Britská vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem minulý týden přerušila vyjednávání s Evropskou unií ohledně odchodové dohody. Johnson už dříve naznačoval, že vyjednávat po 15. říjnu nemá smysl a realitou se stává tvrdý odchod bez dohody. Neuběhl ani týden a vše je opět jinak, obě strany vyjádřily ochotu a vůli znovu zasednout k jednacím stolům a dosáhnout dohody přijatelné pro obě strany.
Problémové body se týkají hlavně vnitřního bezcelního trhu – na ten by Velká Británie ráda měla přístup i nadále, ovšem bez povinnosti dodržovat většinu kvót a omezení, které EU pro zapojení se do zóny volného obchodu vyžaduje pro ochranu evropských producentů. Londýnu se nelíbí zejména možnost, že by v britských vodách i po odchodu mohli působit evropští rybáři. Nepřipustitelná je i případná hranice v Severním Irsku.
Proto Johnson vyčkával, zda Michel Barnier – vyjednávač brexitové dohody zastupující EU – přistoupí na kompromisy. Unie nám musí dát najevo, že je ochotna udělat ústupky, prohlásil Johnson. V opačném případě by podle britského premiéra nemělo smysl pokračovat ve formálních jednáních.
K britské spokojenosti nakonec signál, že EU bude ochotna udělat některé kompromisy, přišel ve středu přímo od Michela Barniera. „Dohoda je na dosah, pokud mají obě strany vůli jednat konstruktivně,“ řekl brexitový vyjednavač v Evropském parlamentu na plenárním zasedání.
„Budeme hledat nezbytné kompromisy na obou stranách, abychom dosáhli dohody, a jsme ochotni tak činit až do posledního možné dne. Naše dveře zůstávají otevřené až do úplného konce,“ řekl Barnier ve Štrasburku, ale jeho slova přitom směřovala do Londýna.
Klíčové v Barnierově projevu směrem k europoslancům bylo připuštění, že Unie je „připravena diskutovat veškeré body“ případné dohody. Právě to ještě před týdnem odmítal.
Vstřícnost evropského vyjednávače byla na Downing Street oceněna. „Na základě naší domluvy jsme připraveni přivítat vyjednávací tým EU v Londýně, abychom znovu začali s vyjednávání ještě tento týden,“ řekl mluvčí britské vlády. „Společně jsme se shodli na sadě principů pro úspěšné zvládnutí intenzivnější fáze vyjednávání,“ doplnil.
Britské referendum o vystoupení proběhlo už před čtyřmi lety. Konalo se kvůli slibu tehdejší britského premiéra Davida Camerona, kterým chtěl na svou stranu přetáhnout část euroskeptických voličů. Po uskutečnění referenda ho v křesle vystřídala Theresa Mayová, která ale neměla dostatečnou podporu v dolní sněmovně Westminsteru. Velká Británie definitivně z EU vystoupí 1. ledna příštího roku.
ČLÁNKY DO MAILU