Česká národní banka může být aktivní na devizovém trhu i poté, co ukončí svůj závazek udržovat kurz koruny na úrovni nejméně 27 korun za jedno euro, aby zabránila turbulencím na trhu. „V případě potřeby budeme intervenovat, abychom omezili nějaké krátkodobé nadměrné výkyvy,“ uvedl na Euro Business Breakfast Jiří Rusnok, guvernér České národní banky (ČNB).
Po ukončení intervencí experti očekávají posílení koruny, pokud by však bylo příliš prudké, dá se očekávat, že se centrální banka vrátí na trh, kde bude prodávat koruny a nakupovat eura, aby korunu oslabila.
ČNB je naopak zdrženlivější k možnosti zavést záporné úrokové sazby. „O jejich použití v podstatě neuvažujeme,“ uvedl Rusnok. „Nevylučujeme je jako nástroj, který by mohl v nějakém zvláštním krajním případě posloužit pro určitou podporu ukončení závazku a pro určitou obranu před příliš velkým úrokovým diferenciálem vůči hlavním měnovým partnerům.“
Úrokový diferenciál představuje rozdíl mezi úrokovými sazbami například eurových a korunových vkladů. Pokud by korunové vklady byly úročeny výrazně nad eurovými, tak by to lákalo investory nakupovat korunu. „V tuto chvíli tuto potřebu nijak zásadně nevidíme,“ uvedl k záporným sazbám guvernér ČNB.
Čtěte komentář o dopadu intervencí na devizovém trhu:
Komentář: Velký intervenční švindl. Ekonomice se daří ČNB navzdory
Využívání záporných sazeb centrálním bankami řada expertů tvrdě kritizuje. Podle bývalého viceguvernéra ČNB a šéfa České spořitelny Pavla Kysilky bylo zavedení záporných sazeb „šílenou chybou“ centrálních bankéřů. „Statistiky jasně ukázaly, že předpoklad, že záporné úrokové sazby přimějí vkladatele utrácet za zboží, se ukázal jako naprosto špatný,“ prohlásil Kysilka.
„Nechápu, jak mohly udělat takovou chybu,“ zhodnotil Kysilka kroky některých centrálních bank. Záporné úrokové sazby má například Evropská centrální banka. Podobný krok učinily rovněž centrální banky Dánska, Švýcarska, Švédska nebo Japonska.
Podle bývalé členky bankovní rady ČNB a nynější hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové jsou záporné sazby využívané v ekonomikách, které představují čtvrtinu světového hrubého domácího produktu. „Pokud společnost stárne, tak lidé se vyděsí, že jim výše úspor v reálné hodnotě klesá nebo nestoupá. Nikoho to nepřiměje více utrácet, to je absurdní,“ zhodnotila dopad negativních sazeb Zamrazilová. Podle Kysilky záporné sazby přiměly lidi naopak více šetřit do svých penzijních schémat.
Dále čtěte:
Intervence končí, hra o kurzy začíná
Kolik vydělávají centrální bankéři? Šéfka Fedu mezi nejchudšími
ČLÁNKY DO MAILU