Globalizaci je nutno kontrolovat, soudí nuncius
Arcibiskup Erwin Josef Ender (64)se letos stal historicky druhým apoštolským nunciem pro Českou republiku, když se na podzim ujal funkce po arcibiskupovi Giovannim Coppovi. Někdejší velvyslanec Vatikánu v oblasti Rudého moře, Somálska a Súdánu, později v pobaltských republikách, se chystá poprvé oslavit vánoční svátky v Praze.
EURO: Jak jste přijal pověření působit v České republice?
ENDER: Osobně mi české prostředí připadá důvěrně známé. Vzhledem k tomu, že místem svého narození v kladském hrabství ve Slezsku vlastně historicky přísluším k Arcidiecézi pražské, jsem zvláště potěšen svým současným působením v této zemi. Cítím se tu téměř jako doma.
EURO: Jste Němec narozený na území dnešního Polska, jež bylo dlouho součástí Českého království. Vnímáte to jako výhodu nebo zátěž?
ENDER: Znát předem prostředí, do kterého člověk přichází pracovat, pokládám za velkou výhodu. Usnadňuje to porozumět lidem a situaci. Žádné příkoří kvůli svému původu jsem během krátkého pobytu v Česku zatím nepocítil.
EURO: Jak chcete napomoci česko-německému usmiřování?
ENDER: Jako představitel Vatikánu se především musím starat o vztahy mezi Svatým stolcem a Českou republikou. Budu-li mít ovšem možnost přispět také k dalšímu česko-německému usmiřování, samozřejmě pro to rád učiním vše, co budu moci.
EURO: V čem vidíte příčinu, že v Česku zatím nebyl vyřešen vztah státu a církve?
ENDER: Za komunismu se v zemi nahromadilo množství problémů, které se nemohly vyřešit za jedinou dekádu po jeho pádu. Nedivme se, že ani mezi státem a církví není vše vyřešeno. Minulý rok začala mezi Svatým stolcem a Českou republikou jednání o smlouvě. Výsledky zatím považuji za dobré, pokud vše bude stejně konstruktivně pokračovat, brzy můžeme dosáhnout konečného úspěchu.
EURO: V oblasti Rudého moře jste působil sedm let. Je to doména islámu, o Súdánu se hodně mluví v souvislosti s bin Ládinem a teroristy. Jakou máte osobní zkušenost s muslimy? ENDER: V Súdánu i jinde jsou vztahy mezi muslimskou většinou a křesťany, zvláště mezi obyčejnými lidmi, docela normální a dobré. Vzájemný respekt a mír byl však doslova otráven politiky, kteří zneužili víru, zejména islám, pro své cíle. Malá skupina Muslimských Bratrů, kteří v Chartúmu přišli k moci vojenským převratem v roce 1989, válčí dokonce proti velké většině svých souvěrců. Vnucuje jim své chápání islámu.
EURO: Cítil jste se tam bezpečně?
ENDER: Súdánský režim je fundamentalistický. Udržuje u moci Saddáma Husajna a již dlouhou dobu podporuje také terorismus. Ale cítil jsem se tam poměrně bezpečně, situaci měli pod kontrolou ozbrojenci.
EURO: Vidíte 11. září jako konflikt civilizací? Jak vnímáte americkou odvetu v Afghánistánu?
ENDER: Papež útok přiléhavě nazval temným dnem v historii lidstva. Takový zločin samozřejmě volá po spravedlnosti. Viníci by měli být potrestáni. Nicméně masové použití síly nemůže být jediným způsobem nastolení práva a zárukou míru mezi národy a civilizacemi. Snažme se hledat vzájemné pochopení a dialog mezi duchovními nepolitickými vůdci, světovými náboženstvími, mezi etnickými skupinami a kulturami. Budeme-li jednotně chránit hodnoty společné všem náboženstvím, rozdíly by měly přestat být pramenem neporozumění a příčinou válek. Ony společné hodnoty hledejme v přirozenosti člověka.
EURO: Církev je od svého vzniku nadnárodní institucí. Vadí vám globalizace, sympatizujete s jejími odpůrci?
ENDER: Globalizace je jedním z charakteristických znaků naší doby. Nelze ji zastavit, stejně jako před sto lety nešlo zastavit industrializaci. Musí však být kontrolována a očištěna od negativních následků pro lidi a národy. Hlavním smyslem a středem uvažování musí vždy zůstat lidská bytost, její materiální blaho a etická dimenze.
EURO: Co je největším nebezpečím pro svět v 21. století?
ENDER: To, že by nemusel trvat mír. Že národy nesrostou ve skutečnou společnost národů a že blaho lidského tvora bude obětováno pouhému materiálnímu prospěchu, hmotnému zisku a egoistickým zájmům.
EURO: Jak jste se dostal mezi vatikánské diplomaty?
ENDER: Záměr stát se diplomatem jsem nikdy neměl. Chtěl jsem být knězem a sloužit církvi. Povolán ke službě Vatikánu jsem byl zcela neočekávaně: po II. vatikánském koncilu vzrostla potřeba německy mluvících spolupracovníků. Ale nezapomínejme, že všichni vatikánští diplomaté - a zejména apoštolští nunciové - jsou kněží a biskupové. Jejich diplomatická aktivita zůstává nedílnou součástí hlavní pastorální mise církve.
EURO: Máte mezi českými katolíky osobní přátele?
ENDER: Ve Vatikánu jsem se několikrát setkal s kardinály Josefem Beranem a Františkem Tomáškem, udržuji přátelství s biskupem Jaroslavem Škarvadou. Potkávat a poznat české katolíky a představitele církve bude jedním z mých nejpříjemnějších úkolů v nadcházejících letech.
EURO: Chcete se učit česky?
ENDER: V mládí jsem si při studiích a práci v Římě osvojil několik západoevropských jazyků. Zvládnout češtinu jako první ze slovanských jazyků nebude v mém věku jednoduché. Nicméně se o to chci pokusit.
