracovníky pro zadávání veřejných zakázek. Zvýšení ceny Horák odhaduje na 20 až 30 procent. Už nyní se podle něj ozývají firmy, které za úplatu nabízejí elektronické nástroje pro zadání veřejné zakázky. „I když se rozhodneme zpočátku řešit zadání veřejné zakázky prostřednictvím firem, které se na tuto oblast specializují, i jejich cena bude vyšší než dosud,“ soudí Horák.
Změnou dochází podle starosty obce Rájec-Jestřebí Pavla Perouta k tomu, že k výběrovým řízením kromě odborníka, například autorizovaného inženýra v oboru staveb, budou obce a města potřebovat ještě odborníka na výpočetní techniku a právníka. „Novela zákona situaci ve veřejných zakázkách velmi zkomplikuje, neboť na obce předá břemena, která kladou pouze důraz na větší a složitější administrativu, jež není ani zavedená, ani dnes zabezpečená,“ myslí si. Zabezpečené stránky, časová razítka a archivace údajů přinášejí podle něj jen další náklady.
Pořízení nástrojů, které požaduje nová legislativa, odhaduje Perout na dva až pět tisíc korun. Další investice s sebou údajně přinese školení a zvýšená administrativa. Pokud bude podle Perouta nutné objednat výběrové řízení například u právní kanceláře, pak se v průměru může navýšit jeho cena na osm až deset tisíc korun.
„Větší zakázky, zvláště pak s nesmyslnou možností podat žádost o dodatečné informace v den podání nabídky, mohou znamenat v případě využití služeb advokátních kanceláří desetitisícové navýšení za jednu soutěž,“ potvrzuje vedoucí odboru investičního a územního rozvoje Blanska Štefan Marek. Blansko v současnosti při zadávání veřejných zakázek využívá elektronického nástroje společnosti Otidea. Jak bude vypadat nový ceník, zatím není podle Marka jasné. Zakázky malého rozsahu mělo město zatím zdarma.
Shodně starostové ministerstvu pro místní rozvoj vytýkají rovněž chybějící prováděcí předpisy. Jejich návrhy ministerstvo v současnosti podle ředitelky odboru komunikace Jany Jabůrkové zpracovává. „Již probíhá vnitřní či meziresortní připomínkové řízení k návrhům. Zpracování prováděcích předpisů záviselo na schválení konečného znění novely zákona o veřejných zakázkách, které proběhlo až 31. ledna 2012,“ uvedla Jabůrková.
Zlevnění na cestě
V případě zakázek malého rozsahu nebo zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení je možné podle Jany Jabůrkové využít nového systému elektronických tržišť veřejné správy, který bude spuštěn v letošním roce. Pomůže také zavedení Národního elektronického nástroje (NEN), jehož prostřednictvím budou mít zadavatelé možnost uskutečnit elektronickou aukci, aniž by jim vznikaly další náklady. Provoz bude totiž podle Jabůrkové hrazen ze státního rozpočtu, přičemž zadavatel může NEN využít třeba k prezentaci jako svůj profil. Systém by měl být spuštěn počátkem příštího roku a po plném zprovoznění má spravovat zakázky v ročním objemu kolem 500 miliard korun.
Před nemalou kritikou hájí novelu zákona nevládní organizace Transparency International. „Je pravda, že uvedené změny sice kladou větší nároky na zadavatele. Zároveň je však nutí postupovat podle jasně daných pravidel, která posilují transparentnost trhu a možnosti veřejné kontroly, což povede k větší konkurenci mezi dodavateli, a tím i k hospodárnosti. Právě to by mělo vyvážit případné náklady spojené se zadáním zakázky,“ sdělila týdeníku Euro právnička organizace Radka Pavlišová.
Zastánce našla novela také ve starostovi Semil Janu Farském. Transparentnost, kterou má norma obcím přinést, nemusí být spojena s větší administrativou. „V době internetu a standardní přípravy všech dokumentů v datové podobě není problém jejich automatické zveřejňování. A v tom by mělo být podporou ministerstvo pro místní rozvoj, aby přínos v podobě větší transparentnosti, a tím i lepší kontroly a efektivity vynakládání veřejných prostředků nebyl snižován administrativní náročností,“ uvedl Farský.
Z vlastní zkušenosti Semil, kdy město zveřejňuje všechny veřejné zakázky už od 30 tisíc korun, je prý administrativa s tím spojená minimální. „Takto zveřejňujeme vše od roku 2007 v rozsahu širším, než požaduje novela zákona o veřejných zakázkách, a máme s tím jen nejlepší zkušenosti,“ dodal Farský.
