Nový cizinecký zákon
Nový cizinecký zákon způsobil, že Česká republika měla loni poprvé v historii ztrátové migrační saldo. Sedm let trvající pokles obyvatel (k 31. prosinci 2001 nás bylo 10 269 726, o 25,5 tisíce méně než na začátku roku) se tak ještě prohloubil. Český statistický úřad ve své zprávě o loňském populačním vývoji upozorňuje, že kvůli přísnější legislativě vysoce převážil počet cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří se z republiky vystěhovali, nad těmi, kteří dostali příslušné vízum. Může za to však i změna statistické metodiky: cizinci s dlouhodobým pobytem byli loni poprvé zahrnuti do migrační statistiky, dosud se počítal jen takzvaný pobyt trvalý.
Nepříznivé populační klima v Česku vedlo k tomu, že loni bylo uzavřeno jen 52,4 tisíce sňatků – nejméně od první světové války. Naopak v rozvodovosti jsme potvrdili postavení světové velmoci. Ukázalo se, že pokles v letech 1999 a 2000 byl jen přechodný, v loňském roce měly vyšší míru rozvodovosti než Česká republika jen některé další postsocialistické země. Horší než klesající počet sňatků – na Západě se lidé žení a vdávají ještě méně – je ale velmi nízká porodnost, nejnižší v celé historii statistiky v českých zemích a jedna z nejnižších na světě. Demografové používají syntetický ukazatel, vyjadřující počet dětí, který by se na základě míry plodnosti průměrně narodil každé ženě za její reprodukční období. V roce 2000 byla v Česku míra plodnosti 1,14, přičemž nikde v Evropě to nebylo méně než 1,2, a k zachování přirozené reprodukce obyvatel by bylo zapotřebí nejméně 2,1. Podklady za loňský rok ještě nejsou k dispozici, ale Český statistický úřad říká, že to lepší nebude.
Pozitivní je tedy alespoň to, že střední délka života se v Česku zvyšuje tempem v Evropě ojedinělým. Předloni měly ženy naději dožít se v průměru 78,4 a muži 71,7 roku, loni to patrně bylo ještě o něco více. I tak je ale střední délka života, zejména mužů, nižší než v kterékoli západoevropské zemi, a to hlavně kvůli stagnaci v sedmdesátých a osmdesátých letech.
