Obavy z růstu úrokových sazeb uklidnila minulý týden Česká národní banka. Banka sice vnímá inflační rizika silněji než počátkem roku, ale v dohledné době neuvažuje o zvýšení sazeb. Brzký vzestup sazeb vyloučil viceguvernér Oldřich Dědek, v rozhovoru pro agenturu Reuters se obdobně vyjádřil i guvernér Tůma.
Je tedy poměrně pravděpodobné, že finanční trh se i nadále bude těšit z rekordně nízkých sazeb a poptávka po úvěrech bude nadále silná. Jako obvykle jsou ovšem signály z ČNB poněkud nejasné. „Nevím, jestli zvýšení přijde příští měsíc, nebo za dva či tři měsíce, a jestli to bude o 0,25, nebo 0,50 procentního bodu,“ řekl mimo jiné guvernér. Někteří finanční analytici z toho vyvozují, že úrok by mohl stoupnout už tento měsíc, jiní z výroků obou představitelů vyvozují, že stále platí předpoklad vzrůstu úroku až v druhé polovině roku. Na současné úrovni (2 % pro dvoutýdenní repo sazbu) se základní úrokové sazby ocitly už v srpnu minulého roku, a to po dlouhodobém postupném snižování, obvykle o čtvrt, výjimečně o půl procenta. Tak například v roce 2002 k takovým posunům došlo pětkrát (na jeho počátku činila 4,5 %), o rok později ČNB sazby změnila třikrát. Už z toho je patrné, že v uplynulých dvanácti měsících byla základní úroková míra výjimečně stabilní. Už to samo o sobě napovídá, že dříve či později k nějakému pohybu dojde - směrem dolů je ovšem prakticky vyloučen. Doba snižování úrokové míry tedy končí, otázkou ovšem je, kdy se její vývoj zvrátí. Úvahy nad úpravou úrokových sazeb přitom nebudou jednoduché. Na jedné straně nutnost udržet inflační růst v únosných mezích (mj. ji bude akcelerovat cena ropy, která se nyní nalézá na 13letém maximu), na druhé ovšem nebezpečí vzestupu kurzu koruny po případném zvýšení sazeb, a tedy nikoli příjemná zpráva pro exportéry. Razantnější růst sazeb by také nepochybně zvýšil úročení spotřebitelských a hypotečních úvěrů, které právě prožívají boom. To by zase nepotěšilo ani maloobchod a jeho dodavatele, ani stavební firmy, nehledě na to, že úvěr je u nás v porovnání se západní Evropou stále poměrně drahý. Např. ve Švýcarsku se nabízejí hypotéky od 1,7 %. V ČR klesly základní úrokové sazby pod úroveň 10 % poprvé v roce 1998, když ještě na jeho začátku byly vyšší než 15 %. V zahraničí je pohyb úrokových sazeb podobně nejistý, i když dosavadní stabilita pokračuje. Proti očekávání nezvýšil sazby americký FED, stejně se zachovala Evropská centrální banka. Jistou inspirací by pro ČNB mohla být Británie - tady se základní sazby zvýšily o čtvrt procenta, když v pozadí stály prudký růst cen realit a rozmach nákupů na spotřebitelské půjčky.
