Selhali jednotliví regulátoři, nikoli celý systém
Na banky, pojišťovny a finanční trhy budou dohlížet nové panevropské instituce. Dohodli se na tom minulý týden ministři financí členských zemí Evropské unie. Posvětili také návrh, aby EU byla více vtažena do přípravy státního rozpočtu členských států. Česká republika sice byla dlouhodobě proti přesunu dozorových kompetencí na evropskou úroveň, ale nakonec se se svým postojem ocitla v izolaci. A tlaku zbytku EU ustoupila.
Tři a půl instituce
Proti poslední iniciativě Bruselu vystoupil i český regulátor. „Dle České národní banky bude výsledná struktura dohledu a regulace v EU vzdálena tomu, co by bylo možno považovat za optimální pro její řádné fungování,“ uvedl pro týdeník EURO mluvčí ČNB Marek Petruš. S nápadem na kontrolu rozpočtů členských zemí EU z Bruselu zásadně nesouhlasí europoslanec a člen hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Ivo Strejček (ODS): „Je to konec demokratické a parlamentní politiky. Až dosud určoval volič, kdo bude stanovovat výši a rozdělení daní. To se nyní změní.“ Nelíbí se mu rozhodnutí, že by EU měla ovlivňovat priority při sestavování národních rozpočtů. Proto europoslancům z ODS doporučí hlasovat proti tomuto návrhu, kterým by se měl Evropský parlament zabývat po 20. září. Největší radost ze vzniku nové dozorové architektury mají vedle Bruselu zejména v Londýně, Paříži a Frankfurtu nad Mohanem. V prvním ze jmenovaných měst bude sídlit Evropský úřad pro dohled nad bankami. Orgán dohlížející na fungování finančních trhů si rezervovala francouzská metropole. Přehled o dění v pojišťovnách povede úřad ve Frankfurtu nad Mohanem. V něm by měla také zasedat Evropská rada pro systémová rizika. Ta bude součástí Evropské centrální banky a má sledovat finanční trhy a včas varovat před hrozícími krizemi. Měla by také doporučovat členským zemím EU, jak se zachovat v případě ohrožení stability finančního trhu. Nově budovaný systém je reakcí na globální ekonomickou krizi. Tu spustila hypoteční krize v USA, která se následně přelila do Evropy, jež se nyní složitě snaží dostat z hospodářské recese.
Kdo to zaplatí?
V Česku vykonává dozor nad finančním trhem ČNB. Ta v minulosti prostřednictvím členů bankovní rady opakovaně vyjadřovala výhrady k návrhům na nové uspořádání dohledu a regulace v EU. „Chápu, že Británie má obrovské bankovní odvětví a britský strážce pokladny se budí v noci hrůzou, že by měl ještě něco sanovat. Proto rozumím snahám vytvořit situaci, kdy by banky rostly minimálně pomaleji než ekonomika, anebo nerostly vůbec. My však nemáme tak velké bankovní odvětví,“ hájil českou pozici v červenci tohoto roku nynější guvernér ČNB Miroslav Singer. A dodal: „Banky v Česku mohou stále růst na tradičních segmentech bankovnictví, což umožní i růst našeho HDP. Proto je pro nás taková harmonizace nesmyslná. Pravomoci je třeba ponechat jednotlivým zemím. Neselhal systém, selhaly jednotlivé státy. Proč kvůli tomu máme podvazovat růst našeho HDP? Proto budeme bojovat za větší pravomoci a hledat pro nás výjimky.“
V boji na bruselském kolbišti však Česko zůstalo osamocené. Proto nakonec se „skřípěním zubů“ kapituloval i ministr financí Miroslav Kalousek. „Schválené podmínky nejsou důvodem, aby ČNB své výhrady opustila. Spíš naopak. Obáváme se, že může být ohrožena nezávislost národního orgánu dohledu při provádění jeho dohledových funkcí. Otázkou také zůstává, zda jsou členské státy dostatečně kryté proti rizikům potenciálních fiskálních dopadů rozhodnutí v rámci nového institucionálního uspořádání,“ upozornil týdeník EURO tiskový mluvčí ČNB Petruš. A poukázal také na nevyřešené vymezení kompetencí mezi národním a panevropským regulátorem. Dohoda z Bruselu sice říká, že pokud by rozhodnutí dozorových orgánů EU mělo dopad na rozpočet členské země, může je národní regulátor „přebít“, ale musí svůj krok obhájit. Zatím však není stanoveno, jak přesně bude procedura vypadat. Ne zcela optimálním řešením se jeví rozdělení dozoru na jednotlivá odvětví – banky, pojišťovny a finanční trhy.
Dle ekonoma České spořitelny a člena NERVu Petra Zahradníka lze dnes jen obtížně rozlišit jednotlivé finanční produkty a služby bank, podílových fondů a pojišťoven. „Časem se budou rozdíly ještě víc smazávat,“ popsal Zahradník. Unie si dle něho musí najít nástroje k řešení ekonomických problémů svých členských zemí, aby nemusela spoléhat na vnějšího hráče, jako tomu bylo v případě zadluženého Řecka, kterému z větší části pomohl Mezinárodní měnový fond. Fungování nové dozorové architektury se promítne do praxe především díky legislativním změnám a návrhům evropských směrnic. Za rozhodnutím zřídit instituce dohledu v několika členských zemích EU vidí Zahradník politiku. Londýn, Paříž a Frankfurt nad Mohanem patří mezi důležitá finanční centra EU a zároveň reprezentují tří největší země unie.
Zdanění bank
Ministři financí členských zemí EU také minulý týden „naťukli“ kontroverzní téma zdanění bank a finančních transakcí. V něm zůstává postoj Česka nadále odmítavý. Ministr financí Kalousek svým kolegům z ostatních členských zemí pouze zopakoval, že si česká vláda nepřeje bankovní daně v EU, z nichž by se financoval rezervní fond na záchranu problematických bank. Transakční daň by dle Kalouska byla signálem pro převedení aktivit finančních institucí mimo hranice EU.
Pro další rozhodování EU bude rovněž důležité sledovat diskusi v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby, v němž se scházejí centrální bankéři z více než 50 zemí včetně USA, Kanady či Japonska. Závěry z jejich jednání jsou díky neformální dohodě s EU přejímány i do unijní praxe. „Diskutuje se, zda by banky neměly v dobrých časech hospodářského růstu vytvářet například proticyklické rezervní fondy a neměla-li by se zvýšit kapitálová přiměřenost,“ řekl týdeníku EURO Jan Frait z odboru ekonomického výzkumu a finanční stability ČNB.
