Efektivně fungujícího ekonomického vicepremiéra jsme ještě neměli
Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn uznává, že při jeho rozhodování o přijetí nabídky Stanislava Grosse hrály roli i kariérní důvody. „V CzechInvestu jsem byl deset let, z toho pět let ve funkci generálního ředitele. Úkoly, které jsem měl, jsem splnil,“ tvrdí. Vyjmenovává velké zahraniční investice, na jejichž získání participoval, úspěšné sloučení tří státních agentur zaměřených na podporu podnikání, obchodu a investic, přípravu na čerpání strukturálních fondů Evropské unie. „Stejně bych se po něčem poohlížel,“ pokračuje. „A když jsem dělal kariéru ve státní správě, tak toto je nejlepší vyvrcholení, jaké mě mohlo čekat.“ Je názoru, že jde o velkou výzvu, které by bylo škoda nevyužít. Stačí prý poměrně málo k tomu, aby česká ekonomika běžela ještě lépe.
Svoji budoucnost přesto nečekaný vicepremiér vidí především v byznysu. Myslí si ale, že je dobré kariéry střídat. „Pro mě byla vždycky motorem snaha pomoci rozvoji české ekonomiky, proto jsem do CzechInvestu šel,“ konstatuje státnicky. Od začátku prý byl také přesvědčen, že má smysl jít i do Grossovy vlády, že vvydrží dva roky a lze v ní něco udělat, budou v ní lidé, s nimiž lze spolupracovat. „Ale nechtěl bych být dlouhodobě ve státní správě nebo politice. Odbočka do byznysu nebo akademické sféry je strašně důležitá. I když budoucí návrat do státní správy nevylučuji,“ uzavírá Jahn kruh.
Nepočkal si.
O nedávno obsazované místo náměstka ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana nikdy neměl zájem a nikdo mu ho ani nenabízel, uvádí Jahn ke svému údajnému souboji o toto křeslo s nynějším náměstkem ministra, bývalým šéfem agentury CzechTrade Martinem Tlapou. Mezi funkcí náměstka ministra a šéfa CzechInvestu sice Jahn vidí poziční rozdíl, ale na ministerstvu by neměl o tolik větší možnost věci ovlivňovat.
O vstupu do vlády prý nikdy neuvažoval. „Musí být určitá krize, když mají politické strany potřebu povolat někoho zvenčí. Za normální situace by to si nikdo neudělal. A já s žádnou krizí nepočítal. Takže to nebylo tak, že bych nevzal náměstkovskou funkci a čekal na něco lepšího,“ říká. Se Stanislavem Grossem se prý Martin Jahn prakticky nezná. V minulosti se údajně krátce sešli snad jednou nebo dvakrát k řešení otázek víz pro zahraniční investory a věcí kolem bezpečnosti investorů.
Po Marešovi.
Jak je zřejmé, Martin Jahn do značné míry převzal agendu nešťastného vicepremiéra Petra Mareše. Přesněji řečeno zdědil jeho agendu s tím, že si vybere to, co patří do kompetence místopředsedy vlády pro ekonomiku a zbytek předá jiným resortům. Po Petrovi Marešovi převzal i kancelář v úřadu vlády a úřednický aparát. Jezdit bude v superbu, plat, obdobně jako předseda vlády, prý přesně nezná, snad je kolem sta tisíc korun. Zatím se nerozhodl, kolik bude mít náměstků. Jednoho určitě, ale ještě si nevybral. Z CzechInvestu si prý Martin Jahn přivede maximálně tři lidi, protože nechce svému nástupci Radomilu Novákovi úřad vybrakovat. Nejdřív si chce prověřit lidi, kteří na jeho úseku na úřadu vlády už jsou. Pokud chtějí pracovat a budou mít výsledky, zůstanou. Jeho úřednický aparát by měl mít „několik desítek - třicet, čtyřicet lidí“.
S Buzkovou.
Teprve na prvním zasedání nové vlády se rozhodlo, že podporu vědy a výzkumu nebude mít na starosti ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková, jak se původně uvádělo, ale Martin Jahn. Prý to proběhlo klidně. Martin Jahn toto rozhodnutí vysvětluje tím, že jde o věc nadresortní. Petra Buzková ale bude první místopředsedkyní rady pro lidské zdroje a její role v podpoře vědy, výzkumu i lidských zdrojů hodnotí vicepremiér jako vysokou.
Hospodářská strategie.
