Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny.
ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur. V eurech před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, nyní jsou na téměř 124 miliardách eur.
Korunu ČNB v rámci intervencí udržovala poblíž hranice 27 korun za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,50 Kč/EUR.
ČNB sice může podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem. „Ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen 'imaginární' a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí,“ uvedl. Problém vysokých ztrát ČNB kvůli intervencím by přitom podle něj bylo možné částečně vyřešit aktivnější správou devizových rezerv.
ČNB rozdělila devizové rezervy. Slibuje si vysokou likviditu a vyšší výnos investic
K té přitom podle dnešního vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka ČNB přistoupila. V rámci nové strategie rozdělila investování devizových rezerv na dvě části. Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a americkém dolaru tak, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky. Druhou část rezerv, tzv. investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování zaměřené na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně.
Předloni ČNB zisk využila na ztráty z předchozích let, zbytek pak převedla do rezervního fondu. V něm tak loni mělo být zhruba 60 miliard korun.
ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
| Hospodářské výsledky ČNB: | |
|---|---|
| Rok | Zisk/ztráta (v mld. Kč) |
| 2007 | -37,5 |
| 2008 | 29,1 |
| 2009 | 18,5 |
| 2010 | -9,7 |
| 2011 | 35,4 |
| 2012 | 2,9 |
| 2013 | 73,1 |
| 2014 | 56,6 |
| 2015 | -0,549 |
| 2016 | 46,5 |
| 2017 | -243,2 |
Zdroj: ČNB
Dále čtěte:
Rok varu. Ekonomika se loni dostala na vrchol hospodářského cyklu
Rusnok: Měnová politika ČNB se normalizuje během dvou let. Sazby budou kolem tří procent
ČNB varuje před realitní bublinou: Ceny nemovitostí rostou nejrychleji v EU a jsou nadhodnocené
Jak se staví kandidáti na prezidenta k ČNB? Drahoš by v ní chtěl akademiky
