EC Group vysoudila 360 milionů
Výměna vedení České konsolidační agentury (ČKA) je opět aktuálním tématem politických diskusí. Rozhodujícím impulsem bylo rozhodování arbitrů Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR. Ti rozhodli, že ČKA má vrátit EC Group necelých 370 milionů korun, protože pohledávky, které agentura loni prodala, fakticky neexistují. Předmětem soudního sporu, který vyvolala EC Group, byla aktiva v celkové výši 568 milionů korun. Mluvčí ministra financí Marek Zeman vzápětí po zveřejnění verdiktu prohlásil, že ministr Bohuslav Sobotka počká na nezávislou právní analýzu a na jejím základě zváží, zda nevrhne vládě personální změny v agentuře.
Neexistující pohledávky.
Podstatou sporu mezi EC Group, která před rokem koupila balík aktiv z ČKA za 3,4 miliardy korun, a ČKA bylo ustanovení smlouvy, podle něhož může kupec balíku vrátit pět procent pohledávek. EC Group se však dožadovala vrácení mnohem většího množství. Agentura již dříve uznala nárok na vrácení zhruba osmdesáti milionů a nyní bude muset vyplatit dalších 360 milionů. Znamená to, že se výnos státu z prodeje balíku snížil dohromady o více než třináct procent. Velmi těsně se tak přiblížil nabídkám společností PPF a Goldman Sachs, které se v loňském tendru na prodej balíku umístily na druhém a třetím místě.
S provedením analýzy smluv mezi ČKA a EC Group souhlasí i předseda dozorčí rady agentury Vlastimil Tlustý, který je také na Sobotkově seznamu těch, kteří by měli být odvoláni. Dodává však, že pokud skutečně zmíněné pohledávky neexistují, tak došlo k vážné chybě, už když je agentura přebírala. Není přitom zatím zcela jasné, zda jde o aktiva převzatá z Komerční banky, nebo České spořitelny. Teoreticky by agentura mohla nyní žádat úhradu od příslušných bank, které ji tyto neexistující pohledávky postoupily. Tomu však nejspíš brání závazky, které stát převzal při privatizaci KB a ČS.
Nová prověrka
.
K názorům na odvolání představenstva a jeho z čela dozorčí rady Tlustý dodává, že je nejprve třeba posoudit, jak agentura skutečně hospodaří. Rada schválila, že bude znovu provedena hloubková kontrola hospodaření ČKA. První prověrka proběhla v roce 2001, když agentura vznikla transformací z Konsolidační banky. Nyní by se podle Tlustého mělo prověřit, co vše se změnilo a zda je správa státního majetku na lepší, nebo horší úrovni, než byla před dvěma lety.
Faktem také je, že Sobotka osobně neviděl v prodeji balíku skupině EC Group, za níž stojí podnikatelé z kontroverzního Motoinvestu vůbec žádný problém a prohlásil, že bezpečnostní složky nezjistily žádné riziko. EC Group na rozdíl od ostatních investorů přitom zřejmě už při stanovení ceny kalkulovala s možností, že se jí podaří získat zpět více než pět procent ze zaplacené částky, a především proto nabídla více.
Pomohou komunisté?
O odvolání šéfa agentura Pavla Řežábka a obměnu dozorčí rady usiluje Sobotka od svého příchodu do vlády. Nicméně zatím marně. Zastáncem současného vedení ČKA byl lidovec Miroslav Kalousek, který dosud všechny Sobotkovy pokusy zablokoval a nyní, když ho sjezd KDU-ČSL zvolil předsedou strany, ještě svou pozici posílil, takže Sobotka bude mít ještě těžší pozici. Podle informací týdeníku EURO proto ministr financí hledá podporu u komunistů. V dozorčí radě je totiž jedno volné místo po Milanu Urbanovi, který rezignoval na své členství po jmenování ministrem průmyslu a obchodu. Sociální demokraté se pokoušeli prosadit opakovaně a neúspěšně zvolit svého kandidáta Luďka Poláška. Volbu vždy zablokovali lidovci. Nyní by měl být navržen kandidát KSČM, který by získal podporu ČSSD za svůj slib, že bude hlasovat pro odvolání Tlustého z čela dozorčí rady.
Žumpa už to nebere
Sobotkovi však dělají v dozorčí radě potíže i členové jeho vlastní ČSSD. Minulý týden se dostavil na dozorčí radu spolu s ministryní zdravotnictví Marií Součkovou, aby prosadili odkup pohledávek od zdravotních pojišťoven v souladu s koncepcí stabilizace zdravotnictví tak, jak to schválila nedávno vláda. A dozorčí rada, v níž má ČSSD vládní koalice pět členů z osmi, mu svým stanoviskem vážně zkomplikovala život, když podmínila převzetí pohledávek tím, že se vláda zaváže zaplatit ztrátu z této operace do konce roku, a to nad rámec již schválené úhrady ztráty ČKA. Vláda tak bude muset v rozpočtu na příští rok najít další zdroje a zaplatit ČKA nikoli navržených 18,5 miliardy, ale zhruba 21 miliard.
Kromě toho o týden dříve před tímto zasedáním se dozorčí rada zabývala prodejem pohledávek ČKA společnostmi Unipetrol, AliaChem, Spolana a Benzina v rámci privatizace Unipetrolu. Tyto pohledávky dosahují nominální výše kolem pěti miliard korun a očekává se, že nový vlastník Unipetrolu je získá za zlomek této hodnoty. Dozorčí rada však požaduje, aby ztráta, která takto agentuře vznikne, byla uhrazena Fondem národního majetku do šesti měsíců po ukončení privatizace. To kabinetu výrazně omezí možnost použít výnos z prodeje Unipetrolu na jiné již naplánované účely.
Lze usuzovat, že Sobotkova snaha ovládnout dozorčí radu je zesilována obavami, že nadále nebude možné používat ČKA jako zdroj pro zlepšování schodku státního rozpočtu. Postup dozorčí rady je přitom nepochybně oprávněný. Ke konci září činila bilanční suma ČKA 172,4 miliardy korun. Z toho pohledávka za státem již činí 81,7 miliardy korun. Vláda deklaruje, že chce činnost agentury co nejrychleji ukončit přitom se tam však snaží přesouvat další nedobytné pohledávky.
