V Česku rychle přibývá aut na stlačený plyn i plnicích stanic Obliba vozidel na CNG v Česku v posledních letech výrazně roste. Mezi hlavní výhody stlačeného zemního plynu patří snížení emisí, tedy ekologický provoz. Velkým lákadlem je pak v současnosti především levnější provoz oproti benzinu nebo naftě. Jedná se dokonce o vůbec nejlevnější pohonnou hmotu.
K tomu přispívá minimální výše spotřební daně. Před deseti lety byl počet CNG vozidel v tuzemsku jen 580 kusů, do loňska stoupl na 12 tisíc. Poptávka roste i navzdory tomu, že v současnosti klesají ceny pohonných hmot. Výrazně se zvýšil i počet stanic, kde je možné stlačený zemní plyn natankovat. Před deseti lety jich bylo v Česku řidičům k dispozici pouze 11, v roce 2015 se jejich počet vyšplhal na více než stovku. Čtyři desítky z nich jsou dnes na běžných čerpacích stanicích. V celosvětovém měřítku je přitom zaznamenáno téměř 20 milionů CNG vozidel, z toho necelé dva miliony v Evropě.
Plnicích stanic přibývá
Rozvoj sítě stanic je přitom jeden ze základních kamenů pro to, aby se používání tohoto alternativního typu pohonu dál rozšiřovalo. Ze současné více než stovky veřejných CNG stanic, u kterých je možné natankovat, postavily necelou polovinu plynárenské společnosti. A nejen ony chtějí v rozvoji pokračovat. Do konce letošního roku by se tak počet mohl zvednout až na 160 stanic. Do roku 2020 by se mohl vyšplhat až na 300 stanic. Téměř každý týden tak přibude jedno nové místo. V první fázi by se měla síť rozšiřovat především v městských a příměstských oblastech, poté i na dálnicích.
A v Česku vznikají i stanice, které patří mezi nejvýkonnější v celé střední Evropě. CNG je přitom často porovnáván s LPG, tedy kapalným ropným plynem. Významných rozdílů je ale hned několik. LPG je vedlejším produktem při těžbě a zpracování ropy.
V nádržích vozidel je v kapalném skupenství.
V případě, že dojde k jeho úniku, tedy nedojde – na rozdíl od CNG – k samovolnému odvětrání. Zakázán tak s ním je vjezd do podzemních garáží. Vozidla poháněná na CNG do podzemních hromadných garáží, které jsou dovybaveny detektory úniku plynu nebo odvětráváním, mohou. Emise při spalování LPG jsou výrazně nižší než u benzinu nebo nafty, ale stále vyšší než u CNG. Mezi jeho výhody ovšem patří velká síť čerpacích stanic. I to se už ale u CNG proměňuje.
Podpora alternativních paliv
S podporou alternativních paliv – mezi nimi i CNG – počítá dnes i do budoucna také stát. Formou dotací přispívá třeba na autobusy městské hromadné dopravy, které nejezdí na naftu, ale právě na CNG. A finanční podpora to je výrazná, což města láká. Provoz plynových autobusů je navíc v současnosti levnější než naftových, což šetří další náklady. Tichý provoz se pak ocení především v nočních hodinách. Městům přitom mohou díky výrazně nižším emisím CNG vozidla přinést o poznání čistší ovzduší. Stlačený zemní plyn je totiž na rozdíl od nafty tvořen téměř výhradně uhlovodíkem metanem, jehož spalováním vzniká v motoru významně méně škodlivin než u chemicky složité nafty.
Podle Národního akčního plánu čisté mobility z pera ministerstva průmyslu a obchodu by mělo do roku 2030 jezdit v tuzemsku 250 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn. Kromě pozitivního dopadu na kvalitu života ve městech je cílem i snížení závislosti Česka na ropných produktech. Plán přitom vychází z evropské směrnice, která v případě elektromobility a zemního plynu stanoví členským státům povinnost rozvíjet infrastrukturu dobíjecích a plnicích stanic.
Rozvoj sítě stanic je podmínkou pro to, aby se používání tohoto alternativního typu pohonu dál rozšiřovalo.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
