ČNB vydala vůči záložně WPB Capital nová předběžná opatření

25. 7. 2018

Česká národní banka vydala dvě nová předběžná opatření vůči záložně WPB Capital, jimiž zakazuje likvidátorovi WPB Capital poskytovat jakékoli informace týkající se družstva, a družstvu samotnému pak provádět jakékoli zápisy změn údajů v obchodním rejstříku. Záložna považuje opatření za nezákonná, protože družstvu zamezují plnit zákonné povinnosti. ČNB opatření odůvodnila snahou ochránit stamilionový majetek záložny a pohledávky Garančního systému pojištění vkladů za 2,8 miliardy korun.

„ČNB rovněž přijímá opatření k tomu, aby nebyly znehodnoceny výsledky čtyřleté práce likvidátora. Komunikace WPB Capital prostřednictvím médií nemůže ČNB odradit od řádného plnění její role dohlížitele nad finančním trhem,“ uvedla centrální banka.

Na počátku července ČNB vydala předběžné opatření, kterým WPB Capital zakazuje nakládat s majetkem, poskytovat úvěry nebo přijímat vklady svých členů. Zároveň podle deníku E15 zahájila se záložnou WPB Capital nové správní řízení. Před měsícem přitom soud rozhodl, že ČNB pochybila, když v roce 2014 záložně licenci odebrala. Podle představenstvo kampeličky ČNB tím obešla soudní rozhodnutí.

Střet zájmů v ČNB? Vysoký úředník centrální banky propaguje soukromé firmy

WPB Capital dále uvedla, že disponuje řadou důkazů o podezřelém hospodaření likvidátora Jiřího Švihly, který byl do funkce jmenován na návrh ČNB a pravidelně koordinoval postup likvidace s představiteli ČNB.

„Nové kroky ČNB znamenají, že představenstvo WPB Capital ve chvíli, kdy mu bude doručen písemný rozsudek Městského soudu v Praze z 15. června, který označil postup ČNB vůči WPB Capital za nezákonný a vrátil družstvu licenci, nedostane od likvidátora žádné informace ani dokumenty o hospodaření družstva za poslední čtyři roky, kdy likvidátor družstvo řídil. Představenstvo přitom však bude mít plnou odpovědnost za řízení chodu záložny, a tedy i za její hospodaření, za něž se bude zodpovídat členům družstva. Těch stále zbývá několik tisíc,“ uvedl mediální zástupce záložny Martin Jaroš.

Představenstvo WPB chce provést hloubkový audit záložny. Ten by měl zmapovat hospodaření likvidátora v družstvu a umožnit zjištění míry odpovědnosti jednotlivých pracovníků ČNB za případné škody.

WPB se dostala do problémů v roce 2013 a o rok později v červnu přišla o licenci. Odnětí licence ČNB zdůvodnila tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti. Podle červnového rozhodnutí soudu šlo o nepřiměřený zásah.

ČNB zakročila v několika dalších kampeličkách
Březen 2010 - ČNB odejmula povolení k činnosti v sektoru družstevních záložen Úvěrnímu družstvu PDW, tehdy jedné z nejmenších záložen na trhu. Úvěrní družstvo mělo ke konci roku 2009 celkem 367 členů a jeho celková bilanční suma činila přibližně 62,8 milionu korun. Důvodem byly závažné nedostatky v činnosti, mimo jiné neměla dostatečné zajištění úvěrů a neprováděla vnitřní audit. Výplata náhrad vkladů družstva PDW začala v březnu 2013, do března 2016 získali klienti přes 17 milionů korun.
Prosinec 2010 - ČNB odejmula Vojenské družstevní záložně povolení působit jako družstevní záložna; důvodem byly přetrvávající závažné nedostatky v podnikání záložny. Do října 2011 Fond pojištění vkladů (FPV) většinu peněz klientům vyplatil; šlo o 68,3 milionu korun.
Březen 2012 - ČNB odejmula povolení působit jako družstevní záložna spořitelnímu a úvěrnímu družstvu Unibon. Důvodem byly přetrvávající nedostatky v podnikání záložny, které významně a negativně ovlivňovaly její bezpečnost a stabilitu. Do konce roku 2012 vyplatil FPV 99 procent všech ze zákona pojištěných vkladů této kampeličky; celkem to bylo 1,8 miliardy Kč. Letos v únoru se začal Krajský soud v Ostravě zabývat případem podnikatele Daneše Zátorského, Davida Rusňáka a Radka Hradila, kteří jsou podezřelí, že se podíleli na vytunelování záložny. Zátorský a ostatní obžalovaní jsou obviněni z podvodu se škodou přes 120 milionů, což je pouze nezaplacená jistina a podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové jen zlomek zjištěných škod.
Prosinec 2013 - ČNB odňala povolení působit jako družstevní záložna Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD). Důvodem byly závažné nedostatky v podnikání záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Soud následně poslal záložnu do konkurzu. Drtivá většina klientů dostala vyplacenu pojištěnou část svých úspor. Celkem jde zhruba o 12 miliard korun, tedy o druhou nejvyšší výplatu v historii FPV (po náhradách pro klienty zkrachované Union banky v roce 2003). Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo v lednu 2016 v této kauze obžalobu na 20 lidí, čelí obvinění ze zpronevěry a z praní špinavých peněz. Škoda, kterou obžalovaní způsobili, přesahuje podle vyšetřovatelů miliardu korun. Od loňského února případ řeší pražský městský soud.