V nejhorším případě naprosté nedohody se po vystoupení Británie z EU ve vzájemném obchodě zbožím přejde na záložní scénář - celní sazby podle Světové obchodní organizace (WTO). To znamená, že vývoz z Británie bude podléhat stejné zátěži jako z jakékoli jiné země, se kterou nemá EU dohodnuto něco lepšího (což se týká většiny významnějších obchodních partnerů).
Abychom to převedli do praktické roviny: Dovoz aut do EU je podle tarifu WTO zatížen sazbou deset procent, u součástek a dílů pro automobily pak tři až čtyři procenta. Těch deset procent je samo o sobě dost, ale podstatné je, že třeba s Jižní Koreou, odkud se dováží hodně aut, má EU dohodu o volném obchodu, a s Tureckem celní unii. Takže součástky i hotová auta by v nejhorším scénáři narážely na podstatně vyšší bariéry v případě Británie než těchto zemí, jakkoli se to jeví jako absurdní. Ale takový výsledek jednoduše vyloučit nelze.
Další věc je, jaká je vývozní závislost jednotlivých regionů na EU, kde existují velké rozdíly. Paradoxně Skotsko, které je na vývozu do EU relativně nejméně závislé, hlasovalo pro setrvání v Unii, zatímco nesrovnatelně závislejší východní a severovýchodní Anglie hlasovaly s výraznou majoritou pro vystoupení. Proevropský a velmi kosmopolitní Londýn je servisní centrum, podíl zboží na celkovém exportu je nízký.
Z posledních analýz, které si nechala z vnitřních zdrojů udělat britská vláda, vyplývá, že s výjimkou zemědělství pro všechna britská odvětví dopadá brexit netto záporně, přičemž čím tvrdší varianta, tím vyšší dopady.
Tržní služby jsou většinou koncentrovány v Londýně a okolí, ale zpracovatelský průmysl je něco jiného (regionálně se v Británii sleduje pouze obchod zbožím), protože zrovna vysoké clo WTO na auta postihne jihozápad, středozápad a severovýchod Anglie, zatímco dopad na chemický průmysl zasáhne především východní regiony Anglie.
Asymetrická závislost
Zastánci brexitu s oblibou poukazovali a poukazují na to, že vzhledem k velkému deficitu Británie v obchodě zbožím má Unie velký zájem se dohodnout, aby nepřišla o svého významného obchodního partnera. Ani v tomto ohledu to není tak jednoznačné. Vzájemná závislost je asymetrická, ato jak na úrovni Británie-EU, tak v jednotlivých bilaterálních relacích, ale i v rámci Británie.
Jak tomu rozumět? Předně má sice EU vysoký přebytek, ale zároveň váha Británie vůči zbytku EU je asi pětinová. Irsko bude samozřejmě odchod Spojeného království bolet nejvíce, a to nejen ekonomicky. Avšak i Česko, až nechutně závislé na automobilovém průmyslu, je příkladem asymetrie.
Srovnejte třeba s Bulharskem nebo Chorvatskem, které žádná auta nevyvážejí a vůči Británii fungují jako relativně levné letní turistické destinace a o toto postavení brexitem nepřijdou. Midlands (centrální regiony), sever a východ Anglie budou v případě tvrdého brexitu bity disproporčně, ale jak to v dějinách bývá, sveze se s nimi i pár nevinných. Třeba chudé Severní Irsko, které hlasovalo pro setrvání v Unii. Tak to chodí.
Pracujte v Unii, láká Česko Brity ke stěhování
Dále čtěte:
Česko bude po brexitu do rozpočtu EU přispívat víc, myslí si Schillerová
Brexit podle Corbyna: Británie by měla zůstat v celní unii
Británii opouští nejvíce občanů EU za poslední desetiletí