Do kompetence Martina Jahna dále patří řízení rady vlády pro výzkum a vývoj a hospodářské rady vlády, Jejími členy budou ekonomičtí ministři a předsedové parlamentních výborů zaměřených na ekonomickou problematiku. Představa je taková, že v hospodářské radě se odborně projednají otázky týkající se ekonomiky, aby se jejich řešení zkoordinovalo a vláda mohla na základě navržených variant přijmou konečné rozhodnutí.
Martin Jahn se bude podílet i na přípravě legislativy týkající se rozvoje podnikatelského prostředí a má za úkol koordinovat tvorbu komplexní hospodářské strategie České republiky. To má být nový dokument, jaký od roku 1989 neexistoval.
Evropské sebevědomí.
Potvrzena byla také pozice Martina Jahna jako ekonomického styčného důstojníka české vlády ve vztahu k Evropské komisi. Připomínku, že vláda asi nutně potřebovala ekonoma, který zná svět, je doma v angličtině a nestydí se do Bruselu, nechává Martin Jahn s úsměvem bez komentáře. Ale uvádí, že Evropská unie je klíčové prostředí, v němž lze něco vyjednat. Záleží na tom, jakou pozici si tam Česko udělá. Je to hodně o tom, koho znáte. Jahnovy dosavadní kontakty prý odpovídají pozici ředitele agentury. Nyní bude mít podstatně širší možnosti.
Pokud jde o peníze z Evropské unie, strukturální fondy do roku 2006 jsou rozděleny. Nyní se jedná o fondy na léta 2007 až 2013. „Můj zájem pochopitelně je, aby Česká republika získala co největší balík a co největší podíl se týkal opatření na podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ proklamuje Martin Jahn. Další věcí jsou prostředky rozdělované jednotlivým zemím přímo, například program na podporu vědy a výzkumu. Tam Česká republika v minulosti - soudí Jahn - participovala „středně úspěšně“. Propagace a vytváření podmínek pro aktivnější účast podniků v tomto programu označuje za poměrně snadno mobilizovatelnou možnost zvýšení podpory vědy a výzkumu v Česku a využití objektivních podmínek pro to, aby Česká republika nebyla montovnou, ale technologickým a znalostním centrem Evropy.
Co se stihne.
O konkurenceschopnosti české ekonomiky nový vicepremiér tvrdí, že ji momentálně lze ovlivnit čtyřmi faktory: Zkvalitněním podnikatelského prostředí, což předpokládá dobré úpadkové právo, dobrý zákon o DPH, urychlení zápisů do obchodního rejstříku, flexibilní pracovní právo atd. Dále efektivním využitím systému podpor – investičních pobídek, podpory drobných a středních podniků, čerpání strukturálních fondů. Za třetí už zmíněným zlepšením financování vědy a výzkumu včetně firemního výzkumu, zlepšením spolupráce mezi akademickou sférou a byznysem. Za čtvrté rozvojem lidských zdrojů v kvalitě a struktuře, jaké česká ekonomika potřebuje.
Martin Jahn tvrdí, že to nejsou fráze. Během dvou let se prý dá hodně stihnout. Pokud jde o vědu a výzkum a využití lidských zdrojů, lze alespoň nastartovat změny k lepšímu.
Například zákon o dani z přidané hodnoty by potřeboval relativně nevelké technické změny, které by zjednodušily výpočet a úhradu daně, říká Jahn Konkrétně neplatit clo a DPH za každou dodávku zvlášť, ale například pravidelně při podání daňového přiznání. To by byl velký přínos pro cash flow a administrativu firmy a umožnilo by to, aby firmy nevozily zboží ze zemí mimo Evropskou unii přes Nizozemsko, které má liberální daňové zákonodárství, ale přes Česko. Jak je známo, v zemi, přes kterou se zboží dováží do unie, zůstává 25 procent cla, 75 procent jde do společného rozpočtu unie.
Martin Jahn je prý také domluvený s ministrem pověřeným řízením legislativní rady vlády Jaromírem Burešem na vypracování moderního a efektivního úpadkového zákona. To je záležitost, se kterou se nepodařilo pohnout celých čtrnáct let od sametové revoluce. Nyní prý mají oba pánové společné přání, aby nový úpadkový zákon začal fungovat od poloviny příštího roku.
Neformální pozice.
