Bankovní rada ČNB se na svém včerejším zasedání „pochlapila“ a zvedla nejdůležitější dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 2 %. Navíc tak učinila jednomyslně a nedá se říct, že by na „hike“ nepřipravila analytiky i širší veřejnost. Překvapení se nekonalo, i když rozhodování je hodně zatížené nejistotou a ledacos by spíše mluvilo ve prospěch opatrnosti.
Třeba PMI indexy v Česku a v Německu i jinde v eurozóně. Jak dopadne brexit, také nikdo neví a prezident Trump se může za pár dní (v polovině května) rozhodnout, že navzdory všem radám 25% cla na auta a autodíly dovážené do USA přece zavede.
Důvodů pro opatrnost a vyčkávání věcí příštích by se tedy našlo dost, koneckonců kdyby se něco pokazilo v řádu týdnů, nechtěl bych vidět tu kritiku ČNB. Takže proto ten termín, že se tentokrát radní „pochlapili“.
Hlavním důvodem jinak velmi opatrných lidí je ekonomický vývoj „uvnitř“ Česka: hospodářský růst sice postupně zpomaluje (co prognóza, to úprava směrem dolů, a to i v samotné ČNB), což by opět mělo kupírovat jestřábům křídla, ale inflační tlaky přetrvávají. To také ukazuje graf ze včera zveřejněné prognózy.
Prognóza vývoje inflace podle ČNB
HDP by měl podle aktuální prognózy pomalu klesat, ale v příštím roce se zase mírně vzchopit:
Prognóza vývoje HDP
Zvednutím korunových sazeb se opět prohloubil úrokový diferenciál oproti sazbám Evropské centrální banky, které zůstávají na nule nejmíň do konce roku (ECB vidí jak inflační tlaky na některých trzích a v některých členských zemích, tak i slabost v jiných a musí zohlednit obojí – jasně, že „průměrování“ na jemném zacílení měnové politice nepřidá).
Nástěnkový příklad, jak rozhodnutí centrální banky o sazbách v ekonomice funguje, je popsán tady, jenomže v praxi je všechno komplikovanější. Podle učebnic by měla koruna trochu zpevňovat, úvěry od komerčních bank nepatrně podražit, tím tlumit domácí poptávku i ceny aktiv (bytů, například), úročení vkladů by se mělo trochu zvýšit.
Jenomže koruna už dlouho nenaplňuje očekávání - už dávno měla být pod hranicí 25 za euro – a třeba hypotéky sice zdražovaly, ale v poslední době zase (díky konkurenci) mírně klesly a na vkladech (vinou jejich převisu nad úvěry) taky není to lepší úročení vidět.
Je to už hodně dávno, co termínovaný vklad s roční výpovědní lhůtou nesl reálný úrokový výnos, a jakkoli vás naštve pohled na výpis z účtu, nepřijímejte podezřele lákavé nabídky na zhodnocení životních úspor do „vysokoúročených firemních dluhopisů“ bez pořádného prospektu a historie emitenta. Všechno už tady bylo a dopadne to jako obvykle.
