Zákazníci by se měli zajímat o to, jak dodavatel dosáhl příznivé ceny. Jinak se mohou dočkat nepříjemného překvapení
Přesun informačních systémů z vlastních prostor firem do datových center nabral na obrátkách a zdá se nezastavitelným. Stejně tak i s tím související posun od nákupu informačních systémů k měsíčním platbám za jejich užívání. Analytici se shodují v tom, že růst tohoto modelu, zpravidla označovaného termínem cloud computing, je jedním z klíčových faktorů, které změní podobu celého IT odvětví v nejbližších letech. Obavy z bezpečnosti, které rozvoj tohoto segmentu dosud brzdily, jsou překonány.
To by však nemělo zastřít, že určitá rizika tu jsou. Rozhodně by bylo chybou bagatelizovat zjištění, podle nichž může přechod na model cloud computing velmi rychle skončit zklamáním a ukázat se jako hodně špatná investice. „Zákazníci firmy Gartner jsou téměř ve všech případech zklamáni, když v návrhu smlouvy vidí, co je jim dodavatel schopen nabídnout,“ konstatuje analytická zpráva z loňského roku. O něco starší studie společnosti Symantec rovněž konstatuje, že jedno z nejčastěji uváděných slov v souvislosti s cloudem je „zklamání“.
Z toho ještě nevyplývá, že by se jednalo o málo použitelný model. I naše analýza potvrzuje výrazné benefity. Problém je v tom, že se pod výrazem cloud computing může skrývat několik různých obchodních modelů. Kde se vzala úspora?
Právě v obchodní části vztahu je totiž nejčastěji jádro problému. V mnoha případech provozování systému z datového centra vyžaduje daleko vyšší náklady než ho mít na svých vlastních serverech. V lepším případě se takový neuspokojivý výsledek projeví ve chvíli předkládání obchodní nabídky a smlouva není uzavřena.
Stává se však, že agresivně vyjednávající zákazník srazí dodavatele pod nákladovou cenu a ten po čase zjistí, že není schopen realizovat, k čemu se zavázal. Zpravidla pak dochází k tomu, že začne pokulhávat podpora, není věnován dostatek pozornosti zabezpečení, dodavatel stále častěji požaduje proplácení vícenákladů, a v krajních případech může dokonce ukončit činnost. Donutit dodavatele klesnout pod výrobní náklady může být výhodné u jednorázového nákupu, u stálé služby je to strategie vysoce riskantní i pro kupujícího.
Společnost, která se rozhodla pro model typu cloud computing, by tedy měla alespoň do určité míry rozumět obchodnímu modelu svého dodavatele. A měla by rozumět také tomu, co dělá cloudové služby drahými, nebo naopak cenově dostupnými.
Pokud potřebujete další informační systém, musíte pořídit servery, umístit je do bezpečné místnosti se správným chlazením a dalšími parametry, zajistit zálohování dat, nasadit operační systém, databázi, poté provozovanou aplikaci, zaplatit za licence, vše nastavovat, integrovat a tak dále. To si může vyžádat obrovské pořizovací náklady, další peníze pak stojí dodavatelská podpora, osobní náklady administrátorů, občasný přechod na modernější verzi softwaru (tzv. upgrade), elektřina, ostraha místnosti a podobně.
Váš dodavatel může vše přesunout do datového centra a účtovat formou měsíčního poplatku. Tím je eliminována úvodní investice. Je tak ale možné dosáhnout celkové úspory? Málokdy. Dodavatel potřebuje ve splátkách rozpustit určité náklady, takže zákazník často zjistí, že během čtyřletého období zaplatí násobně více.
sdÍleNÍ zdroJŮ zÁKladeM
Funkční model cloud computingu je totiž založen na sdílení zdrojů a na úsporách z rozsahu.
Dodavatel provozuje stejný informační systém pro několik (často několik desítek nebo i stovek) zákaznických organizací.
Osobní náklady expertů podpory jsou rozpočítány mezi tyto organizace, stejně tak všechny ostatní náklady.
Dnes už jsou k dispozici nástroje, které v rámci jednoho informačního systému umožní spravovat úplně oddělená data a úplně oddělené skupiny uživatelů, takže únik informací nehrozí více než při provozu z vlastní serverovny. Informační systémy provozované tímto způsobem byly cíleně vytvářeny pro provozování z datového centra pro více zákaznických organizací. Jejich správa a zabezpečení jsou tudíž jednodušší a levnější, navíc u nich lze snadněji zajistit přístup z každého zařízení.
Tím není řečeno, že individuální cloud computing na míru pro konkrétního zákazníka je nepřípustný, nelze však od něj čekat úsporu. Přínosy musejí být z jiné oblasti, například z možnosti plynule rozšiřovat a snižovat počet uživatelů nebo z lepší podpory, než jakou by firma dokázala zajistit vlastními silami.
Není pochyb o tom, že model typu cloud computing bude využíván stále častěji a že porostou zejména ty segmenty, kde je dodáváno kompletní pokrytí procesu (BPaaS – Business Process as a Service). Nicméně k tomu, aby byl pro zákazníky výhodný, je zapotřebí pečlivě odlišovat skutečné sdílení zdrojů od jiných modelů. Bez ohledu na to, co v tom kterém případě tvrdí prodejce. ?
Rozhodně by bylo chybou bagatelizovat zjištění, podle nichž může přechod na model cloud computing velmi rychle skončit zklamáním a ukázat se jako hodně špatná investice.