Martin Jahn hovoří o tom, že díky investičním pobídkám prezentovaným jako sociálnědemokratický nástroj získal ze strany ODS nálepku levicovosti. S jeho vstupem do vlády se zase v tisku objevila tvrzení, že jeho ekonomické názory jsou spíše pravicové. On sám se označuje za ekonomického pragmatika. Soudí, že praxe je dnes taková, že vlády – ať už sociálnědemokratické, nebo konzervativní – se snaží používat rozumný ekonomický mix. „Rozhodně odmítá“, že by sociálnědemokratická vláda byla pro ekonomiku a priori špatná. Jako příklad pofidérnosti škatulkování uvádí Velkou Británii, kde rozvoj investičních pobídek nastal za vlády Margaret Thatcherové. Minulá česká vláda prý měla slabiny hlavně v tom, že věci nedotahovala do konce a neuměla je prodat.
Vláda také zatím neměla efektivně fungujícího místopředsedu vlády pro ekonomiku. Pokusy s Pavlem Merlíkem a Janem Mládkem nedopadly dobře. Martin Jahn si je proto vědom - jak sám říká - toho, že má z formálního hlediska slabou pozici. Možná právě proto sáhl premiér po nestraníkovi zvenčí. To prý ale neznamená, že nelze ničeho dosáhnout. „Když se podívám na zkušenosti CzechInvestu, úspěchy v získávání zahraničních investic byly založené na spolupráci mezi resorty a ke všemu ještě mezi kraji a obcemi. CzechInvest také neměl, až na podporu ministerstva průmyslu, žádné formální páky a přesto fungoval dobře na bázi neformální spolupráce,“ uvádí Jahn.
Radomil Novák Ze Silicon Valley do čela agentury
Agentura CzechInvest, to je Martin Jahn. Kdo to takto nevnímal? Už to ale není pravda. Po Jahnově odchodu na vicepremiérský post by se měl stát úřadujícím šéfem agentury Radomil Novák. Ten se loni vrátil do Prahy po tříletém působení v čele pobočky CzechInvestu v Silicon Valley. Dosud byl Jahnovým náměstkem pro operativní řízení.
O Jahnovi se občas tvrdilo, že si v CzechInvestu hraje na takového malého ministra, neboť tato agentura se už dnes věnuje celé šíři činností, které spadají pod ministerstvo průmyslu. Od investičních pobídek přes čerpání z fondů Evropské unie, podporu podnikání i návrhy na zlepšování podnikatelského prostředí. Radomil Novák tento pohled na věc rozhodně odmítá. O CzechInvestu říká, že je to výkonná agentura, která zároveň ministerstvu průmyslu poskytuje zpětnou vazbu ve formě poznatků o úspěšnosti těch či oněch aktivit. A v nejrozvinutějších zemích se stalo zvykem, že výkonná část činnosti ministerstev se přenáší na agentury.
Novák stejně jako před ním Jahn prosazuje, aby se CzechInvest stal místem, kde podnikatelé pod jednou střechou najdou informace o všech možných podporách z evropských fondů či z českého rozpočtu. Že by další pokus o koordinační činnost, o kterou bude v nové vládě usilovat kdekdo - od vicepremiéra Jahna po ministerstvo pro místní rozvoj? Novák však poukazuje na zásadní rozdíl: CzechInvest nehodlá koordinovat činnost ministerstev a formovat strategii, ale zajistit na jednom místě komplexní praktické poradenství pro podnikatele. Tedy jen to, co náleží výkonné agentuře.
V centru pozornosti bude podpora podnikání s využitím evropských peněz, ale Novák upozorňuje, že důležitou oblastí činnosti CzechInvestu zůstanou rovněž investiční pobídky. „Strukturální fondy jsou nastaveny tak, aby především vyrovnávaly hospodářské rozdíly mezi regiony,“ říká pravděpodobný budoucí šéf agentury v rozhovoru pro týdeník EURO. Česko však musí mít vyšší ambice. Pobídky pro investory představují „nadstavbu“ - mají přispívat ke zvyšování konkurenční schopnosti země, soudí Novák. CzechInvest se hodlá zaměřovat na podporu investorů, kteří využívají špičkové technologie a nabízejí moderní služby.
Jedním z plánů do budoucna je záměr zapojit do rozvojových projektů fondy rizikového kapitálu. „Myslím, že takových fondů je v Česku dost, ale zatím mají pocit, že zde nenajdou dostatek vhodných projektů,“ vysvětluje Novák. Odmítá slepé kopírování jakéhokoliv rozvojového modelu ze zahraničí, včetně toho, o němž se nyní v Česku hodně mluví - modelu Irska. „Česko má své tradice. Tady není možné se příliš úzce specializovat na určité obory, tak jak to udělali Irové.“ (žiž)
